Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ozdobí nám Vánoce kometární překvapení?
Marek Biely Vytisknout článek

Ozdobí nám Vánoce kometární překvapení?

Komety C/2016 U1 NEOWISE a C/2015 V2 Johnson u proslulé Vírové galaxie v Honících psech. Kometa NEOWISE bude nejjasnější okolo Vánoc 2016 a na ranní obloze ji spatříme možná i malými dalekohledy. Kometa Johnson pak bude výrazná na přelomu června a července 2017, možná ji slabě spatříme i pouhýma očima.
Autor: José J. Chambó

Již mnohokrát bylo zmíněno, že rok 2016 pravděpodobně skončí kometárním propadákem. Zdálo se totiž, že letošek přinese nejméně jasných komet od začátku 21. století. Nakonec to ale vypadá, že dojde přeci jen k alespoň mírnému vylepšení statistik. Nečekaně totiž zjasnila kometa C/2016 U1 (NEOWISE), jejíž hlavní období viditelnosti nastává ještě letos. Kometa by mohla být vidět na jasné vánoční obloze mimo světelné znečištění alespoň malými dalekohledy.

Kometa C/2016 U1 (NEOWISE) byla objevena dne 21. října letošního roku sondou Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer (NEOWISE). Jasnost komety činila 19,0 mag, to byl ovšem odhad sondy NEOWISE, kometu na svých snímcích zachytily i jiné observatoře a jejich odhady jasnosti se pohybovaly na hodnotách 21-22 mag. Kometa tedy byla mnoha pozorovateli zatracovaným objektem, především vzhledem ke skutečnosti, že má proletět perihelem ve vzdálenosti pouhých 0,32 AU od Slunce (14. ledna 2017) - absolutní jasnost komety byla v tu chvíli taková, že se její zánik ještě před datem přísluní zdál takřka nevyhnutelný. Zhruba měsíc po objevu ale přišel obrat o 180 stupňů.

Kometu ve středu 23. listopadu odfotil Michael Jäger a její jasnost odhadl na 13 mag. Tehdy byla extrémně difúzní, Jäger byl ale patrně první, kdo uviděl celou komu, jež předchozím pozorovatelům unikala. Hned poté následovalo i první vizuální pozorování komety. Byl to známý Alan Hale, spoluobjevitel slavné komety C/1995 O1 (Hale-Bopp), jenž potvrdil Jägerův odhad. Kometa tedy během měsíce rapidně zjasnila a její zjasňování pokračuje. V současnosti má asi 12 mag, na světě už ale jsou i odhady hovořící o jasnosti 10-11 mag. Jak tomu bude dále?

Kometa je v současnosti, jak už bylo zmíněno, velmi difúzním objektem. Je tomu tak z toho důvodu, že se nachází poměrně blízko Země, k níž bude nejblíže 12. prosince, a to necelých 0,71 AU daleko. Od té doby by měla být už o něco kondenzovanější, začne se totiž vzdalovat od Země, přičemž se bude i nadále přibližovat Slunci. Kometa bude po celý zbytek roku viditelná na ranní obloze a obecně se očekává její rychlé zjasňování.

Vyhledávací mapka pro kometu C/2016 U1 NEOWISE. Mějte na paměti, že mapka má dosah jen 7. magnitudy, kometa je velmi difúzní a bude tedy třeba vyhledat detailnější mapku pro daný den, kdy se rozhodnete pozorovat. Autor: Cometchasing.skyhound.com
Vyhledávací mapka pro kometu C/2016 U1 NEOWISE. Mějte na paměti, že mapka má dosah jen 7. magnitudy, kometa je velmi difúzní a bude tedy třeba vyhledat detailnější mapku pro daný den, kdy se rozhodnete pozorovat.
Autor: Cometchasing.skyhound.com

Nyní ji nalezneme v souhvězdí Pastýře, které je vidět zejména v druhé polovině noci. V průběhu prosince se kometa přesune z Pastýře pžes Severní korunu a Herkula až do Hadonoše, do nějž vstoupí o Vánocích. Tehdy se stane objektem ranní oblohy před rozbřeskem. V tu dobu by se její jasnost měla pohybovat okolo 8. magnitudy a spatříme ji i obyčejnými triedry. Zjasňování bude pokračovat i potom, kometa by měla na přelomu na Silvestra dosahovat už hranice 7. magnitudy, na začátku ledna ale zmizí s naší ranní oblohy v záři Slunce a ze severní polokoule už dále nebude pozorovatelná. Tedy alespoň následujících 22 707 let, jak praví její aktuální perioda.

Pro pozorování komety si najděte místo daleko od měst a dalších silných zdrojů světelného znečištění (minimálně 100 km od velkoměst). Doporučujeme pozorovat vysoko v horách, kde je vzduch čistý. Vzhledem k tomu, že na 14. prosince připadá úplněk a Měsíc bude kolem Vánoc pomalu ustupovat na ranní obloze od poslední čtvrti k novu, nejlepší období k vyhledání komety bude právě na konci roku časně ráno. Aktuální polohu této i dalších teleskopicky viditelných komet můžete sledovat na online mapkách v sekci Na obloze na Astro.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kometa C/2016 U1 (NEOWISE) v databázi komet Seiichiho Yoshidy
[2] Sekce Komety na Astro.cz

Převzato: Stránky Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa NEOWISE


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »