Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pluto detailně a ve zvýrazněných barvách

Pluto detailně a ve zvýrazněných barvách

Krátery a rýhy, červené tholiny a led
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI

Udivující geologie Pluta v jediném záběru. I to je aktuálně publikovaný snímek Pluta ve velmi vysokém rozlišení, který se objevil ve čtvrtek 24. 9. 2015 na webu NASA. Snímek pořízený barevnou kamerou je publikován ve zvýrazněných barvách, které dobře odlišují oblasti s různým složením povrchu. Podívejme se na vybrané části i celkový záběr.

Začněme celým snímkem, který je dostupný v úchvatném rozlišení 8000 × 8000 pixelů. Podle informací byl pořízen 14. července 2015 pomocí kamery Ralph/MVIC (Multispectral Visual Imaging Camera) přes modrý, červený a infračervený filtr. Rozlišení nejmenších detailů na snímku je 1,3 kilometru. Níže je pouze zmenšená verze originálu NASA.

Pluto detailně ve zvýrazněných barvách. Kombinace snímků přes modrý, červený a infračervený filtr kamery RALPH/MVIC. Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
Pluto detailně ve zvýrazněných barvách. Kombinace snímků přes modrý, červený a infračervený filtr kamery RALPH/MVIC.
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI

Určitě si s chutí budete prohlížet snímek pěkně kousek po kousku v originálu. My se tedy jen můžeme zaměřit na pár zajímavých míst, která stálo za to vidět.

Na webu NASA byl uveden výřez vlnitého terénu poblíž terminátoru. Jde o jeden hřeben vedle druhého. V angličtině ho nazývají 'Snakeskin' terrain, což doslova znamená povrch jako hadí kůže. Nu, něco na tom bude.

Vlnitý terén. Jeden hřeben vedle druhého u terminátoru Pluta Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
Vlnitý terén. Jeden hřeben vedle druhého u terminátoru Pluta
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI

Další obrázek ukazuje dva odlišné typy terénu. Jeden je pokrytý ledem a druhý červeným materiálem, pravděpodobně organického původu (vědecky se mu říká tholiny).

Dvě různé oblasti na rozhraní světla a temnoty na Plutu Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
Dvě různé oblasti na rozhraní světla a temnoty na Plutu
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI

Fascinující jsou detaily rýh. Vypadá to, že se díváme na jejich více a méně nasvícené svahy, proto nám na snímku nabízí pohled na variety odstínů uvnitř těchto rýh. Když se k tomu místy přidává led, je to pastva pro oči.

Rýhy na povrchu Pluta ve zvýrazněných barvách Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
Rýhy na povrchu Pluta ve zvýrazněných barvách
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI

Pokud se zaměříte na oblast severně od velkého světlého srdce (tzv. Tombaugh Regio), najdete zde zajímavě zabarvené krátery. Poprvé vidíme, že i tyto planiny nebudou zdaleka tak fádním místem, jak se mohlo zdát na méně detailních snímcích.

Zajímavé krátery severně od oblasti tvaru srdce na Plutu Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
Zajímavé krátery severně od oblasti tvaru srdce na Plutu
Autor: NASA/JHUAPL/SWRI
 

Jeden snímek a přitom tolik nádherných pohledů. Tolik vědy v pozadí, pohled do historie utváření povrchu Pluta a jeho počasí... 

Je fascinující, když si uvědomíme, jak excelentní data jsou na palubě sondy a jaká zábava nás tedy ještě čeká v dalších týdnech a měsících.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Vědecké snímky NASA / New Horizons
[2] Pluto nepřestává překvapovat
[3] Nové snímky Pluta jako předehra k tomu nejlepšímu
[4] Aktuálně: Sonda New Horizons uspěla u Pluta



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pluto, NASA, New horizons


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »