Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pozorujte jarní komety

Pozorujte jarní komety

Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) 14. března 2020, 42×30s, ISO12800, Canon 6D, Orion CT8, ořez
Autor: Martin Gembec

V těchto dnech jsou v dosahu malých dalekohledů a větších triedrů hned tři komety, a to konkrétně C/2017 T2 (Panstarrs), C/2019 Y1 (ATLAS) a C/2019 Y4 (ATLAS). Pojďme se na ně podívat.

C/2017 T2 (Panstarrs)

Vyhledávací mapka pro kometu C/2017 T2 Autor: Martin Mašek, Guide9
Vyhledávací mapka pro kometu C/2017 T2
Autor: Martin Mašek, Guide9
Je dlouhoperiodickou kometou, která byla objevena přehlídkovým dalekohledem Panstarrs na Havaji 2. října 2017 jako objekt zhruba 20. hvězdné velikosti. Průchod přísluním nastane 4. května 2020 (1,61 AU od Slunce). Většími amatérskými přístroji je tato vlasatice pozorovatelná již od loňského léta, hranici 12 mag překonala v září a na začátku letošního roku se jasnost pohybovala zhruba na 10 mag.

V těchto dnech (polovina března) jsou odhady její jasnosti okolo 8,5 – 9 mag, kometa je tak snadno viditelná i v malých dalekohledech či větších triedrech. Na její spatření by měl na tmavší obloze stačit bez problému dalekohled o průměru 8 cm.

Kometa C/2017 T2 (Panstarrs) 14. března 2020, 31×30s, ISO12800, Canon 6D, Orion CT8. Autor: Martin Gembec
Kometa C/2017 T2 (Panstarrs) 14. března 2020, 31×30s, ISO12800, Canon 6D, Orion CT8.
Autor: Martin Gembec
C/2017 T2 bude z našich zeměpisných šířek až do začátku července cirkumpolární, tedy nikdy nezapadne pod obzor. Doporučujeme večerní pozorování, hned po soumraku, kdy bude kometa nejvýše nad obzorem. V současnosti se kometa pohybuje souhvězdím Cassiopeje, a to až do 10. dubna, kdy přejde hranici se souhvězdím Žirafy. Kometa bude nejjasnější začátkem května, očekávaná maximální jasnost je okolo 8. hvězdné velikosti. V druhé polovině května přejde do Velké medvědice a koncem června do souhvězdí Honicích psů. To již bude kometa pomalu slábnout, ale při jasnosti okolo 9 mag bude stále v dostupnosti malých dalekohledů. V druhé polovině července kometa vstoupí do souhvězdí Vlasů Bereniky. Rozloučíme se s ní v druhé polovině srpna, kdy nám zmizí ve světle večerního soumraku. V té době bude jasnost komety okolo 10. hvězdné velikosti a bude se pohybovat v jižní části souhvězdí Pastýře.

C/2019 Y1 (ATLAS)

Těleso bylo objeveno přehlídkovým systémem ATLAS na Havajských ostrovech dne 16. prosince 2019 při jasnosti okolo 18 mag. Velkou zajímavostí této komety je velká podobnost drah s jinými kometami, které byly pozorované v minulosti, a to konkrétně C/1988 A1 (Liller), C/1996 Q1 (Tabur) a C/2015 F3 (SWAN). Tato podobnost vede k hypotéze, že všechny tyto komety mají společný původ v jedné velké kometě, která fragmentovala.

Vyhledávací mapka pro kometu C/2019 Y1 Autor: Martin Mašek, Guide9
Vyhledávací mapka pro kometu C/2019 Y1
Autor: Martin Mašek, Guide9
Průchod přísluním nastal již 15. března 2020 (0,83 AU od Slunce) a v současné době dosáhla nejvyšší jasnosti okolo 8. hvězdné velikosti. Kometa je viditelná jen zvečera velmi nízko na soumrakové obloze na pomezí souhvězdí Pegase a Andromedy. Doporučujeme C/2019 Y1 pozorovat ještě před začátkem astronomické noci, kdy je výše nad obzorem. V druhé půli března bude procházet Andromedou, 26. března bude necelých 6° od slavné Velké galaxie v Andromedě (M31). Kometa se stane cirkumpolárním objektem, ale stále bude platit nejlepší viditelnost zvečera ještě před začátkem astronomické noci, později v noci bude velmi nízko nad severním obzorem. Poslední březnový den vstoupí do souhvězdí Cassiopeje. Pod 10. hvězdnou velikost by měla klesnout v druhé polovině dubna. I přes klesající jasnost se bude viditelnost postupně zlepšovat, na začátku a na konci astronomické noci bude výše než 30° nad obzorem. 1. května projde necelých 7° od Polárky a pod 12 mag by měla jasnost klesnout v první polovině května. 

C/2019 Y4 (ATLAS)

Poslední kometa uvedená v tomto článku byla též objevena přehlídkovým systémem ATLAS, konkrétně 28. prosince 2019 při jasnosti okolo 19,6 mag. Zde je opět zajímavost s podobností drah, a to s Velkou kometou z roku 1844. Je možné, že jde o fragment onoho tělesa z minulosti.

Vyhledávací mapka pro kometu C/2019 Y4 Autor: Martin Mašek, Guide9
Vyhledávací mapka pro kometu C/2019 Y4
Autor: Martin Mašek, Guide9
V současné době se jasnost C/2019 Y4 pohybuje okolo 8,5 mag a nachází se ve východní části souhvězdí Velké medvědice, je tedy cirkumpolární a velmi vysoko nad obzorem. Na konci března přejde do souhvězdí Žirafy, jasnost bude postupně narůstat. Předpověď jasnosti do budoucna je nejistá, některé velmi optimistické odhady tvrdí, že by v nejvyšším lesku mohla dosáhnout až záporných hodnot v době největšího přiblížení ke Slunci, ale může to být i méně (pravděpodobnější scénář). Průchod přísluním nastane 31. května (0,25 AU od Slunce), tou dobou ale nebude kometa pozorovatelná, neboť bude úhlově blízko Slunce. Její pozorovatelnost na denní obloze by zajistila jen případná (a spíše nepravděpodobná) velmi vysoká jasnost.
Příznivé pozorovací období bude trvat zhruba do první poloviny května, touto dobou kometa přejde ze Žirafy do Persea a bude viditelná jen na začátku noci nevysoko (cca 15°) nad severoseverozápadním obzorem, poté se budou podmínky výrazně zhoršovat s klesající výškou nad obzorem.

Závěrem lze říci, že máme relativně vzácnou příležitost vidět najednou tři komety, které jsou viditelné (na tmavší obloze dále od měst) i v malých dalekohledech o průměru okolo 8 cm. Nezbývá popřát dobré počasí a tmavé nebe! 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Aerith
[2] Minor planet center
[3] COBS



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH, SDM a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: C/2017 T2, C/2019 Y1, C/2019 Y4, Komety 2020, Kometa 


13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše pase Kuřátka

Večernice s Kuřátky.. Nikon 7200/Tamron 150-600/ISO 3200/clona 5/čas 1,3 s na doštelování použity střídavě programy Siril, Rawtherepee,Darktable a Gimp

Další informace »