Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Saturnovy prstence a znovuobjevený Atlas

Saturnovy prstence a znovuobjevený Atlas

61692main_soi5-516.jpg
Kosmická sonda Cassini začala posílat zpět k Zemi zatím nejlepší a nejpodrobnější obrázky Saturnových prstenců, jaké kdy astronomové měli k dispozici. Zcela jistě dají vědcům nové náhledy na planetu na původ naší sluneční soustavy a možná dokonce i na formování galaxií.

Sonda Cassini 27. června pozorovala maličký měsíc Atlas, který objevil Voyager 1 při průletu kolem Saturnu v roce 1980 a který díky své velikosti od té doby nebyl pozorován.

"Je to poklad" vyjádřil se o prvních snímcích Bonnie Buratti, který bude užívat přístroje sondy pro vizuální infračervené mapování.

Prstence, nejjasnější a nejnápadnější ve sluneční soustavě, jsou rozloženy stovky tisíc kilometrů kolem celé planety. Jsou složené z rojů prašných částeček, převalujících se kamenů, skal a kusů ledu ze zmrzlé vody.

"Jedna z nejzákladnějších otázek, na které chceme odpovědět během této mise je vztah mezi prstenci a měsíci," řekl novinářům Buratti. V takovém a podobném duchu se nesly vyjádření těch, kteří v JPL přihlíželi (na snímku) příchodu prvních snímků z průletu sondy skrz prstence.

Vědci věří, že nová pozorování Saturnových prstenců pomůže očistit a zpřesnit modely vysvětlující jak planety a dokonce i galaxie v ranném vesmíru splynuly do dnešního tvaru z původně rozptýlených mraků plynů a prachových částeček.

Saturnovy prstence se podle některých teorií zrodily relativně nedávno, někde mezi 10 a 100 miliony let nejspíše v obrovské orbitální srážce. Rozpad některého z velkých měsíců Saturnu a následující menší srážky pravděpodobně vedly ke vzniku planetárních prstenců. Zcela jistí si tím astronomové ale nejsou. Proto je studium prstenců tak důležité.

Saturn se honosí největšími prstenci ve sluneční soustavě, zastiňujícími všechny tří dalších obří planety Jupiter, Urany i Neptun. Sedm hlavních prstenců je označeno písmeny A až G.

Ačkoli prstence jsou jen asi 1,5 kilometru silné, jsou roztaženy velmi do široka, více než 170.000 kilometrů, pokud bychom změřili všechny společně. Jejich hmota odpovídá sotva 1% hmoty zemského Měsíce.

Mezery mezi prstenci, které dají Saturnu jeho výrazný zjev jsou způsobeny gravitačními a slapovými silami, které na ně působí, stejně tak jako působením menších měsíců, teré v nich působí jako buldozer, který vyčistí svoji oběžnou dráhu. Jednu z vnějších mezer v prstencích využil Cassini k tomu, aby vstoupit na oběžnou dráhu okolo planety.

Znovuobjevený Atlas

saturn-atlas-moons-bg.jpg
Sonda Cassini 27. června pozorovala maličký měsíc Atlas, který objevil Voyager 1 při průletu kolem Saturnu v roce 1980 a který díky své velikosti od té doby nebyl pozorován. Úzko úhlová kamera sondy pořídila sekvenci 112 snímků ve viditelném světle, které byly použity pro vytvoření animace pohybu Atlasu a dalších měsíců, které jako by závodili kolem vnějšího okraje Saturnových prstenců.

V průběhu téměř pěti a čtvrt hodiny, Cassini sledoval měsíce jak obíhají okolo planety. Jednotlivé expozice trvaly 1,2 sekundy, snímky mezi sebou mají odstup 12 minut.

Celá snímkovací sekvence byla speciálně navržena právě pro pátrání po malých měsících blízko Saturnova prstence F. U obrázků byl zvýšen kontrast a samy prstence byly záměrně přeexponované, aby bylo možné najít právě tyto malé měsíce.

Skupina tří malých měsíců, následovaná čtvrtým, je vidět vpravo od Saturnových prstenů. V první skupině se nachází měsíce Epimetheus (116 kilometrů v průměru), další dva jsou Prometheus (102 kilometrů) a malý Atlas (32 kilometrů v průměru). Čtvrtým měsícem, o něco pozadu, vně prstenu F, je Pandora (84 kilometrů v průměru).

Snímky byly pořízeny ze vzdálenosti přibližně 19,2 milionů kilometrů od Saturnu. Rozlišení obrázků je přibližně 114 kilometrů na pixel.

Máte-li dostatečně rychlé připojení, stáhněte si animovaný GIF (24 MB) pohybu prstenců a měsíců.

Čtyřletý pobyt sondy v okolí Saturnu může odhalit více z dlouholetých záhad prstenců. Například tmavé paprskovité útvary ne nepodobné výpletu kola nebo F prstenec, se strukturou spletenou do uzlíků. Od Cassiniho se očekává, že bude poskytne za čtyři roky asi 300.000 snímků Saturnu a jeho prstenců. Dalo by se říci - dostatečný studijní materiál na mnoho let.

Zdroj: Hvězdárna Uherský Brod
Původní Zdroj: CNN a NASA/JPL




O autorovi



46. vesmírný týden 2019

46. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 11. 11. do 17. 11. 2019. Měsíc bude v úplňku. Merkur projde v pondělí před kotoučem Slunce. Večer za soumraku je vidět Jupiter a Saturn, ale velmi nízko na jihozápadě už se objevuje i jasná Venuše jako Večernice. Ráno je vidět Mars. Povedl se pěkný zákryt planetkou Sylvia a máme před sebou další zajímavé zákryt hvězd planetkou i Měsícem. Boeing provedl úspěšný test úniku Starlineru z rampy, ačkoli jeden z padáků selhal. SpaceX vyšle po delší odmlce další Falcon 9 s družicemi Starlink, a to s několika prvenstvími. Na ISS mají vystoupit do kosmu Andrew Morgan a Luca Parmitano. Před 50 lety odstartovala k Měsíci posádka v kosmické lodi Apollo 12.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6888 a PN G75.5+1.7

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník   Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko s Merkúrom a stopou po lietadle 11. 11. 2019

Fotené v primárnom ohnisku refraktora Celestron Astromaster 90/1000 EQ so Sony Alpha 3000. Použitý filter Astrosolar (vizuálna verzia). Mierne upravený jas a kontrast v programe GIMP. Čas 14:44, ISO 400, exp. 1/205 sek.,

Další informace »