Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rosetta objevila na kometě ingredience pro vznik života

Rosetta objevila na kometě ingredience pro vznik života

Pohled na kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko
Autor: ESA/Rosetta/NAVCAM

Důležitá aminokyselina nazvaná glycin byla vůbec poprvé detekována u komety. Tento objev tak podporuje teorii, že tato kosmická tělesa mohla dopravit na Zemi nezbytné ingredience pro vznik života. Informovali o tom astronomové koncem května tohoto roku.

Glycin, což je organická sloučenina obsažená v proteinech, byl objeven v oblaku plynů obklopujícím kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko kosmickou sondou Rosetta, kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA. Uvádí se to v článku publikovaném v časopise Science Advances.

Objev byl uskutečněn pomocí hmotového spektrometru nazvaného ROSINA (Rosetta Orbiter Spectrometer for Ion and Neutral Analysis), který se nachází na palubě kosmické sondy Rosetta. „Toto je první zcela jednoznačná detekce glycinu v řídké atmosféře obklopující jádro komety,“ říká hlavní autorka článku Kathrin Altwegg, vedoucí vědecká pracovnice přístroje ROSINA pracující v Center of Space and Habitability of the University of Bern.

Kromě jednoduché aminokyseliny glycin přístroj detekoval rovněž fosfor. Obě látky jsou klíčovými složkami DNA a buněčných membrán.

Glycin byl detekován v oblacích kolem komet již dříve, ale v předcházejících případech vědci nemohli vyloučit možnost pozemské kontaminace. V tomto případě však tak mohli učinit, protože hmotový spektrometr přímo detekoval glycin a tudíž nemohlo dojít k žádné kontaminaci.

Výsledky pozorování sondy Rosetta Autor: ESA/ATG medialab
Výsledky pozorování sondy Rosetta
Autor: ESA/ATG medialab
Velké množství organických molekul bylo již identifikováno pomocí hmotového spektrometru ROSINA, nyní je to spojeno se vzrušujícím potvrzením základních ingrediencí, jako je glycin a fosfor, což potvrzuje naši představu, že komety hrály potenciální roli při dopravě klíčových molekul pro prebiotickou chemii na Zemi,“ říká Matt Taylor, vědecký pracovník projektu Rosetta.

Tímto způsobem bylo prokázáno, že komety jsou zásobárnami prapůvodního materiálu ve Sluneční soustavě a jsou rovněž dopravními prostředky, které mohly dopravit tyto životně důležité ingredience na Zemi. Jedná se o splnění jednoho ze základních cílů mise Rosetta a my máme velkou radost z těchto výsledků.“

Astronomové již dlouho diskutovali otázku, zda komety a asteroidy přinesly na Zemi jednotlivé složky života, když se roztříštily při pádech do oceánů na naší planetě. Více než stovka molekul byla detekována na kometách, v obklopujících oblacích prachu a plynu, včetně velkého počtu aminokyselin.

Předcházející data z evropské sondy Rosetta ukázala, že kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko je svým složením značně odlišná od vody na Zemi, z čehož vyplývá, že komety nehrály zásadní roli v dopravě životodárné tekutiny na naši planetu, jak se předpokládalo dříve. Nicméně poslední objevy ukazují, že „zcela jistě měly potenciál dopravit na Zemi ingredience nutné pro vznik života,“ uvádí se v prohlášení University of Bern.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] esa.int

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Glycin, Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko, Sonda Rosetta


30. vesmírný týden 2024

30. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 7. do 28. 7. 2024. Měsíc po úplňku je vidět především v druhé polovině noci a dopoledne. Planety jsou nejlépe vidět ráno a Saturn už od půlnoci. Zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Po večerních přeletech ISS tu máme její přelety přes Slunce a Měsíc. Sledujeme dění kolem návratu Falconů do služby i kolem lodi Starliner. Uplynulo 105 let od narození významného českého astronoma Luboše Perka, který zemřel teprve nedávno ve věku 101 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »