Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rover Curiosity objevil na Marsu doposud neznámé organické molekuly

Rover Curiosity objevil na Marsu doposud neznámé organické molekuly

Grafické znázornění roveru Curiosity na povrchu planety Mars
Autor: NASA

Mezinárodní tým kosmických výzkumníků spolupracujících s Goddard Space Flight Center, NASA, objevil na Marsu doposud neznámé organické molekuly, a to pomocí nového experimentu na palubě roveru Curiosity. Výsledky výzkumu byly publikovány v časopise Nature Astronomy.

NASA doposud vyslala k Marsu 9 orbiterů kroužících kolem rudé planety a 6 roverů – částečně proto, aby se dozvěděla více o možnosti mimozemského života. K tomu účelu byla planeta rovněž fotografována různými typy kamer. V poslední době měly rovery možnost proniknout pod povrch planety a shromáždit tak zajímavé vzorky pro analýzu. Cílem takového výzkumu je získat více informací o chemickém složení hornin v podpovrchových vrstvách a především zjistit, zda obsahují organické molekuly.

Jestli ano, mohou to být důkazy přítomnosti současného nebo dřívějšího života na rudé planetě. Rovery našly organické molekuly, avšak doposud odebrané vzorky dostatečně nepotvrzovaly, že byly vytvořeny žijícími organismy. Výzkum proto pokračuje. Když rover Curiosity ukončil v roce 2017 vrtací práce, rozhodl se řídící tým pro experiment, se kterým se předtím nepočítalo.

Oblast výzkumu na povrchu Marsu, kde se pohybuje rover Curiosity Autor: DOI: 10.1038/s41550-021-01507-9
Oblast výzkumu na povrchu Marsu, kde se pohybuje rover Curiosity
Autor: DOI: 10.1038/s41550-021-01507-9
Rover Curiosity je vybaven přístrojem s názvem Sample Analysis at Mars (SAM), což je souprava misek, do kterých se vkládají vzorky horniny, které jsou analyzovány. Soubor obsahuje 74 misek – všechny kromě devíti z nich jsou po většinu času prázdné. Těchto zbývajících devět misek obsahuje chemikálie, které se používají k provedení dalších druhů experimentů. Protože vrták na roveru již není funkční, vědecký tým NASA zvolil vložení vzorku horniny do misek obsahujících chemikálie a následně analyzoval chemické látky uvolněné v důsledku proběhlých reakcí.

Výzkumníci objevili v hornině organické molekuly, které doposud nebyly na Marsu nalezeny. Jedná se například o deriváty kyseliny benzoové, amoniaku, kyseliny fosforečné a fenolu, stejně tak i několik různých molekul obsahujících dusík. Ačkoliv nový experiment nenalezl důkazy přítomnosti života, ukázal vědcům, že máme k dispozici nové neobvyklé způsoby testování jak pro planetu Mars, tak i pro ostatní tělesa Sluneční soustavy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nature.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planeta Mars, Organické molekuly na Marsu, Rover Curiosity


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »