Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Podívejte se na planetku Toutatis

Podívejte se na planetku Toutatis

Radarové snímky planetky Toutatis Autor: Steve Ostro, JPL
Radarové snímky planetky Toutatis
Autor: Steve Ostro, JPL
V polovině prosince nás čeká relativně blízké setkání s blízkozemní planetkou Toutatis (4179). Její dráha ve Sluneční soustavě je dobře známa, takže víme, že se této planetky nemusíme obávat. Při jejím blízkém průletu kolem Země bude jasná natolik, že bude pohodlně pozorovatelná i malými amatérskými dalekohledy.

Planetku Toutatis objevil C. Pollas spolu s J. D. Mulhollandem a A. Maurym 4.1.1989 z observatoře Caussols v jižní Francii. Později byly dohledány i starší pozorování této planetky, z let 1976 a 1934. Planetka byla pojmenována po Galském bohovi, ochránci kmene. Pořadové číslo dostala 4179. Jde o blízkozemní planetku typu Apollo. Je to skupina planetek, které se přibližují k Zemi, mají oběžné doby delší, než jeden rok a nejbližší bod dráhy kolem Slunce (perihel) je uvnitř dráhy Země. Název skupiny je odvozen od jména první objevené planetky tohoto typu.

Toutatis z FRAMu, 25.11.2012. Jde 10 snímků, každý s expozicí 30sec složených na pohybující se planetku (hvězdy se proto jeví jako čárky). Autor: Martin Mašek, Jakub Černý, Jan Ebr, Michael Prouza, Martin Jelínek, Petr Kubánek
Toutatis z FRAMu, 25.11.2012. Jde 10 snímků, každý s expozicí 30sec složených na pohybující se planetku (hvězdy se proto jeví jako čárky).
Autor: Martin Mašek, Jakub Černý, Jan Ebr, Michael Prouza, Martin Jelínek, Petr Kubánek
Toutatis je zařazena mezi potenciálně nebezpečné planetky, které se mohou velmi přiblížit k naší planetě. Pozorování a výpočty dráhy ukázaly, že nás tato planetka v nejbližších staletích neohrozí. Toutatis obíhá kolem Slunce s periodou téměř přesně 4 roky.

Planetka se k Zemi přibližuje natolik, že je vhodným cílem pro radarová pozorování. I letos by se na ní měl obrátit radioteleskop v Goldstone, USA. Z dřívějších radarových pozorování se ukázalo, že planetka má velice nepravidelný, protáhlý tvar o rozměrech 4,6 x 2,4 x 1,9km.

Toutatis je již nyní vizuálně pozorovatelný středně velkými dalekohledy. Na planetku se zaměřil i český robotický dalekohled FRAM v Argentině. Jasnější 12. hvězdné velikosti bude planetka v období od 8. 12. do 31. 12. 2012. V této době by měla být pohodlně v dosahu malých dalekohledů o průměru objektivu okolo 10cm. Pro pozorování bude vhodné vyhledat místo mimo města, kde není obloha tolik přesvětlená od umělého osvětlení.

K největšímu přiblížení planetky k Zemi dojde 12. 12. 2012 ve vzdálenosti 0,046 AU (6,9 milionů km). To je přibližně osmnáctinásobek vzdálenosti Země – Měsíc. Nejvyšší jasnosti dosáhne planetka o pár dní později, konkrétně 16. 12. Tento den bude mít jasnost 10,5mag. Od začátku do konce prosince projde Toutatis velkou částí oblohy. Bude se pohybovat souhvězdími Kozoroha, Vodnáře, Ryb, Velryby, Berana , Býka a Blíženců. Letošní přiblížení planetky Toutatis bude dobře pozorovatelné i ze střední Evropy (pokud to počasí dovolí).

V době největšího přiblížení k Zemi se bude planetka po obloze pohybovat poměrně rychle, něco málo přes 20 úhlových minut za hodinu. Za hodinu se tedy planetka posune o dvě třetiny úhlového průměru Měsíce. Proto bude potřebné najít, nebo v PC planetáriu vygenerovat vhodné vyhledávací mapky, které budou klíčové pro nalezení a identifikaci planetky na noční obloze.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Minor Planet Center
[2] JPL Horizons (efemeridy)
[3] Snímky planetky od NASA
[4] Dráha planetky ve Sluneční soustavě




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Asteroid, Toutatis, Blízkozemní planetka


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »