Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Propadliny Claritas Fossae

Propadliny Claritas Fossae

claritas_fossae_lg.jpg
Minulý týden ESA zveřejnila další nádherné a zajímavé obrazy marťanského povrchu, pořízené stereo kamerou s vysokými rozlišením (HRSC) umístěné na palubě sondy Mars Express. Tentokrát ukazují propadliny Claritas Fossae a část roviny Solis Planum.

Snímky byly pořízeny během 508 oběhu sondy okolo planety, v červnu 2004 s rozlišením přibližně 40 metrů na pixel. Zobrazený region je východní část Claritas Fossae a západní část Solis Planum na 260° východní délky a 28° jižní šířky. Rozptýlený modro bílý nádech v horní části obrázku jsou mraky nebo mlžné aerosoly.

Claritas Fossae ('fossa' je latinsky koryto nebo propadlina) je region charakterizovaný systémy propadlin táhnoucích se hlavně od severozápadu k jihovýchodu. Tyto propadliny mohou být vystopovány až několik set kilometrů daleko na sever ke štítovým sopkám v Tharsis.

Propadliny se vytváří, když se blok planetární kůry propadne kvůli jejímu roztahování. Také se často vyskytují ve společnosti útvarů nazvaných hrást', které jsou naopak zapříčiněny zdvihem bloků u zlomů kontinentální kry. Systém hrásť - propadlina se může společně a častěji vyskytovat právě tam, kde je několik paralelních zlomů kůry vedle sebe.

Geograficky, propadliny oddělují východní sopečné roviny Solis Planum od západních sopečných rovin Daedalia Planum. Láva ze Solis Planum pokrývá východní části staršího hřebenu Claritas Fossae a okraje některých vyvýšenin. Geologická historie tohoto regionu může být zrekonstruována analýzou vrstev propadlin, kráterů vzniklých dopadem meteoritů, sopečných rysů a dokonce i spleti malých údolí.

Složitost této superpozice naznačuje, že některé z geologických událostí nastaly v tomtéž stejném čase. Detailní pohled na velký jižní kráter vzniklý dopadem meteoritu ukazuje kousky tmavého materiálu, který byl umístěn blízko centrálních a okrajových částí dna impaktního kráteru. Tento materiál může být sopečného původu.

Barevný obrázek oblasti byl zpracován za použití svislého pohledu (nadir) a barvonosných kanálů HRSC. Perspektivní pohled byl vypočítán z digitálního modelu terénu odvozeného ze stereo kanálů kamery.

Experiment HRSC na Mars Express řízen profesorem Gerhardem Neukumem z Freie Universität Berlin, který také navrhl kameru. Experimentu se účastní vědecký tým 45 vědců z 10 zemí. Kamera byla vyvinutá v německém leteckém centru (German Aerospace Centre - DLR) a byla postavena ve spolupráci s průmyslovými partnery EADS Astrium, Lewicke Microelectronic GmbH a Jena Optronic GmbH. Zpracování obrazových dat se uskutečňuje v DLR. Tyto konkrétní snímky ve spolupráci s DLR zpracovala Freie Universität Berlin.

Zdroj: ESA
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



44. vesmírný týden 2020

44. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2020. Měsíc bude v úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Zajímavé pohledy na komety stále nabízí druhá polovina noci. V minulém týdnu úspěšně dosedla kabina Sojuzu MS-16 s třemi kosmonauty. SpaceX završila stovku úspěšných startů do vesmíru. NASA potvrdila úspěšný odběr vzorků z asteroidu Bennu, ale odběrná nádoba není zcela uzavřena, možná je přeplněná. Před 100 lety byla objevena první „kentauří“ planetka Hidalgo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion

  Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek „LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je Tomáš Zábranský   Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hmlovina Riasy

Další informace »