Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sluneční soustava se zformovala za dobu kratší než 200 000 let

Sluneční soustava se zformovala za dobu kratší než 200 000 let

Představa formování těles planetární soustavy z protoplanetárního disku
Autor: NASA

Před dávnou dobou – zhruba před 4,5 miliardami roků – se vytvořilo naše Slunce a celá Sluneční soustava v docela krátkém časovém úseku pouhých 200 000 roků. K takovému závěru dospěla skupina vědců z Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) po studiu izotopů molybdenu nalezených v meteoritech.

Látka, z které se vytvořilo Slunce a ostatní tělesa Sluneční soustavy, pochází ze zhrouceného velkého oblaku prachu a plynu, k čemuž došlo zhruba před 4,5 miliardami roků. Na základě pozorování dalších planetárních soustav, které vznikly podobně jako ta naše, astronomové určili, že pravděpodobně trvalo jeden až dva milióny roků od kolapsu oblaku, než došlo k zažehnutí hvězdy. Avšak toto je první studie, která může poskytnout čísla pro náš planetární systém.

Předtím nebyla doba formování našeho planetárního systému přesně známa,“ říká kosmochemik z LLNL Greg Brennecka, hlavní autor článku, který byl publikován v časopise Science. „Tato práce ukazuje, že kolaps oblaku, který vedl ke vzniku Sluneční soustavy, probíhal velmi rychle, a to dobu kratší než 200 000 roků. Jestliže použijeme měřítko celkové doby života člověka, formování Sluneční soustavy by v porovnání s těhotenstvím trvalo zhruba 12 hodin místo devíti měsíců. To by byl velice rychlý proces.“

Nejstarší datované pevné látky ve Sluneční soustavě jsou na vápník a hliník bohaté inkluze (CAls) a tyto vzorky poskytují přímé záznamy vzniku naší planetární soustavy. Tyto inkluze v meteoritech o velikosti mikrometru až centimetru se formovaly v prostředí s vysokou teplotou (více než 1 300 K) pravděpodobně v blízkosti mladého Slunce. Potom byly transportovány do vnějších regionů, kde se meteority typu uhlíkatých chondritů (a jejich mateřská tělesa) zformovaly a kde je nacházíme v současné době. Většina inkluzí CAls vznikla před 4,567 miliardy roků, v průběhu období trvajícího 40 000 až 200 000 roků.

Mezinárodní tým měřil a studoval izotopy molybdenu (Mo) a rozlišoval složení chemických prvků a různorodost CAls obdržených z meteoritů typu uhlíkatých chondritů včetně meteoritu Allende, největšího uhlíkatého chondritu nalezeného na Zemi. Poněvadž objevili, že typické izotopové složení molybdenu z CAls zahrnuje veškerou oblast materiálu, který vznikl v protoplanetárním disku, tyto inkluze se musely vytvořit během období překlenujícího smršťování oblaku.

Protože pozorované časové rozpětí hvězdné akrece (jeden až dva milióny roků) je mnohem delší než trvající formování CAls, výzkumný tým byl schopen identifikovat, která astronomická fáze ve vývoji Sluneční soustavy byla zaznamenána při formování CAls, a nakonec, jak rychle proběhla akrece materiálu, tvořícího tělesa naší planetární soustavy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Izotopy molybdenu, Uhlíkaté chondrity, Vznik Sluneční soustavy


31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter s Venuší na ranní obloze

Další informace »