Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Okolo Země proletí 31. května 2013 velká planetka

Okolo Země proletí 31. května 2013 velká planetka

Planetka Ida se svým měsíčkem. Autor: NASA.
Planetka Ida se svým měsíčkem.
Autor: NASA.
Poslední květnový den tohoto roku prolétne okolo Země planetka s označením (285263) 1998 QE2. K nejtěsnějšímu přiblížení dojde ve 22:59 SELČ, kdy bude planetka vzdálená 5,8 milionů kilometrů, tedy asi 15x dále než okolo Země obíhá náš Měsíc. Planetka má průměr asi 2,7 km. Setkání s takto velkým tělesem v této vzdálenosti ale není nijak vzácný jev, naposledy k něčemu podobnému došlo v prosinci loňského roku, kdy okolo Země prolétla 18x dále než Měsíc planetka Toutatis o rozměrech 4,5 x 2 km.

Planetka 1998 QE2 byla objevena 19. srpna 1998 pomocí dalekohledu automatizované prohlídky oblohy LINEAR (Lincoln Near Earth Asteroid Research), který stojí v Novém Mexiku v USA. Obíhá okolo Slunce s periodou 3,77 let, se Zemí se ale potkává jen zřídka (jednou za 3,77 let se sice přiblíží k zemské dráze, na to, aby došlo k blízkému setkání se Zemí, je ale třeba, aby se i naše planeta nacházela v tom správném bodě své dráhy). Naposledy se ve srovnatelné vzdálenosti prosmýkla okolo Země v roce 1975 a k příštímu blízkému setkání dojde až v roce 2119 (v obou případech to bylo/bude asi 30x dále než Měsíc).

Dráha planetky 1998 QE2 ve Sluneční soustavě v době průletu okolo Země. Autor: NASA.
Dráha planetky 1998 QE2 ve Sluneční soustavě v době průletu okolo Země.
Autor: NASA.
Během letošního, ani během budoucích přiblížení k Zemi, které lze dostatečně přesně předpovědět na zhruba 200 let dopředu, srážka této planetky se Zemí nehrozí. Ačkoliv dráhu žádné planetky neznáme nikdy „absolutně“ přesně, nejistota polohy při tomto průletu bude pouhých 200 km (což při dané vzdálenosti průletu představuje nejistotu 0,003 %). Planetka při nejtěsnějším přiblížení poletí vůči Zemi rychlostí 10,6 km/s.

O této planetce toho zatím mnoho nevíme (což ale neznamená, že by byla záhadná, jak se objevuje v některých médiích). Planetka byla pozorována v roce 2009 pomocí Spitzerova vesmírného dalekohledu. Z těchto pozorování se ukázalo, že odrazivost povrchu (tzv. albedo) je asi 6 %. Je tedy možné, že se jedná buď o vyhaslé jádro komety, nebo o planetku složenou z materiálů bohatých na uhlík a jeho sloučeniny (rozhodně ne ovšem mazlavé…).

Planetka je již nyní pozorovatelná optickými dalekohledy z jižní polokoule. Z těchto pozorování se již podařilo určit periodu rotace, jejíž předběžná hodnota je 5,3 hodiny. Nejdůležitější pozorování jsou ale naplánována na období okolo těsného průletu a několik dní po něm, kdy bude planetka pozorována pomocí radarových antén z USA, konkrétně antény Goldstone o průměru 70 m a Arecibo o průměru 305 m. Tyto radary by mohly na povrchu planetky rozlišit podrobnosti o velikostech až 3,75 m.

Z ČR začne být tato planetka pozorovatelná až několik dní po průletu, kdy se bude pohybovat souhvězdím Vah a poté Hadonoše. Nepůjde ale o žádné velkolepé představení, které si užijí i běžní laici – planetka bude mít okolo 11. magnitudy, proto k jejímu spatření bude třeba se vybavit spíše již středně velkým dalekohledem o průměru objektivu alespoň 15 cm.

Planetky této velikosti se srážejí se Zemí v průměru jednou za několik milionů let. Srážka Země s takto velkým tělesem by s určitostí znamenala konec lidské civilizace. Nebyl by ale vyhlazen veškerý život. Ostatně ani desetikilometrová planetka, která se srazila se Zemí na konci druhohor a které je připisováno vyhynutí dinosaurů, nevyhladila život na Zemi úplně, čehož je naše existence důkazem.

Zdroje:
[1] www.jpl.nasa.gov
[2] echo.jpl.nasa.gov/asteroids/1998QE2/1998QE2_planning.html
[3] ssd.jpl.nasa.gov




O autorovi

Štítky: 1998 QE2, Planetka


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »