Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Propadliny Claritas Fossae

Propadliny Claritas Fossae

claritas_fossae_lg.jpg
Minulý týden ESA zveřejnila další nádherné a zajímavé obrazy marťanského povrchu, pořízené stereo kamerou s vysokými rozlišením (HRSC) umístěné na palubě sondy Mars Express. Tentokrát ukazují propadliny Claritas Fossae a část roviny Solis Planum.

Snímky byly pořízeny během 508 oběhu sondy okolo planety, v červnu 2004 s rozlišením přibližně 40 metrů na pixel. Zobrazený region je východní část Claritas Fossae a západní část Solis Planum na 260° východní délky a 28° jižní šířky. Rozptýlený modro bílý nádech v horní části obrázku jsou mraky nebo mlžné aerosoly.

Claritas Fossae ('fossa' je latinsky koryto nebo propadlina) je region charakterizovaný systémy propadlin táhnoucích se hlavně od severozápadu k jihovýchodu. Tyto propadliny mohou být vystopovány až několik set kilometrů daleko na sever ke štítovým sopkám v Tharsis.

Propadliny se vytváří, když se blok planetární kůry propadne kvůli jejímu roztahování. Také se často vyskytují ve společnosti útvarů nazvaných hrást', které jsou naopak zapříčiněny zdvihem bloků u zlomů kontinentální kry. Systém hrásť - propadlina se může společně a častěji vyskytovat právě tam, kde je několik paralelních zlomů kůry vedle sebe.

Geograficky, propadliny oddělují východní sopečné roviny Solis Planum od západních sopečných rovin Daedalia Planum. Láva ze Solis Planum pokrývá východní části staršího hřebenu Claritas Fossae a okraje některých vyvýšenin. Geologická historie tohoto regionu může být zrekonstruována analýzou vrstev propadlin, kráterů vzniklých dopadem meteoritů, sopečných rysů a dokonce i spleti malých údolí.

Složitost této superpozice naznačuje, že některé z geologických událostí nastaly v tomtéž stejném čase. Detailní pohled na velký jižní kráter vzniklý dopadem meteoritu ukazuje kousky tmavého materiálu, který byl umístěn blízko centrálních a okrajových částí dna impaktního kráteru. Tento materiál může být sopečného původu.

Barevný obrázek oblasti byl zpracován za použití svislého pohledu (nadir) a barvonosných kanálů HRSC. Perspektivní pohled byl vypočítán z digitálního modelu terénu odvozeného ze stereo kanálů kamery.

Experiment HRSC na Mars Express řízen profesorem Gerhardem Neukumem z Freie Universität Berlin, který také navrhl kameru. Experimentu se účastní vědecký tým 45 vědců z 10 zemí. Kamera byla vyvinutá v německém leteckém centru (German Aerospace Centre - DLR) a byla postavena ve spolupráci s průmyslovými partnery EADS Astrium, Lewicke Microelectronic GmbH a Jena Optronic GmbH. Zpracování obrazových dat se uskutečňuje v DLR. Tyto konkrétní snímky ve spolupráci s DLR zpracovala Freie Universität Berlin.

Zdroj: ESA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »