Pradávná jezera na Marsu poskytují vodítko ke vzniku života na Zemi
Autor: NASA
Mars je možná v současné době vyprahlou pustinou, avšak nebylo tomu tak vždycky – vědci objevili důkazy, že na jižní polokouli rudé planety existovala zhruba před 3,7 miliardami roků obrovská jezera, která byla zásobována horkými prameny (zřídly). Ty do nich čerpaly vodu obohacenou o minerály. A co více, odborníci se domnívají, že tato hydrotermální „podmořská“ aktivita se shoduje s tím, co ve stejnou dobu probíhalo na Zemi; možná nám to poskytne klíč ke vzniku života na naší rodné planetě.
Podle informací mezinárodního týmu astronomů, kteří se podíleli na výzkumu, tato kombinace horniny, vody, živin a tepla mohla stejně dobře zažehnout proces vzniku života na Marsu, což nám může rovněž něco říci o původu života na Zemi.
„Dokonce i když jsme doposud nenalezli žádné důkazy, že na Marsu život existoval, výzkum této oblasti nám může něco napovědět o typu prostředí, v jakém mohl život vzniknout na Zemi,“ říká Paul Niles z NASA Johnson Space Center v Houstonu, jeden z členů výzkumného týmu. „Vulkanická aktivita kombinovaná s přítomností stojaté vody poskytla prostředí, které mohlo být podobné podmínkám, jaké existovaly na povrchu Země zhruba ve stejném časovém období – kdy se zde začal vyvíjet jednoduchý život.“
Vědci znovu analovali snímky pánve nazvané Eridania na jižní polokouli Marsu, kde kosmická sonda NASA s názvem Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) zaregistrovala na povrchu planety velké depozity minerálů pomocí přístroje Compact Reconnaissance Spectrometer for Mars (CRISM) na její palubě. Chemické složení těchto depozitů podle astronomů napovídá, že zde kdysi dávno byly přítomny horké prameny, rozsáhlé moře a horniny zahřívané v důsledku vulkanické aktivity.
Autor: NASA
V průběhu miliard roků byla atmosféra Marsu a většina vody na planetě rozptýlena do kosmického prostoru v důsledku bombardování slunečním větrem, protože Mars postupně přišel o ochranu v důsledku ztráty magnetického pole (které zatím naši Zemi chrání). Tyto nové závěry otevírají zajímavý pohled do minulosti rudé planety. „Toto naleziště poskytuje přesvědčivý důkaz přítomnosti hlubokých, dlouhodobě existujících moří a podmořského hydrotermálního prostředí,“ říká Paul Niles.
Potenciál zrodit život se nevztahuje jen na rudou planetu: „Evokuje to obdobná podmořská hydrotermální prostředí na Zemi, s obdobnými podmínkami, v jakých může být život objeven i na jiných planetách – život, který nepotřebuje příznivou atmosféru nebo vhodnou teplotu povrchu, ale pouze horniny, teplo a vodu,“ dodává Paul Niles.
Nejsme si jisti, jestli tato hydrotermální aktivita mohla stát na počátku života na Marsu či na Zemi – ačkoliv na naší planetě život následně vzkvétal a tudíž mohlo totéž proběhnout i na Marsu. Co dělá tato zjištění tak hodnotná pro vědce, je skutečnost, že důkazy tohoto typu podmořské aktivity zde na Zemi byly zachovány jen výjimečně a je obtížné je studovat, avšak krajina na Marsu by mohla vnést do této problematiky nové světlo.
Představa, že život na Zemi započal v důsledku chemických reakcí, které probíhaly v podmořských zřídlech, je jednou z nejpravděpodobnějších teorií, které máme nyní k dispozici. Další možností je, že nejzákladnější formy života začaly „růst“ z meteoritů spadlých do malých teplých vodních nádrží na povrchu planety.
Za pomoci dat z Marsu možná budeme schopni dozvědět se více informací o původu života na Zemi – stejně tak i na planetě Mars či jiných planetách ve Sluneční soustavě a jejich měsících, jako je například Saturnův satelit Enceladus. Sonda Mars Reconnaissance Orbiter bude i nadále pokračovat v důkladném pozorování oblasti Eridania, která může být hlavním kandidátem pro další výzkumné mise k Marsu a možná se tak dozvíme více o přítomnosti života na rudé planetě.
„Pradávné podmořské hydrotermální depozity v pánvi Eridania představují novou kategorii astrobiologických cílů na Marsu,“ uzavírají astronomové. Závěry studie byly publikovány v Nature Communications.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sciencealert.com
[2] nature.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
