Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Podivná trpasličí planeta Haumea má prstenec!

Podivná trpasličí planeta Haumea má prstenec!

Trpasličí planeta Haumea s objeveným prstencem
Autor: Instituto de Astrofísica de Andalucía

Astronomové překvapivě objevili prstenec obklopující trpasličí planetu Haumea. Počátkem letošního roku Haumea procházela mezi Zemí a vzdálenou hvězdou URAT1 533-182543, což umožnilo astronomům získat lepší představu o tvaru trpasličí planety a jejích rozměrech. Výsledky pozorování byly publikovány v časopisu Nature.

Haumea je jedním z největších těles obíhajících v prostoru za drahou planety Neptun, který označujeme jako Kuiperův pás. Pluto je největším obyvatelem této oblasti a Haumea sdílí některé charakteristiky s většími sousedy. Také se pohybuje kolem Slunce po eliptické dráze, která křižuje orbity dalších planetárních těles; Pluto křižuje dráhu Neptunu a Haumea zase dráhu Pluta. Obě trpasličí planety rovněž obíhají po značně skloněné dráze vůči drahám osmi planet, které všechny obíhají kolem Slunce po dráze téměř v rovině ekliptiky. Podobně jako Pluto má i Haumea své měsíce – a to minimálně dva, pojmenované Hi'iaka a Namaka.

Haumea má eliptický tvar a v jednom směru je dvakrát větší než ve druhém, takže se spíše podobá velkému obroušenému „říčnímu kameni“ než řádné trpasličí planetě. Vědci se domnívají, že neuvěřitelně rychlá rotace trpasličí planety Haumea má na svědomí její podlouhlý tvar. Jeden den na trpasličí planetě trvá pouhých 3,9 hodiny, což z ní dělá nejrychleji rotující známé velké těleso ve Sluneční soustavě.

Vědci měli možnost studovat tuto vesmírnou událost, kdy Haumea procházela 21. 1. 2017 před hvězdou URAT1 533-182543, kterou na krátkou dobu zakryla. I když různá tělesa zakrývají hvězdy docela často, je poměrně obtížné předpovědět přesný čas a polohu na zemském povrchu, odkud bude možné úkaz pozorovat, informoval spoluautor studie Pablo Santos Sanz, který je astrofyzikem na Instituto de Astrofísica de Andalucía in Granada, Španělsko.

Tým vědců použil 12 dalekohledů v deseti různých lokalitách k pozorování světla hvězdy zakrývané trpasličí planetou Haumea, a tak se jim podařilo přesněji určit její rozměry a tvar. Protože hvězdy jsou od Země mnohem vzdálenější než Haumea, vrhá na zemský povrch stín o stejné velikosti, jako je průměr trpasličí planety.

Toto je velmi účinná metoda k určení tvaru a velikosti tělesa,“ říká Pablo Santos Sanz. Na základě zpracování naměřených dat bylo zjištěno, že delší rozměr tělesa má velikost nejméně 2 320 km, což je asi o 17 % více, než se doposud předpokládalo (průměr Pluta je 2 370 km).

Původní představa trpasličí planety Haumea se dvěma měsíci Autor: SINC/José Antonio Peñas
Původní představa trpasličí planety Haumea se dvěma měsíci
Autor: SINC/José Antonio Peñas
Mnohem přesnější měření Haumey umožnilo astronomům vypočítat mnoho dalších vlastností trpasličí planety. Na základě parametrů rotace získali její 3D model a vypočítali objem. Kombinací těchto poznatků se zjištěnou hmotností – odvozenou na základě parametrů oběžných drah jejich měsíců – určili hustotu trpasličí planety Haumea. Zjistilo se, že je nižší než doposud odhadované hodnoty, dodává Pablo Santos Sanz, avšak byla blízko hodnotě dalších těles Kuiperova pásu, jako například Pluta.

A tak tato nová měření mohou potvrdit status Haumey jako trpasličí planety. Ačkoliv mnoho planet a trpasličích planet nemá tvar dokonalé koule – například Země je poněkud vyboulená na rovníku – všechny jsou dostatečně velké, aby získaly téměř kulový tvar v důsledku jejich vlastní gravitace. V protikladu je většina malých těles, která nemají dostatečnou přitažlivost k překonání jejich vlastní tuhosti, takže končí jako neobvykle tvarované objekty nebo úlomky.

Velmi překvapivý je objev prstence obklopujícího trpasličí planetu Haumea. V noci, kdy Haumea zakrývala vzdálenou hvězdu, Pablo Santos Sanz a vedoucí týmu José Luis Ortiz, rovněž z Instituto de Astrofísica de Andalucía, prohlíželi získaná data.

Spatřili jsme něco podivného na získané světelné křivce,“ říká Santos Sanz. Intenzita světla totiž poklesla ještě před, a pak i potom, co Haumea hvězdu zakryla, jako kdyby ji něco jiného zaclonilo. „Vzpomínám si, že José Luis v prvním okamžiku řekl: ´OK, to by mohl být prstenec´,“ dodává Santos Sanz. Měsíce podrobného zkoumání potvrdily počáteční podezření astronomů: Z výsledků vyplynulo, že nad rovníkem trpasličí planety Haumea se nachází 70 km široký prstenec pravděpodobně tvořený drobnými úlomky horniny a ledu, který krouží ve vzdálenosti asi 1000 km od povrchu trpasličí planety.

Předpokládá se, že prstenec vznikl z astronomického hlediska teprve nedávno,“ dodává astronom David Rabinowitz, který nebyl členem výzkumného týmu. Podle Rabinowitze k tomu mohlo dojít někdy před několika stovkami miliónů až jednou miliardou roků.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] space.com
[2] sciencealert.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Prstenec, Zákryt hvězdy planetkou, Trpasličí planeta Haumea


50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

kometa Wirtanen

Nové zpracování 60 snímků, zarovnáno na kometu a hvězdy.

Další informace »