Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Planeta Devět - planeta, která nemá existovat

Planeta Devět - planeta, která nemá existovat

Planeta Devět v představách umělce. V pozadí vidíme Slunce.
Autor: Caltech/R. Hurt (IPAC)

Zprávy o tom, že ve vzdálených končinách Sluneční soustavy existuje pravděpodobně další planeta, plnily titulky především na počátku roku 2016. Otázkou však zůstává, jak a kde by mohla devátá planeta vzniknout. Astronomové mají různé scénáře získané díky počítačovým simulacím. Výsledek zní: planeta Devět by ve skutečnosti neměla vzniknout.

Americký astronom Mike Brown, objevitel „desáté planety“ Eris, která byla nakonec klasifikována „pouze“ jako trpasličí planeta, a jeho kolegaKonstantin Batygin z Kalifornského technologického institutu studují dráhy objektů Kuiperova pásu a existenci další planety. Planeta, pro kterou se mezitím vžilo označení „planeta Devět“  má být asi desetkrát dál od Slunce než Pluto a má mít velikost Neptunu.

Jak by ale mohla tato planeta, kterou doposud nikdo nepozoroval, dosáhnout takové dráhy? Astronomové se pokoušejí právě tohle vypátrat a provedli celou řadu simulací. Výsledek: vše hovoří pro existenci Deváté planety, ale vysvětlení jejího vzniku chybí, říká astronomka Gongjie Li z Kalifornského technologického institutu.

Li a Adams odhadují možnost, že planeta Devět vznikla při průchodu cizí hvězdy pouze na 10 procent, přičemž i předtím musela být planeta na neobvykle vzdálené dráze.

Tímto problémem se zabýval také Scott Kenyon a Benjamin Bromley  (Univerzita v Utahu), kteří simulovali model vzniku planety Devět na vzdálené orbitě. „Nejjednodušší řešení je, že ve Sluneční soustavě vzniklo více plynných obrů,“ říká Kenyon. "Tato vznikla v místech, kde se tvořili také Jupiter se Saturnem. Vlivem gravitačních vlivů mezi světy však byla planeta Devět odkloněna na svou pozdější vzdálenou dráhu."

Podle výpočtů astronomů Kenyona a Bromleye je myslitelný také vznik ve vzdálenějších místech od Slunce. "Za určitých okolností by zde mohla planeta dostatečně rychle vzniknout a potom být odkloněna procházející hvězdou ještě na vzdálenější dráhu. Který scénář je ten pravý však zjistíme až po objevení deváté planety, „vyšťouchlý“ plynný obr by měl vypadat jako Neptun. V okrajových částech soustavy vzniklá planeta jako obrovské Pluto bez plynu,“ říká Kenyon.

Li a Adams zkoumali také pravděpodobnost, že planeta Devět byla zachycena z nějakého procházejícího planetárního systému nebo také že se jednalo o potulnou planetu bez vlastního Slunce, kterou si Slunce „osvojilo“. Tyto scénáře vzniku deváté planety mají však ještě menší pravděpodobnost než ta předchozí, pouze asi 2 procenta.

Li a Adams uveřejnili svou studii v časopise Astrophysical Joural Letters. Výzkum astronomů Kenyona a Bromleye má vyjít jako dva články v Astrophysical Journal

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronews.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.

Štítky: Planeta Devět


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »