Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pradávná jezera na Marsu poskytují vodítko ke vzniku života na Zemi

Pradávná jezera na Marsu poskytují vodítko ke vzniku života na Zemi

Odhadované hloubky dávného moře v oblasti Eridania
Autor: NASA

Mars je možná v současné době vyprahlou pustinou, avšak nebylo tomu tak vždycky – vědci objevili důkazy, že na jižní polokouli rudé planety existovala zhruba před 3,7 miliardami roků obrovská jezera, která byla zásobována horkými prameny (zřídly). Ty do nich čerpaly vodu obohacenou o minerály. A co více, odborníci se domnívají, že tato hydrotermální „podmořská“ aktivita se shoduje s tím, co ve stejnou dobu probíhalo na Zemi; možná nám to poskytne klíč ke vzniku života na naší rodné planetě.

Podle informací mezinárodního týmu astronomů, kteří se podíleli na výzkumu, tato kombinace horniny, vody, živin a tepla mohla stejně dobře zažehnout proces vzniku života na Marsu, což nám může rovněž něco říci o původu života na Zemi.

Dokonce i když jsme doposud nenalezli žádné důkazy, že na Marsu život existoval, výzkum této oblasti nám může něco napovědět o typu prostředí, v jakém mohl život vzniknout na Zemi,“ říká Paul Niles z NASA Johnson Space Center v Houstonu, jeden z členů výzkumného týmu. „Vulkanická aktivita kombinovaná s přítomností stojaté vody poskytla prostředí, které mohlo být podobné podmínkám, jaké existovaly na povrchu Země zhruba ve stejném časovém období – kdy se zde začal vyvíjet jednoduchý život.“

Vědci znovu analovali snímky pánve nazvané Eridania na jižní polokouli Marsu, kde kosmická sonda NASA s názvem Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) zaregistrovala na povrchu planety velké depozity minerálů pomocí přístroje Compact Reconnaissance Spectrometer for Mars (CRISM) na její palubě. Chemické složení těchto depozitů podle astronomů napovídá, že zde kdysi dávno byly přítomny horké prameny, rozsáhlé moře a horniny zahřívané v důsledku vulkanické aktivity.

Zvýrazněný topografický profil dávného moře v oblasti Eridania Autor: NASA
Zvýrazněný topografický profil dávného moře v oblasti Eridania
Autor: NASA
Hovoříme zde o skutečném velkém moři, které mohlo obsahovat snad až 210 000 kilometrů krychlových vody, což je více, než představovala všechna ostatní jezera a moře starodávného Marsu dohromady. Jinými slovy řečeno, je to devětkrát více než objem vody ve Velkých jezerech (Great Lakes) v oblasti Severní Ameriky.

V průběhu miliard roků byla atmosféra Marsu a většina vody na planetě rozptýlena do kosmického prostoru v důsledku bombardování slunečním větrem, protože Mars postupně přišel o ochranu v důsledku ztráty magnetického pole (které zatím naši Zemi chrání). Tyto nové závěry otevírají zajímavý pohled do minulosti rudé planety. „Toto naleziště poskytuje přesvědčivý důkaz přítomnosti hlubokých, dlouhodobě existujících moří a podmořského hydrotermálního prostředí,“ říká Paul Niles.

Potenciál zrodit život se nevztahuje jen na rudou planetu: „Evokuje to obdobná podmořská hydrotermální prostředí na Zemi, s obdobnými podmínkami, v jakých může být život objeven i na jiných planetách – život, který nepotřebuje příznivou atmosféru nebo vhodnou teplotu povrchu, ale pouze horniny, teplo a vodu,“ dodává Paul Niles.

Nejsme si jisti, jestli tato hydrotermální aktivita mohla stát na počátku života na Marsu či na Zemi – ačkoliv na naší planetě život následně vzkvétal a tudíž mohlo totéž proběhnout i na Marsu. Co dělá tato zjištění tak hodnotná pro vědce, je skutečnost, že důkazy tohoto typu podmořské aktivity zde na Zemi byly zachovány jen výjimečně a je obtížné je studovat, avšak krajina na Marsu by mohla vnést do této problematiky nové světlo.

Představa, že život na Zemi započal v důsledku chemických reakcí, které probíhaly v podmořských zřídlech, je jednou z nejpravděpodobnějších teorií, které máme nyní k dispozici. Další možností je, že nejzákladnější formy života začaly „růst“ z meteoritů spadlých do malých teplých vodních nádrží na povrchu planety.

Za pomoci dat z Marsu možná budeme schopni dozvědět se více informací o původu života na Zemi – stejně tak i na planetě Mars či jiných planetách ve Sluneční soustavě a jejich měsících, jako je například Saturnův satelit Enceladus. Sonda Mars Reconnaissance Orbiter bude i nadále pokračovat v důkladném pozorování oblasti Eridania, která může být hlavním kandidátem pro další výzkumné mise k Marsu a možná se tak dozvíme více o přítomnosti života na rudé planetě.

Pradávné podmořské hydrotermální depozity v pánvi Eridania představují novou kategorii astrobiologických cílů na Marsu,“ uzavírají astronomové. Závěry studie byly publikovány v Nature Communications.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sciencealert.com
[2] nature.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planeta Mars, Vznik života, Voda na Marsu


50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

kometa Wirtanen nad Zubštejnem

Mezi mraky se kometa objevila na 5 a 1/2 minuty, pořízeno 16 použitelných snímků, nakonec vybráno 8 snímků kde bylo nejméně mraků. Snímky registrovány na hvězdy a na krajinu. Na zvýraznění komety použity snímky Petra Horálka.

Další informace »