Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Přítomnost vodního ledu na povrchu Měsíce potvrzena

Přítomnost vodního ledu na povrchu Měsíce potvrzena

Rozložení ledu na povrchu Měsíce v okolí jižního pólu
Autor: NASA

Publikovaný obrázek ukazuje rozložení ledu na povrchu Měsíce v okolí jižního pólu podle měření uskutečněných přístrojem Moon Mineralogy Mapper (M3) vyrobeným NASA. Modrozelená barva představuje oblasti rozložení ledu zakreslené do snímku měsíčního povrchu. Odstíny šedé barvy odpovídají povrchové teplotě (tmavší odstíny představují studenější oblasti, světlejší regiony jsou naopak teplejší). Led je koncentrován do nejtmavších a nejstudenějších lokalit ve stínu jednotlivých kráterů a vyvýšenin.

Astronomové vůbec poprvé získali přímé důkazy přítomnosti vodního ledu na povrchu Měsíce v jeho nejtemnějších a nejstudenějších regionech polárních oblastí. Tyto depozity ledu jsou rozloženy v podobě skvrn a zřejmě jsou dávnějšího původu. V okolí jižního pólu je většina zásob ledu koncentrována uvnitř měsíčních kráterů, zatímco v okolí severního pólu je jeho výskyt rozprostřen mnohem šířeji, avšak velmi sporadicky.

Skupina astronomů pod vedením Shuai Li z University of Hawaii a Brown University včetně Richarda Elphic z NASA's Ames Research Center v Silicon Valley využila data z přístroje s názvem Moon Mineralogy Mapper (M3) k rozpoznání tří specifických znaků, které definitivně prokázaly, že se na povrchu Měsíce nachází voda v podobě ledu.

Přístroj NASA byl umístěn na palubě kosmické sondy Chandrayaan-1, která byla vypuštěna v roce 2008 Indickou organizací pro kosmický výzkum ISRO (Indian Space Research Organization). Sonda byla vybavená mimo jiných přístrojů unikátní aparaturou k potvrzení přítomnosti pevného ledu na Měsíci. Aparatura nejen studovala reflexní vlastnosti očekávané u ledu, ale byla schopna přímo měřit charakteristickým způsobem molekuly absorbující infračervené záření, což umožnilo rozlišit mezi kapalnou vodou nebo párou a pevným ledem.

Rozložení ledu na povrchu Měsíce v okolí jižního pólu (vlevo) a severního pólu (vpravo) podle měření přístroje Moon Mineralogy Mapper (NASA) na palubě indické družice Chandrayaan-1 Autor: NASA
Rozložení ledu na povrchu Měsíce v okolí jižního pólu (vlevo) a severního pólu (vpravo) podle měření přístroje Moon Mineralogy Mapper (NASA) na palubě indické družice Chandrayaan-1
Autor: NASA
Většina nově objeveného vodního ledu se nachází ve stínu kráterů v polárních oblastech Měsíce, kde nejvyšší teplota nikdy nevystoupí nad -157 °C. Protože rotační osa zemského průvodce má velmi malý sklon, sluneční světlo nikdy nedopadne do těchto míst.

Dřívější pozorování pomocí kosmických sond Clementine či Lunar Prospector nepřímo potvrdila možnou přítomnost povrchového ledu v oblasti jižního lunárního pólu. Posledně jmenovaná sonda zkoumala Měsíc v roce 1998. Podle jejích informací dosahuje množství zjištěného ledu rozptýleného v horninách asi 6 miliard tun.

S dostatečným množstvím ledu nacházejícího se na povrchu – maximálně o tloušťce několik milimetrů – může být voda dostupná jako zdroj pro budoucí dlouhodobé expedice zkoumající Měsíc a potenciálně snadněji přístupná než voda detekovaná pod lunárním povrchem.

Zlepšení našich vědomostí o tomto ledu, například jak se sem dostal a jak ovlivňuje okolní měsíční prostředí, bude hlavním úkolem NASA a komerčních partnerů při úsilí o návrat a o využívání našeho nejbližšího kosmického souseda – Měsíce.

Článek byl publikován 20. 8. 2018 v Proceedings of the National Academy of Sciences.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] jpl.nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Chandrayaan-1, Vodní led na Měsíci, Měsíc Země


26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nad Jičínem

Svítící oblaka nad Jičínem

Další informace »