Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pardubická hvězdárna zahajuje odbornou činnost

Pardubická hvězdárna zahajuje odbornou činnost

Slunce
Autor: Zdeněk Bardon

Od 10. května tohoto roku zahajuje pardubická hvězdárna svůj odborně zaměřený program na sledování a zaznamenávání sluneční aktivity ve spektrální čáře H-Alfa, tedy v úzké čáře emise vodíku. V ní jsou pozorovatelné struktury sluneční chromosféry, tedy dynamické oblasti našeho Slunce, v níž lze pozorovat zajímavé úkazy, jako jsou protuberance, filamenty, aktivní oblasti a výjimečně i erupce. Odborný program je otevřen i zájemcům z řad široké veřejnosti, především pak školám, jako zajímavý doplněk hodin fyziky.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a astronomické společnosti Pardubice č. 76 ze dne 10. 5. 2018.

Za celým programem přitom stojí nadšený, teprve 14letý žák astronomického kroužku na Hvězdárně barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice, Adam Malíř, který k samotnému projektu dodává: „Před samotným zahájením jsme poměrně dlouho testovali jak samotný dalekohled, tak různé způsoby zpracování obrazu. Výsledkem je relativně snadný způsob pořízení záznamu sluneční činnosti včetně následného zpracování, které zvládne i žák základní školy.

Žákům škol navíc ukážeme, že matematika nemusí být jen nuda, ale že může sloužit vědě. Při zpracování obrazu totiž využíváme pokročilý matematický nástroj NAFE od Prof. Miloslava Druckmüllera z VUT v Brně,“ dodává Malíř.

Záznam Slunce na pardubické hvězdárně s vyznačenými jevy ve sloneční chromosféře. Autor: Hvězdárna Pardubice, NAFE/Miloslav Druckmüller.
Záznam Slunce na pardubické hvězdárně s vyznačenými jevy ve sloneční chromosféře.
Autor: Hvězdárna Pardubice, NAFE/Miloslav Druckmüller.
Sledování a záznam sluneční činnosti je z dlouhodobého hlediska nesmírně důležitou oblastí astronomie. Zaměřuje se totiž na objekt, s nímž přímo souvisí život na planetě Zemi. Plné pochopení procesů a dlouhodobých period, které se na Slunci pravidelně opakují, je úkolem slunečních fyziků.

První, kdo si bezpečně uvědomil, že Slunce není, neměnná dokonalá koule, byl italský astronom a průkopník teleskopické astronomie Galileo Galilei, který jako první spatřil tajemné sluneční skvrny. Po velmi dlouhou dobu pak byly právě tyto skvrny základním a jediným ukazatelem sluneční činnosti. Soudobá technika nám však umožňuje nahlédnout na Slunce i v jiných vlnových délkách, než je viditelné světlo. Jednou z nejdostupnějších je tak spektrální čára vodíku, tzv. H-Alfa.

Projekt je otevřen všem vážným zájemcům z řad široké veřejnosti, především pak žáků druhého stupně základních škol a středním školám, jako zajímavý doplněk hodin fyziky nebo námět na samostatnou odbornou práci v rámci SOČ.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Facebook projektu Pozorování Slunce v Pardubicích
[2] Středoškolská odborná činnost

Převzato: Hvězdárna Pardubice



O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).

Štítky: Hvězdárna Pardubice


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »