Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rozložení vody a metanu se na Marsu významně překrývají

Rozložení vody a metanu se na Marsu významně překrývají

methane-concentration2.jpg
Nedávné rozbory dat získaných sondou Mars express (ESA) odhalují, že koncentrace vodní páry a metanu v atmosféře Marsu se významně překrývají. Tohoto výsledku bylo dosaženo průzkumem atmosféry Planetárním Fourierým spektrometrem (PFS).

PFS pozoroval tuto shodu zejména ve vrstvě nalézající se 10 - 15 kilometrů nad povrchem planety. Vodní pára se ale nachází ve vyšších koncentracích také blízko u povrchu a to ve třech velkých rovníkových regionech: Arabia Terra, Elysium Planum a Arcadia-Memnonia. Koncentrace jsou zde dva až třikrát vyšší než v ostatních zkoumaných regionech. Tyto oblasti vyšší koncentrace vodní páry také odpovídají oblastem kde již dříve sonda Odyssey (NASA) zjistila několik desítek centimetrů pod povrchem výskyt vodního ledu.

Nová hloubková analýza dat z PFS také potvrdila, že metan není v atmosféře rozptýlen stejnoměrně, ale že je koncentrovaný v některých oblastech. Tým PFS zjistil, že oblasti nejvyšších koncentrací metanu se významně překrývají s oblastmi, kde byly zjištěny i vyšší koncentrace vodní páry a podpovrchový led. Tato prostorová korelace mezi vodní párou a metanem se zdá ukazuje na jejich společný podzemní zdroj.

Počáteční úvahy počítají s podzemní vrstvou ledu. Mohlo by to být vysvětleno např. ledovými plotnami uloženými hlouběji pod povrchem, které se díky geotermálnímu teplu rozpouští a voda, vodní pára a další látky se přemisťují blíže k povrchu, kde opět zmrznou kvůli velmi nízkým povrchovým teplotám. Je však potřeba dalších pozorování , aby se plně rozumělo vztahům mezi ledem a přítomností a rozložením vodní páry a metanu v atmosféře.

Jinak řečeno, je potřeba zjistit, zda mohou geotermální procesy vynášet vodní páru a další plyny, jako třeba metan, směrem k povrchu, zda může pod povrchem existovat voda jako kapalina, zda v takové vodě může existovat nějaká forma bakteriálního života a pokud ano, zda takovýto život produkuje metan a další plyny a uvolňuje je vzhůru k povrchu a pak do atmosféry. Otázek je zatím více než odpovědí.

Spektrometr PFS ale objevil v atmosféře Marsu také stopy dalších plynů. Zpráva o těchto objevech se právě dokončuje. Další výzkumy ukáží, zda výskyt těchto plynů bude rovněž korespondovat s vodou a metanem a pomůže tak odpovědět na zatím nezodpovězené otázky. Ve vztahu k těmto pozorováním mohou být navíc upraveny i budoucí mise k Marsu, aby poskytly více podkladů k vyřešení tohoto problému.

Zdroj: ESA tiskové zprávy
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »