Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  OSIRIS-REx provedla pokus o odběr vzorků z planetky Bennu

OSIRIS-REx provedla pokus o odběr vzorků z planetky Bennu

Planetka Bennu na mozaice z 12 snímků
Autor: NASA/Goddard/University of Arizona

V noci na úterý 21. října 2020 krátce po půlnoci našeho času provedla sonda OSIRIS-Rex úspěšně všechny manévry, které ji navedly k povrchu planetky Bennu. Cílem manévru byl odběr vzorků z povrchu planetky na předem vytipovaném místě, jehož výběru předcházelo pečlivé zkoumání planetky.

Aktualizace 21. 10. ve 23:30: NASA ukázala snímky, kde vidíme, jak se odběrové rameno sondy OSIRIS-REx trochu zabořilo a pak byl rozvířen okolní materiál. Po 5-6 sekundách došlo k odletu sondy. Odběr tedy snad proběhl dle plánu. O tom, zda se něco podařilo odebrat více napoví další dny, kdy se různými metodami pokusí zjistit množství odebraných hornin. (Například pomocí rotace změřené před a po odběru).

NASA přenášela informace o průběhu přistávacího manévru živě na svém TV kanálu a na Kosmonautix.cz k tomu běžel online textový přenos v češtině.

  • 20. 10. krátce po 23:45 jsme mohli sledovat, jak sonda provedla úspěšně manévr, který ji navedl k povrchu. Sonda v té době klesala k povrchu a všichni s napětím čekali na další manévr, kterým měla srovnat rychost pohybu s tou, jakou se otáčí planetka pod ní. 
  • 21. 10. dvě minuty po půlnoci přišlo potvrzení o provedení sestupového manévru a zbývalo 10 minut do kontaktu s povrchem.
  • Osm minut po půlnoci se sonda nacházela jen 25 metrů nad povrchem a ve výšce 5 metrů se sama měla rozhodnout, zda přistane.
  • V 0:10 přišlo potvrzení, že sonda sestoupila a v 0:13 bylo potvrzeno, že proběhl pokus o odběr vzorků. Sonda se poté začla opět vzdalovat na bezpečnou orbitu. Bylo potvrzeno, že se aktivovala jedna z tlakových lahví s dusíkem, která měla pomoci rozvířit horniny v době odběru. Později budou k dispozici také fotografie z tohoto manévru.

Animace z posledního zkušebního manévru simulujícího přistávací manévr na planetce Bennu v podání kamery OSIRIS-REx Autor: NASA/Goddard/University of Arizona
Animace z posledního zkušebního manévru simulujícího přistávací manévr na planetce Bennu v podání kamery OSIRIS-REx
Autor: NASA/Goddard/University of Arizona

Průběh přistávacího manévru a odběru vzorků si můžete prohlédnout na 360°videu:

Zajímavosti o planetce Bennu

  • Planetka je velmi tmavá, odráží asi 4 % záření, její horniny obsahují hodně uhlíku
  • Vědci se domnívají, že planetka je velmi stará a vznikla možná 10 mil. let po sformování Sluneční soustavy.
  • Planetka se jeví jako slepenec mnoha větších a menších kusů kamenů a skal.
  • Bennu by mohl poskytnout zajímavé informace o vzniku života, ale i o zastoupení prvků jako je zlato a platina.
  • Sluneční záření má vliv na dráhu této planetky, která rotuje jednou za 4 hodiny a 17,8 minuty.
  • Planetka je potenciálně nebezpečná Zemi a pravděpodobnost srážky se Zemí mezi roky 2175 a 2199 je nízká (1 ku 2700), ale ne zcela vyloučena.
  •  

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Mise OSIRIS-REx na webu NASA
[2] 10 věcí o Bennu, NASA/Goddard



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Bennu, OSIRIS-REx


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »