Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pardubická hvězdárna zahajuje odbornou činnost

Pardubická hvězdárna zahajuje odbornou činnost

Slunce
Autor: Zdeněk Bardon

Od 10. května tohoto roku zahajuje pardubická hvězdárna svůj odborně zaměřený program na sledování a zaznamenávání sluneční aktivity ve spektrální čáře H-Alfa, tedy v úzké čáře emise vodíku. V ní jsou pozorovatelné struktury sluneční chromosféry, tedy dynamické oblasti našeho Slunce, v níž lze pozorovat zajímavé úkazy, jako jsou protuberance, filamenty, aktivní oblasti a výjimečně i erupce. Odborný program je otevřen i zájemcům z řad široké veřejnosti, především pak školám, jako zajímavý doplněk hodin fyziky.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a astronomické společnosti Pardubice č. 76 ze dne 10. 5. 2018.

Za celým programem přitom stojí nadšený, teprve 14letý žák astronomického kroužku na Hvězdárně barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice, Adam Malíř, který k samotnému projektu dodává: „Před samotným zahájením jsme poměrně dlouho testovali jak samotný dalekohled, tak různé způsoby zpracování obrazu. Výsledkem je relativně snadný způsob pořízení záznamu sluneční činnosti včetně následného zpracování, které zvládne i žák základní školy.

Žákům škol navíc ukážeme, že matematika nemusí být jen nuda, ale že může sloužit vědě. Při zpracování obrazu totiž využíváme pokročilý matematický nástroj NAFE od Prof. Miloslava Druckmüllera z VUT v Brně,“ dodává Malíř.

Záznam Slunce na pardubické hvězdárně s vyznačenými jevy ve sloneční chromosféře. Autor: Hvězdárna Pardubice, NAFE/Miloslav Druckmüller.
Záznam Slunce na pardubické hvězdárně s vyznačenými jevy ve sloneční chromosféře.
Autor: Hvězdárna Pardubice, NAFE/Miloslav Druckmüller.
Sledování a záznam sluneční činnosti je z dlouhodobého hlediska nesmírně důležitou oblastí astronomie. Zaměřuje se totiž na objekt, s nímž přímo souvisí život na planetě Zemi. Plné pochopení procesů a dlouhodobých period, které se na Slunci pravidelně opakují, je úkolem slunečních fyziků.

První, kdo si bezpečně uvědomil, že Slunce není, neměnná dokonalá koule, byl italský astronom a průkopník teleskopické astronomie Galileo Galilei, který jako první spatřil tajemné sluneční skvrny. Po velmi dlouhou dobu pak byly právě tyto skvrny základním a jediným ukazatelem sluneční činnosti. Soudobá technika nám však umožňuje nahlédnout na Slunce i v jiných vlnových délkách, než je viditelné světlo. Jednou z nejdostupnějších je tak spektrální čára vodíku, tzv. H-Alfa.

Projekt je otevřen všem vážným zájemcům z řad široké veřejnosti, především pak žáků druhého stupně základních škol a středním školám, jako zajímavý doplněk hodin fyziky nebo námět na samostatnou odbornou práci v rámci SOČ.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Facebook projektu Pozorování Slunce v Pardubicích
[2] Středoškolská odborná činnost

Převzato: Hvězdárna Pardubice



O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).

Štítky: Hvězdárna Pardubice


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »