Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Propadliny Claritas Fossae

Propadliny Claritas Fossae

claritas_fossae_lg.jpg
Minulý týden ESA zveřejnila další nádherné a zajímavé obrazy marťanského povrchu, pořízené stereo kamerou s vysokými rozlišením (HRSC) umístěné na palubě sondy Mars Express. Tentokrát ukazují propadliny Claritas Fossae a část roviny Solis Planum.

Snímky byly pořízeny během 508 oběhu sondy okolo planety, v červnu 2004 s rozlišením přibližně 40 metrů na pixel. Zobrazený region je východní část Claritas Fossae a západní část Solis Planum na 260° východní délky a 28° jižní šířky. Rozptýlený modro bílý nádech v horní části obrázku jsou mraky nebo mlžné aerosoly.

Claritas Fossae ('fossa' je latinsky koryto nebo propadlina) je region charakterizovaný systémy propadlin táhnoucích se hlavně od severozápadu k jihovýchodu. Tyto propadliny mohou být vystopovány až několik set kilometrů daleko na sever ke štítovým sopkám v Tharsis.

Propadliny se vytváří, když se blok planetární kůry propadne kvůli jejímu roztahování. Také se často vyskytují ve společnosti útvarů nazvaných hrást', které jsou naopak zapříčiněny zdvihem bloků u zlomů kontinentální kry. Systém hrásť - propadlina se může společně a častěji vyskytovat právě tam, kde je několik paralelních zlomů kůry vedle sebe.

Geograficky, propadliny oddělují východní sopečné roviny Solis Planum od západních sopečných rovin Daedalia Planum. Láva ze Solis Planum pokrývá východní části staršího hřebenu Claritas Fossae a okraje některých vyvýšenin. Geologická historie tohoto regionu může být zrekonstruována analýzou vrstev propadlin, kráterů vzniklých dopadem meteoritů, sopečných rysů a dokonce i spleti malých údolí.

Složitost této superpozice naznačuje, že některé z geologických událostí nastaly v tomtéž stejném čase. Detailní pohled na velký jižní kráter vzniklý dopadem meteoritu ukazuje kousky tmavého materiálu, který byl umístěn blízko centrálních a okrajových částí dna impaktního kráteru. Tento materiál může být sopečného původu.

Barevný obrázek oblasti byl zpracován za použití svislého pohledu (nadir) a barvonosných kanálů HRSC. Perspektivní pohled byl vypočítán z digitálního modelu terénu odvozeného ze stereo kanálů kamery.

Experiment HRSC na Mars Express řízen profesorem Gerhardem Neukumem z Freie Universität Berlin, který také navrhl kameru. Experimentu se účastní vědecký tým 45 vědců z 10 zemí. Kamera byla vyvinutá v německém leteckém centru (German Aerospace Centre - DLR) a byla postavena ve spolupráci s průmyslovými partnery EADS Astrium, Lewicke Microelectronic GmbH a Jena Optronic GmbH. Zpracování obrazových dat se uskutečňuje v DLR. Tyto konkrétní snímky ve spolupráci s DLR zpracovala Freie Universität Berlin.

Zdroj: ESA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



38. vesmírný týden 2019

38. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 16. 9. do 22. 9. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn. Aktivita Slunce je velmi nízká. Překvapil přílet komety z oblastí mimo Sluneční soustavu. Start japonské nákladní lodi HTV-8 byl odložen. Čínská raketa Dlouhý pochod 4 je zpět ve službě. Před 230 lety objevil William Herschel Saturnův měsíc Mimas.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 260P/McNaught

Snímek komety 260P/McNaught. Rozměry obrázku jsou 40 x 40 obloukových minut, proti originálu 2x zmenšeno, sever je nahoře, východ vlevo. Nacházela se v souhvězdí Berana.

Další informace »