Planeta X a pomatená webová zpráva - díl druhý (dokončení)

Autor článku nám dále oznamuje: "...planeta X už má hrozný účinek na Slunce." Po vysvětlení existence 11-letého cyklu sluneční aktivity pokračuje: "Poslední vrchol jedenáctiletého cyklu, byl pozorován v r. 2000. Pak vědci očekávali pokles sluneční aktivity tak jako v minulosti. Ale tak se nestalo! Místo toho erupce se slabě zvětšili jak ve frekvenci tak v intenzitě. Největší sluneční zaznamenané erupce v historii byly zaznamenané od jedenáctiletého slunečního vrcholu v r. 2000. Co se stalo?"

Nestalo se nic zvláštního. Od posledního maxima sluneční aktivita, posuzovaná podle výskytu slunečních skvrn (viz např. stránku gnosis9.net/slunce.php) klesá. Čtenář si může pomocí dvou spojných čoček (nevlastní-li triedr) promítnout Slunce na papír, aby si ověřil, že na něm v současnosti nejsou téměř žádné skvrny. Náhodný výskyt erupcí na tomto faktu nic nemění.

Kromě fyzikální argumentace si pomáhá autor argumentací z Bible: "Bude i světlo měsíce jako světlo slunce, světlo slunce bude sedmernásobní, jako světlo sedmi dnů, v den, v kterýž uváže Hospodin zlámání lidu svého, a ránu zbití jeho uzdraví. Izaiáš 30:26."

V ekumenickém překladu Bible zní citovaná pasáž takto: "A bude světlo bledé luny jako světlo žárného slunka a světlo slunka bude sedmkrát větší, jako světlo sedmi dnů, v den, kdy Hospodin ováže zlomeniny svého lidu a rány jemu zasazené uzdraví".

Již dávno se upustilo od vyvozování přírodovědeckých faktů z biblických textů. Vzato doslova, po takovém efektu už by Hospodin "neovazoval zlomeniny svého lidu", neboť by tohoto lidu již nebylo. Vykládat básnický obraz fyzikálně je nesmysl. Kromě toho autor nedokazuje, že by tato událost měla nastat v souvislosti s hypotetickým návratem planety X. Nepravdou je i další věta: "...planeta X už také působí na Zemi. Tyto účinky byly rozpoznány planetárními vědci už dávno dříve v r. 1995. Její magnetické pole pravděpodobně začalo působit na Zemi dokonce dříve."

Nemožnost působení magnetického pole je zdůvodněna výše. Ostatní účinky nejsou specifikovány. Fyzikálním nesmyslem je toto tvrzení: "Kvůli příchodu planety X, sluneční erupce se na slunci zvětšují. Slunce vyhodí ohromná množství elektromagnetické energie do prostoru. Část této elektromagnetické energie je přitahována a spotřebována Zemským magnetickým jádrem a způsobí že roztavené železné jádro se ohřívá. Zvýšené teplo od Zemského jádra prosakuje pláštěm Země k povrchu, a způsobuje tavení ledových polárních čepiček a ledovců zespodu."

Nehledě k nesmyslnosti "přitahování a spotřebování elektromagnetické energie jádrem" je i zmatené tvrzení o jeho ohřevu. Výpočtem lze zjistit, že kdyby veškerá energie slunečního záření dopadajícího na Zemi byla pohlcena jádrem a zde akumulována, ohřálo by se jádro o 1° C za dobu větší než 300 roků. Uvažovat energii erupcí evidentně nemá vůbec smysl. Další odvolání na náboženský text: "Psalm 102:25-26 odlišně říká, "že nebe" a "země" začínají být "měněny". To je přesně to, co planetární vědci předpovídají, že se to stane při průchodu planety X sluneční soustavou."

Text Žalmu 102, 25-27 zní: "Bože můj, teď uprostřed mých dnů mě odtud neber! Z pokolení do pokolení půjdou tvá léta.D ávno jsi založil zemi, i nebesa jsou dílo tvých rukou. Ta zaniknou a ty budeš trvat, všechno zvetší jako roucho, vyměníš je jako šat a vše se změní." Dávat tento text do fyzikální souvislosti s hypotetickým návratem planety X je počin, na jehož charakteristiku nenacházím slova. Text se ostatně kryje s křesťanskou vírou v konec světa, popisovaný v Bibli na jiných místech daleko obšírněji.

Další sdělení už je částečně nesrozumitelné: "Planeta X není osamocena! Má vlastní měsíce obíhající kolem ní a dlouhý ocas táhnoucí se miliony mil v prostoru. Kvůli nadměrné velikosti, síly magnetického pole a velkého kvanta, dlouhé stopě prostorových pozůstatků, které planetu doprovází, Dr. James McCanney a jiní planetární vědci očekávají velké zničující účinky při průchodu naší Sluneční soustavou."

Na samotné existenci družic by nebylo nic podivného. Pokud jde o délku ohonu, i takové jsou možné, ale až v menší vzdálenosti od Slunce. Druhá, stylisticky obludná, věta opět není zdůvodněna.

I v následujícím textu je porušena stylistika, autor už vůbec nedbal na úpravu: "Když planeta X proletí naší sluneční soustavou, proletí mezi Zemí a Merkurem, procházející blíže Merkuru než k Zemi. Merkur je velmi malá planeta. Kvůli nadměrné velikosti planety X a síly magnetického jádra, planetární vědci očekávají že Merkur doslovně exploduje a pozůstatky budou vkresleny do ocasu planety X. Tak jako Bible říká, očekává se, že Merkur "zmizí pryč mít rád kouř". Stejná věc se může stát jedné nebo více planetám v sluneční soustavě, v závislosti jak oni budou blízko k planetě X."

Pokud by měla planeta charakteristiky, uvedené na počátku, neexplodoval by Merkur, nýbrž by došlo k roztrhání planety slapovými silami působením Slunce. Výsledný efekt by záležel na skutečné hustotě planety, o níž však nemáme informace. Stylistika odstavce je ovšem otřesná.

Nesprávné je i toto tvrzení: "Nadcházející události - planeta X vstoupí do naší sluneční soustavy téměř přímo pod Jižním pólem Země. Tato pozice je považována za "slepé místo" pro astronomy. To vysvětluje proč planeta X není už viditelná na noční obloze. Kromě nesmyslného slovního obratu "pod jižním pólem Země" je další tvrzení lživé. Oblast jižního světového pólu je naprosto dobře sledovatelná z míst, která mají větší jižní zeměpisnou šířku než, řekněme, 20°, tj. z celé Argentiny, Jihoafrické republiky a většiny Austrálie, nepočítaje stanice v Antarktidě."

Rovněž zmatený je další text: "Podle této mapy Dr. James McCanney a jiných planetárních vědců věří, že planeta X projde mezi Merkurem a Zemí 15-16. května (toto datum je v mnohých našich myslích sporné). Nicméně, kvůli magnetickým silám mezi planetou X a jinými nebeskými tělesy, rychlost a trajektorie planety X se může změnit…Přibližně čtyři dny po přechodu planety X mezi Zemí a Merkurem, se bude chtít planeta překřížit přes orbit Země. To by mělo nastat přibližně 20-21. května. Ale ze stejného důvodu překříží orbit Země o patnáct dnů později, to znamená že této křižovatky dosáhne Země 5-6. června. V tomto čase bude Země bez rozmyslu orat do stopy pozůstatků natahující se za planetou X. Protože tato stopa pozůstatků (z ohonu planety) se potáhne stopou přes milion mílí, Země projde ocasem planety X každý rok po přibližně dalších sedm roků."

Všechny časové údaje zde uvedené jsou bezcenné bez udání roku, kdy se tak má stát. Je pozoruhodné, že toto autorovi uniklo (samozřejmě však můžeme počítat s tím, že je nejspíše řeč o roku 2012). O nemožnosti magnetické interakce mezi tělesy a vlivu na trajektorii jsem se již zmínil. Tvrzení o opakovaných průletech Země ohonem planety, které je zcela bludné, svědčí o tom, že autor nezná základní fakta o kometách. Během jednoho oběhu Země kolem Slunce totiž planeta X by byla již vně zemské trajektorie, tudíž s jejím ohonem by se Země vůbec nemohla opakovaně setkat. Slovní obrat "…bez rozmyslu orat do stopy…" může snad vytvořit jen počítač a ne člověk s byť jen podprůměrnou inteligencí.

Závěrem je možno vyslovit podiv nad tím, kolik nesmyslů se podařilo autorovi zkoncentrovat do jedné webové zprávy. Paradoxně tak podal důkaz, že planeta X, takto definovaná, neexistuje. Obsahu článku může uvěřit jen intelekt těžce poškozený recepcí katastrofických rádoby sci-fi filmů.

Reference:
[1] Bible, ekumenický překlad (Praha 1979)
[2] Brož J. aj., Fyzikální a matematické tabulky (SNTL, Praha 1980)
[3] Čapek V., Pátek J., Světové dějiny pro žáky středních škol I (Fortuna, Praha 1994)
[4] Koubský P., Planety Sluneční soustavy (Albatros, Praha 1988)

První díl