Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objeveno již téměř 3000 komet SOHO

Objeveno již téměř 3000 komet SOHO

Kometa v blízkosti Slunce v zorném poli sondy SOHO
Autor: ESA&NASA/SOHO

V roce 1995 byla vypuštěna nová sluneční observatoř. Společný projekt ESA a NASA nazvaný Solar and Heliospheric Observatory – SOHO – byl realizován za účelem průběžného pořizování fotografií naší dynamické hvězdy. Observatoř SOHO měla podle plánu otevřít novou éru v pozorování Slunce a dramaticky rozšířit poznatky o hvězdě, se kterou žijeme, ... a to splnila.

Avšak jednu věc se nepodařilo předpovědět, a to je další pozorovatelský triumf observatoře SOHO: v uplynulých dvou desetiletích se sonda SOHO stala největším hledačem komet všech dob. Předpokládá se, že v srpnu 2015 SOHO objeví svoji kometu s pořadovým číslem 3000. Před vypuštěním SOHO byla známa zhruba desítka komet objevených z vesmíru pomocí družic, a zhruba 900 komet, objevených při pozemských pozorováních od roku 1761.

„Kosmická observatoř SOHO může pozorovat okolí Slunce až do vzdálenosti 20 miliónů kilometrů,“ říká Joe Gurman, vědecký pracovník SOHO (NASA, Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland). „Podle očekávání můžeme čas od času spatřit v zorném poli sondy jasnější kometu. Ale nikoho ani ve snu nenapadlo, že se ke Slunci přibližuje téměř 200 komet ročně.“

Komety mohou říci vědcům velkou spoustu informací o místě a čase jejich vzniku. Jedná se v podstatě o shluk zmrzlých plynů smíchaných s prachem. Jsou často nedotčenými relikty, které mohou uchovávat informace o vzniku naší planetární soustavy. Jednou z možností výzkumu je sledovat, jak se materiál komety vypařuje z povrchu, když se kometa přibližuje ke Slunci a kdy sonda SOHO může odhalit pozoruhodné informace.

Kometa v blízkosti Slunce v zorném poli sondy SOHO Autor: ESA/NASA/SOHO/SDO/GSFC
Kometa v blízkosti Slunce v zorném poli sondy SOHO
Autor: ESA/NASA/SOHO/SDO/GSFC
Sluneční observatoř SOHO je unikátní v tom, že je schopna zaznamenat komety, které prolétnou extrémně blízko povrchu Slunce (tzv. sungrazers – tj. „lízači“ Slunce). Jeden z přístrojů na palubě SOHO je tzv. koronograf, který specificky zastiňuje jasné světlo Slunce k výzkumu jeho atmosféry – která je miliardkrát řidší než samotné Slunce. V současnosti je družice SOHO jedním z našich nejlepších přístrojů k pozorování obrovských explozí běžně produkovaných Sluncem – tzv. výrony koronální hmoty (CME), které mohou vymrštit až několik miliónů tun slunečních částic do okolního prostředí. Tento pohled má dostatečně široké zorné pole, abychom spatřili komety v těsné blízkosti povrchu Slunce při jejich průletu.

Mimořádně velké množství – zhruba 85 % objevených komet SOHO – jsou komety tzv. Kreutzovy rodiny. Vědci se domnívají, že extrémně velká kometa se před tisíci roky těsně přiblížila ke Slunci, což vedlo k jejímu rozpadu a k vytvoření několika tisíc jednotlivých fragmentů, které setrvávají na podobných drahách a označujeme je jako Kreutzovy komety. V průměru je nový člen této skupiny komet objevován jednou za tři dny. Bohužel vzdálené dráhy těchto fragmentů vždycky skončí těsným přiblížením ke Slunci. Pokud se přiblíží dostatečně blízko ke Slunci, jsou zaregistrovány observatoří SOHO. Většina z nich toto setkání se Sluncem nepřežije.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: SOHO, SOHO komety


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »