Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Odhaleno doposud neznámé cestování planety Jupiter

Odhaleno doposud neznámé cestování planety Jupiter

Planeta Jupiter na snímku z 12. 2. 2019 pořízeném sondou Juno
Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Kevin M. Gill

Obří plynná planeta Jupiter se zformovala čtyřikrát dále od Slunce, než leží její současná oběžná dráha a migrovala do vnitřních oblastí Sluneční soustavy v rozmezí 700 000 roků. Astronomové objevili důkaz této neuvěřitelné cesty díky skupině asteroidů v blízkosti planety Jupiter. Je známo, že plynní obři obíhající kolem jiných hvězd se velmi často nacházejí velmi blízko svých mateřských sluncí. V souladu s přijímanými teoriemi se tyto plynné planety vytvořily ve větších vzdálenostech a následně migrovaly na dráhy v blízkosti hvězd.

Nyní astronomové z Lund University a dalších institucí použili zdokonalené počítačové simulace ke zjištění více informací o cestě Jupitera napříč naším planetárním systémem v době přibližně před 4,5 miliardy roků. V té době se Jupiter teprve čerstvě zformoval a byl jednou z planet Sluneční soustavy. Planety se postupně vytvářely z kosmického prachu, který kroužil kolem mladého Slunce v okolním disku tvořeném plynem a prachovými částicemi. Jupiter tehdy nebyl větší než naše Země. Výsledky ukázaly, že se planeta Jupiter zformovala ve vzdálenosti čtyřikrát větší, než činí její současná poloha vzhledem ke Slunci.

Toto je vůbec poprvé, kdy jsme získali důkazy, že se Jupiter zformoval velmi daleko od Slunce a následně migroval na svoji současnou dráhu. Našli jsme důkazy migrace ve skupině asteroidů označovaných jako Trojané, které obíhají blízko Jupitera,“ vysvětluje Simona Pirani, postgraduální studentka astronomie na Lund University a hlavní autorka studie.

Dvě skupiny Trojanů na dráze Jupitera před a za planetou ve směru oběhu Autor: NASA/JPL-Caltech
Dvě skupiny Trojanů na dráze Jupitera před a za planetou ve směru oběhu
Autor: NASA/JPL-Caltech
Tyto asteroidy představují dvě skupiny, z nichž každá obsahuje několik tisíc známých těles, která se zdržují ve stejné vzdálenosti od Slunce i Jupitera, avšak jedna skupina obíhá 60° před planetou Jupiter, druhá naopak krouží 60° trvale za ní. Přední skupina ve směru oběhu Jupitera obsahuje asi o 50 % více těles než následná skupina. Jedná se o asymetrii, která se stala klíčem k pochopení migrace obří planety Jupiter.

Asymetrie vždycky byla záhadou ve Sluneční soustavě,“ říká Anders Johansen, profesor astronomie na Lund University.

Ve skutečnosti vědecká komunita doposud nebyla schopná vysvětlit, proč dvě skupiny planetek neobsahují stejný počet těles. Avšak Simona Pirani a Anders Johansen společně s dalšími kolegy nyní identifikovali příčinu jejich přerozdělení při vzniku planety Jupiter, a také to, jak planeta postupně ovlivňovala planetky typu Trojanů.

Díky obsáhlým počítačovým simulacím astronomové vypočítali, že současná asymetrie by se mohla vyskytnout pouze tehdy, jestliže by se Jupiter zformoval čtyřikrát dále od Slunce, než je dnes, a postupně migroval na svoji současnou pozici. V průběhu této cesty směrem ke Slunci gravitace Jupitera mezitím přitáhla více Trojanů do přední polohy než do polohy za planetou.

Podle výpočtů pokračovala migrace planety Jupiter přibližně 700 000 roků, v období zhruba 2 až 3 milióny roků po tom, co toto nebeské těleso zahájilo svoji existenci daleko od Slunce. Následná cesta směrem do nitra Sluneční soustavy měla charakter spirály, na které Jupiter pokračoval v oběhu kolem Slunce, i když stále více po těsnějších trajektoriích. Příčina zpomalující se tehdejší migrace souvisí s gravitačním působením okolních plynů planetární soustavy.

Počítačové simulace ukázaly, že planetky označované jako Trojané byly zachyceny, když byl Jupiter mladou planetou bez plynné atmosféry, což znamená, že tyto asteroidy s největší pravděpodobností představují stavební bloky podobné těm, z kterých se vytvořilo jádro planety Jupiter. V roce 2021 bude vypuštěna sonda NASA s názvem Lucy na dráhu, která ji postupně přivede do blízkosti šesti planetek ze skupiny Trojanů, které podrobně prozkoumá.

Ze studia Trojanů se můžeme dozvědět mnoho o jádru planety Jupiter a jeho vzniku,“ říká Anders Johansen.

Autoři studie se rovněž domnívají, že obří plynná planeta Saturn a ledoví obři Uran a Neptun mohli v minulosti rovněž podobně migrovat.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sciencedaily.com
[2] sciencealert.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vznik Jupitera, Trojané, Planeta Jupiter


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »