Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  OSIRIS-REx provedla pokus o odběr vzorků z planetky Bennu

OSIRIS-REx provedla pokus o odběr vzorků z planetky Bennu

Planetka Bennu na mozaice z 12 snímků
Autor: NASA/Goddard/University of Arizona

V noci na úterý 21. října 2020 krátce po půlnoci našeho času provedla sonda OSIRIS-Rex úspěšně všechny manévry, které ji navedly k povrchu planetky Bennu. Cílem manévru byl odběr vzorků z povrchu planetky na předem vytipovaném místě, jehož výběru předcházelo pečlivé zkoumání planetky.

Aktualizace 21. 10. ve 23:30: NASA ukázala snímky, kde vidíme, jak se odběrové rameno sondy OSIRIS-REx trochu zabořilo a pak byl rozvířen okolní materiál. Po 5-6 sekundách došlo k odletu sondy. Odběr tedy snad proběhl dle plánu. O tom, zda se něco podařilo odebrat více napoví další dny, kdy se různými metodami pokusí zjistit množství odebraných hornin. (Například pomocí rotace změřené před a po odběru).

NASA přenášela informace o průběhu přistávacího manévru živě na svém TV kanálu a na Kosmonautix.cz k tomu běžel online textový přenos v češtině.

  • 20. 10. krátce po 23:45 jsme mohli sledovat, jak sonda provedla úspěšně manévr, který ji navedl k povrchu. Sonda v té době klesala k povrchu a všichni s napětím čekali na další manévr, kterým měla srovnat rychost pohybu s tou, jakou se otáčí planetka pod ní. 
  • 21. 10. dvě minuty po půlnoci přišlo potvrzení o provedení sestupového manévru a zbývalo 10 minut do kontaktu s povrchem.
  • Osm minut po půlnoci se sonda nacházela jen 25 metrů nad povrchem a ve výšce 5 metrů se sama měla rozhodnout, zda přistane.
  • V 0:10 přišlo potvrzení, že sonda sestoupila a v 0:13 bylo potvrzeno, že proběhl pokus o odběr vzorků. Sonda se poté začla opět vzdalovat na bezpečnou orbitu. Bylo potvrzeno, že se aktivovala jedna z tlakových lahví s dusíkem, která měla pomoci rozvířit horniny v době odběru. Později budou k dispozici také fotografie z tohoto manévru.

Animace z posledního zkušebního manévru simulujícího přistávací manévr na planetce Bennu v podání kamery OSIRIS-REx Autor: NASA/Goddard/University of Arizona
Animace z posledního zkušebního manévru simulujícího přistávací manévr na planetce Bennu v podání kamery OSIRIS-REx
Autor: NASA/Goddard/University of Arizona

Průběh přistávacího manévru a odběru vzorků si můžete prohlédnout na 360°videu:

Zajímavosti o planetce Bennu

  • Planetka je velmi tmavá, odráží asi 4 % záření, její horniny obsahují hodně uhlíku
  • Vědci se domnívají, že planetka je velmi stará a vznikla možná 10 mil. let po sformování Sluneční soustavy.
  • Planetka se jeví jako slepenec mnoha větších a menších kusů kamenů a skal.
  • Bennu by mohl poskytnout zajímavé informace o vzniku života, ale i o zastoupení prvků jako je zlato a platina.
  • Sluneční záření má vliv na dráhu této planetky, která rotuje jednou za 4 hodiny a 17,8 minuty.
  • Planetka je potenciálně nebezpečná Zemi a pravděpodobnost srážky se Zemí mezi roky 2175 a 2199 je nízká (1 ku 2700), ale ne zcela vyloučena.
  •  

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Mise OSIRIS-REx na webu NASA
[2] 10 věcí o Bennu, NASA/Goddard



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Bennu, OSIRIS-REx


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »