Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pardubická hvězdárna zahajuje odbornou činnost

Pardubická hvězdárna zahajuje odbornou činnost

Slunce
Autor: Zdeněk Bardon

Od 10. května tohoto roku zahajuje pardubická hvězdárna svůj odborně zaměřený program na sledování a zaznamenávání sluneční aktivity ve spektrální čáře H-Alfa, tedy v úzké čáře emise vodíku. V ní jsou pozorovatelné struktury sluneční chromosféry, tedy dynamické oblasti našeho Slunce, v níž lze pozorovat zajímavé úkazy, jako jsou protuberance, filamenty, aktivní oblasti a výjimečně i erupce. Odborný program je otevřen i zájemcům z řad široké veřejnosti, především pak školám, jako zajímavý doplněk hodin fyziky.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a astronomické společnosti Pardubice č. 76 ze dne 10. 5. 2018.

Za celým programem přitom stojí nadšený, teprve 14letý žák astronomického kroužku na Hvězdárně barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice, Adam Malíř, který k samotnému projektu dodává: „Před samotným zahájením jsme poměrně dlouho testovali jak samotný dalekohled, tak různé způsoby zpracování obrazu. Výsledkem je relativně snadný způsob pořízení záznamu sluneční činnosti včetně následného zpracování, které zvládne i žák základní školy.

Žákům škol navíc ukážeme, že matematika nemusí být jen nuda, ale že může sloužit vědě. Při zpracování obrazu totiž využíváme pokročilý matematický nástroj NAFE od Prof. Miloslava Druckmüllera z VUT v Brně,“ dodává Malíř.

Záznam Slunce na pardubické hvězdárně s vyznačenými jevy ve sloneční chromosféře. Autor: Hvězdárna Pardubice, NAFE/Miloslav Druckmüller.
Záznam Slunce na pardubické hvězdárně s vyznačenými jevy ve sloneční chromosféře.
Autor: Hvězdárna Pardubice, NAFE/Miloslav Druckmüller.
Sledování a záznam sluneční činnosti je z dlouhodobého hlediska nesmírně důležitou oblastí astronomie. Zaměřuje se totiž na objekt, s nímž přímo souvisí život na planetě Zemi. Plné pochopení procesů a dlouhodobých period, které se na Slunci pravidelně opakují, je úkolem slunečních fyziků.

První, kdo si bezpečně uvědomil, že Slunce není, neměnná dokonalá koule, byl italský astronom a průkopník teleskopické astronomie Galileo Galilei, který jako první spatřil tajemné sluneční skvrny. Po velmi dlouhou dobu pak byly právě tyto skvrny základním a jediným ukazatelem sluneční činnosti. Soudobá technika nám však umožňuje nahlédnout na Slunce i v jiných vlnových délkách, než je viditelné světlo. Jednou z nejdostupnějších je tak spektrální čára vodíku, tzv. H-Alfa.

Projekt je otevřen všem vážným zájemcům z řad široké veřejnosti, především pak žáků druhého stupně základních škol a středním školám, jako zajímavý doplněk hodin fyziky nebo námět na samostatnou odbornou práci v rámci SOČ.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Facebook projektu Pozorování Slunce v Pardubicích
[2] Středoškolská odborná činnost

Převzato: Hvězdárna Pardubice



O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).

Štítky: Hvězdárna Pardubice


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »