Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pradávná jezera na Marsu poskytují vodítko ke vzniku života na Zemi

Pradávná jezera na Marsu poskytují vodítko ke vzniku života na Zemi

Odhadované hloubky dávného moře v oblasti Eridania
Autor: NASA

Mars je možná v současné době vyprahlou pustinou, avšak nebylo tomu tak vždycky – vědci objevili důkazy, že na jižní polokouli rudé planety existovala zhruba před 3,7 miliardami roků obrovská jezera, která byla zásobována horkými prameny (zřídly). Ty do nich čerpaly vodu obohacenou o minerály. A co více, odborníci se domnívají, že tato hydrotermální „podmořská“ aktivita se shoduje s tím, co ve stejnou dobu probíhalo na Zemi; možná nám to poskytne klíč ke vzniku života na naší rodné planetě.

Podle informací mezinárodního týmu astronomů, kteří se podíleli na výzkumu, tato kombinace horniny, vody, živin a tepla mohla stejně dobře zažehnout proces vzniku života na Marsu, což nám může rovněž něco říci o původu života na Zemi.

Dokonce i když jsme doposud nenalezli žádné důkazy, že na Marsu život existoval, výzkum této oblasti nám může něco napovědět o typu prostředí, v jakém mohl život vzniknout na Zemi,“ říká Paul Niles z NASA Johnson Space Center v Houstonu, jeden z členů výzkumného týmu. „Vulkanická aktivita kombinovaná s přítomností stojaté vody poskytla prostředí, které mohlo být podobné podmínkám, jaké existovaly na povrchu Země zhruba ve stejném časovém období – kdy se zde začal vyvíjet jednoduchý život.“

Vědci znovu analovali snímky pánve nazvané Eridania na jižní polokouli Marsu, kde kosmická sonda NASA s názvem Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) zaregistrovala na povrchu planety velké depozity minerálů pomocí přístroje Compact Reconnaissance Spectrometer for Mars (CRISM) na její palubě. Chemické složení těchto depozitů podle astronomů napovídá, že zde kdysi dávno byly přítomny horké prameny, rozsáhlé moře a horniny zahřívané v důsledku vulkanické aktivity.

Zvýrazněný topografický profil dávného moře v oblasti Eridania Autor: NASA
Zvýrazněný topografický profil dávného moře v oblasti Eridania
Autor: NASA
Hovoříme zde o skutečném velkém moři, které mohlo obsahovat snad až 210 000 kilometrů krychlových vody, což je více, než představovala všechna ostatní jezera a moře starodávného Marsu dohromady. Jinými slovy řečeno, je to devětkrát více než objem vody ve Velkých jezerech (Great Lakes) v oblasti Severní Ameriky.

V průběhu miliard roků byla atmosféra Marsu a většina vody na planetě rozptýlena do kosmického prostoru v důsledku bombardování slunečním větrem, protože Mars postupně přišel o ochranu v důsledku ztráty magnetického pole (které zatím naši Zemi chrání). Tyto nové závěry otevírají zajímavý pohled do minulosti rudé planety. „Toto naleziště poskytuje přesvědčivý důkaz přítomnosti hlubokých, dlouhodobě existujících moří a podmořského hydrotermálního prostředí,“ říká Paul Niles.

Potenciál zrodit život se nevztahuje jen na rudou planetu: „Evokuje to obdobná podmořská hydrotermální prostředí na Zemi, s obdobnými podmínkami, v jakých může být život objeven i na jiných planetách – život, který nepotřebuje příznivou atmosféru nebo vhodnou teplotu povrchu, ale pouze horniny, teplo a vodu,“ dodává Paul Niles.

Nejsme si jisti, jestli tato hydrotermální aktivita mohla stát na počátku života na Marsu či na Zemi – ačkoliv na naší planetě život následně vzkvétal a tudíž mohlo totéž proběhnout i na Marsu. Co dělá tato zjištění tak hodnotná pro vědce, je skutečnost, že důkazy tohoto typu podmořské aktivity zde na Zemi byly zachovány jen výjimečně a je obtížné je studovat, avšak krajina na Marsu by mohla vnést do této problematiky nové světlo.

Představa, že život na Zemi započal v důsledku chemických reakcí, které probíhaly v podmořských zřídlech, je jednou z nejpravděpodobnějších teorií, které máme nyní k dispozici. Další možností je, že nejzákladnější formy života začaly „růst“ z meteoritů spadlých do malých teplých vodních nádrží na povrchu planety.

Za pomoci dat z Marsu možná budeme schopni dozvědět se více informací o původu života na Zemi – stejně tak i na planetě Mars či jiných planetách ve Sluneční soustavě a jejich měsících, jako je například Saturnův satelit Enceladus. Sonda Mars Reconnaissance Orbiter bude i nadále pokračovat v důkladném pozorování oblasti Eridania, která může být hlavním kandidátem pro další výzkumné mise k Marsu a možná se tak dozvíme více o přítomnosti života na rudé planetě.

Pradávné podmořské hydrotermální depozity v pánvi Eridania představují novou kategorii astrobiologických cílů na Marsu,“ uzavírají astronomové. Závěry studie byly publikovány v Nature Communications.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sciencealert.com
[2] nature.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planeta Mars, Vznik života, Voda na Marsu


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »