Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Saturnovy prstence a znovuobjevený Atlas

Saturnovy prstence a znovuobjevený Atlas

61692main_soi5-516.jpg
Kosmická sonda Cassini začala posílat zpět k Zemi zatím nejlepší a nejpodrobnější obrázky Saturnových prstenců, jaké kdy astronomové měli k dispozici. Zcela jistě dají vědcům nové náhledy na planetu na původ naší sluneční soustavy a možná dokonce i na formování galaxií.

Sonda Cassini 27. června pozorovala maličký měsíc Atlas, který objevil Voyager 1 při průletu kolem Saturnu v roce 1980 a který díky své velikosti od té doby nebyl pozorován.

"Je to poklad" vyjádřil se o prvních snímcích Bonnie Buratti, který bude užívat přístroje sondy pro vizuální infračervené mapování.

Prstence, nejjasnější a nejnápadnější ve sluneční soustavě, jsou rozloženy stovky tisíc kilometrů kolem celé planety. Jsou složené z rojů prašných částeček, převalujících se kamenů, skal a kusů ledu ze zmrzlé vody.

"Jedna z nejzákladnějších otázek, na které chceme odpovědět během této mise je vztah mezi prstenci a měsíci," řekl novinářům Buratti. V takovém a podobném duchu se nesly vyjádření těch, kteří v JPL přihlíželi (na snímku) příchodu prvních snímků z průletu sondy skrz prstence.

Vědci věří, že nová pozorování Saturnových prstenců pomůže očistit a zpřesnit modely vysvětlující jak planety a dokonce i galaxie v ranném vesmíru splynuly do dnešního tvaru z původně rozptýlených mraků plynů a prachových částeček.

Saturnovy prstence se podle některých teorií zrodily relativně nedávno, někde mezi 10 a 100 miliony let nejspíše v obrovské orbitální srážce. Rozpad některého z velkých měsíců Saturnu a následující menší srážky pravděpodobně vedly ke vzniku planetárních prstenců. Zcela jistí si tím astronomové ale nejsou. Proto je studium prstenců tak důležité.

Saturn se honosí největšími prstenci ve sluneční soustavě, zastiňujícími všechny tří dalších obří planety Jupiter, Urany i Neptun. Sedm hlavních prstenců je označeno písmeny A až G.

Ačkoli prstence jsou jen asi 1,5 kilometru silné, jsou roztaženy velmi do široka, více než 170.000 kilometrů, pokud bychom změřili všechny společně. Jejich hmota odpovídá sotva 1% hmoty zemského Měsíce.

Mezery mezi prstenci, které dají Saturnu jeho výrazný zjev jsou způsobeny gravitačními a slapovými silami, které na ně působí, stejně tak jako působením menších měsíců, teré v nich působí jako buldozer, který vyčistí svoji oběžnou dráhu. Jednu z vnějších mezer v prstencích využil Cassini k tomu, aby vstoupit na oběžnou dráhu okolo planety.

Znovuobjevený Atlas

saturn-atlas-moons-bg.jpg
Sonda Cassini 27. června pozorovala maličký měsíc Atlas, který objevil Voyager 1 při průletu kolem Saturnu v roce 1980 a který díky své velikosti od té doby nebyl pozorován. Úzko úhlová kamera sondy pořídila sekvenci 112 snímků ve viditelném světle, které byly použity pro vytvoření animace pohybu Atlasu a dalších měsíců, které jako by závodili kolem vnějšího okraje Saturnových prstenců.

V průběhu téměř pěti a čtvrt hodiny, Cassini sledoval měsíce jak obíhají okolo planety. Jednotlivé expozice trvaly 1,2 sekundy, snímky mezi sebou mají odstup 12 minut.

Celá snímkovací sekvence byla speciálně navržena právě pro pátrání po malých měsících blízko Saturnova prstence F. U obrázků byl zvýšen kontrast a samy prstence byly záměrně přeexponované, aby bylo možné najít právě tyto malé měsíce.

Skupina tří malých měsíců, následovaná čtvrtým, je vidět vpravo od Saturnových prstenů. V první skupině se nachází měsíce Epimetheus (116 kilometrů v průměru), další dva jsou Prometheus (102 kilometrů) a malý Atlas (32 kilometrů v průměru). Čtvrtým měsícem, o něco pozadu, vně prstenu F, je Pandora (84 kilometrů v průměru).

Snímky byly pořízeny ze vzdálenosti přibližně 19,2 milionů kilometrů od Saturnu. Rozlišení obrázků je přibližně 114 kilometrů na pixel.

Máte-li dostatečně rychlé připojení, stáhněte si animovaný GIF (24 MB) pohybu prstenců a měsíců.

Čtyřletý pobyt sondy v okolí Saturnu může odhalit více z dlouholetých záhad prstenců. Například tmavé paprskovité útvary ne nepodobné výpletu kola nebo F prstenec, se strukturou spletenou do uzlíků. Od Cassiniho se očekává, že bude poskytne za čtyři roky asi 300.000 snímků Saturnu a jeho prstenců. Dalo by se říci - dostatečný studijní materiál na mnoho let.

Zdroj: Hvězdárna Uherský Brod
Původní Zdroj: CNN a NASA/JPL




O autorovi



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »