Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Planeta Devět - planeta, která nemá existovat

Planeta Devět - planeta, která nemá existovat

Planeta Devět v představách umělce. V pozadí vidíme Slunce.
Autor: Caltech/R. Hurt (IPAC)

Zprávy o tom, že ve vzdálených končinách Sluneční soustavy existuje pravděpodobně další planeta, plnily titulky především na počátku roku 2016. Otázkou však zůstává, jak a kde by mohla devátá planeta vzniknout. Astronomové mají různé scénáře získané díky počítačovým simulacím. Výsledek zní: planeta Devět by ve skutečnosti neměla vzniknout.

Americký astronom Mike Brown, objevitel „desáté planety“ Eris, která byla nakonec klasifikována „pouze“ jako trpasličí planeta, a jeho kolegaKonstantin Batygin z Kalifornského technologického institutu studují dráhy objektů Kuiperova pásu a existenci další planety. Planeta, pro kterou se mezitím vžilo označení „planeta Devět“  má být asi desetkrát dál od Slunce než Pluto a má mít velikost Neptunu.

Jak by ale mohla tato planeta, kterou doposud nikdo nepozoroval, dosáhnout takové dráhy? Astronomové se pokoušejí právě tohle vypátrat a provedli celou řadu simulací. Výsledek: vše hovoří pro existenci Deváté planety, ale vysvětlení jejího vzniku chybí, říká astronomka Gongjie Li z Kalifornského technologického institutu.

Li a Adams odhadují možnost, že planeta Devět vznikla při průchodu cizí hvězdy pouze na 10 procent, přičemž i předtím musela být planeta na neobvykle vzdálené dráze.

Tímto problémem se zabýval také Scott Kenyon a Benjamin Bromley  (Univerzita v Utahu), kteří simulovali model vzniku planety Devět na vzdálené orbitě. „Nejjednodušší řešení je, že ve Sluneční soustavě vzniklo více plynných obrů,“ říká Kenyon. "Tato vznikla v místech, kde se tvořili také Jupiter se Saturnem. Vlivem gravitačních vlivů mezi světy však byla planeta Devět odkloněna na svou pozdější vzdálenou dráhu."

Podle výpočtů astronomů Kenyona a Bromleye je myslitelný také vznik ve vzdálenějších místech od Slunce. "Za určitých okolností by zde mohla planeta dostatečně rychle vzniknout a potom být odkloněna procházející hvězdou ještě na vzdálenější dráhu. Který scénář je ten pravý však zjistíme až po objevení deváté planety, „vyšťouchlý“ plynný obr by měl vypadat jako Neptun. V okrajových částech soustavy vzniklá planeta jako obrovské Pluto bez plynu,“ říká Kenyon.

Li a Adams zkoumali také pravděpodobnost, že planeta Devět byla zachycena z nějakého procházejícího planetárního systému nebo také že se jednalo o potulnou planetu bez vlastního Slunce, kterou si Slunce „osvojilo“. Tyto scénáře vzniku deváté planety mají však ještě menší pravděpodobnost než ta předchozí, pouze asi 2 procenta.

Li a Adams uveřejnili svou studii v časopise Astrophysical Joural Letters. Výzkum astronomů Kenyona a Bromleye má vyjít jako dva články v Astrophysical Journal

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronews.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.

Štítky: Planeta Devět


50. vesmírný týden 2023

50. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 12. do 17. 12. 2023. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze září jasný Jupiter na jihovýchodě a Saturn na jihozápadě. Ráno je vidět Venuše nad jihovýchodním obzorem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. O pozornost se kromě periodické komety 12P hlásí i 62P a po čtyřech měsících zjasnila i 29P. Nastává maximum nejbohatšího meteorického roje roku, Geminid. Připravuje se start Falconu Heavy s americkým armádním miniraketoplánem X-37B. Před 160 lety se narodila Annie Jump Canon, která určila spektrální charakteristiky 350 000 hvězd a stála u zrodu Harvardského klasifikačního systému používaného dodnes.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »