Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pozorování komety při prvním průletu Sluneční soustavou přineslo překvapení

Pozorování komety při prvním průletu Sluneční soustavou přineslo překvapení

Kometa C/2012 K1 PanSTARRS
Autor: NASA

Komety jsou naším přímým spojením s ranými okamžiky vzniku a vývoje Sluneční soustavy. Pouze jednou za několik let je objevena nová kometa, která poprvé přiletí do vnitřních oblastí našeho planetárního systému z oblasti Oortova oblaku, z regionu ledových těles obklopujícího naši soustavu. Takové příležitosti poskytují astronomům možnost výzkumu této výjimečné třídy komet.

Pomocí dalekohledu na palubě létající observatoře NASA s názvem SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) tým astronomů, jehož vedoucím byl Charles Woodward z University of Minnesota's Minnesota Institute for Astrophysics, pozoroval kometu C/2012 K1 (objevenou v roce 2012 pomocí dalekohledu Pan-STARRS) za účelem lepšího pochopení vývoje mladé Sluneční soustavy.

Komety pocházející z Oortova oblaku, jako například C/2012 K1, zůstaly neovlivněné působením slunečního tepla a záření. Díky nedotčené podstatě těchto těles se mohl na jejich povrchu uchovat původní materiál, což z nich dělá ideální cíl pro výzkum složení plynů a prachových částic.

Kometa C/2012 K1 je časovou schránkou materiálu z počátečního období formování Sluneční soustavy,“ říká Charles Woodward. „Každá příležitost k výzkumu takových těles přispěje ke zlepšení našich znalostí o obecných vlastnostech komet a o vzniku malých těles v období zrodu naší planetární soustavy.“

Na palubě létající observatoře SOFIA je dalekohled o průměru 2,5 m Autor: NASA
Na palubě létající observatoře SOFIA je dalekohled o průměru 2,5 m
Autor: NASA
Vědecký tým využil kameru FORCAST (Faint Object infraRed CAmera for the SOFIA Telescope) na palubě stratosférické létající observatoře ke studiu světla emitovaného v oblasti kometární komy, což je oblak prachu a plynu obklopující jádro komety vznikající v důsledku zahřívání Sluncem. Vědecký tým využil tato pozorování k určení velikosti a složení zrníček prachu a k určení jejich tepelných vlastností.

Neočekávaně tento výzkum odhalil u komety slabé emise křemičitanů místo očekávaných silných emisích objevených při některých dřívějších pozorováních komet pocházejících z Oortova oblaku včetně komety Hale-Bopp a výzkumů uskutečněných pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu (Spitzer Space Telescope). Na základě analýzy těchto emisí křemičitanů a srovnáním s modely astronomové určili, že prachová zrníčka v oblasti komy jsou větší a obsahují především amorfní uhlík a ne krystalické křemičitany. Toto složení je v rozporu s některými teoretickými modely vzniku komet v Oortově oblaku.

Komety jsou tvořeny materiálem, který nebyl spotřebován při vzniku planet, takže studium jejich prachu nám pomůže pochopit složení, původ a vývoj Sluneční soustavy v raném období včetně procesu vzniku kamenných planet,“ říká Charles Woodward.

Zatímco mise jako Rosetta Evropské kosmické agentury ESA nebo sonda Stardust , kterou vypustila NASA, zkoumaly bezprostředně vzorky kometárního materiálu, pozorování „na dálku“, jaké v tomto případě uskutečnila létající observatoř SOFIA, poskytlo astronomům příležitost porozumět odlišnostem mezi různými typy komet.

Intenzita záření křemičitanů pozorovaná v oblasti středních vlnových délek infračerveného záření observatoří SOFIA poskytla podklady pro budoucí pozorování prostřednictvím připravovaného kosmického dalekohledu James Webb Space Telescope (JWST) – ke studiu ještě slabších a vzdálenějších komet,“ doplňuje Charles Woodward. „Domnívám se, že spolupráce mezi těmito pozorovacími prostředky při výběru cílů a následném detailním pozorování bude dobře fungovat.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] iopscience.iop.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kometa C/2012 K1, Létající observatoř SOFIA


43. vesmírný týden 2019

43. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 21. 10. do 27. 10. 2019. V neděli se vrací Středoevropský čas. Měsíc mění fázi od poslední čtvrti k novu. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je rekordně nízká. Proběhl první čistě ženský výstup do volného kosmu z paluby ISS. Před 50 lety se narodil čínský amatérský astronom, který je spoluobjevitelem komety Ikeya-Zhang, jež nás potěšila na jaře 2002.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Denný tranzit ISS

Prelet ISS popred Mesiac.

Další informace »