Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda DART namířila kameru na jasnou hvězdu Vegu

Sonda DART namířila kameru na jasnou hvězdu Vegu

Kamera DRACO s vysokým rozlišením na palubě sondy DART pořídila 27. 5. 2022 fotografii Vegy
Autor: NASA/Johns Hopkins Applied Physics Laboratory

Od svého startu 24. 11. 2021 směřuje sonda NASA s názvem DART (Double Asteroid Redirection Test) k příletu k binárnímu asteroidu Didymos a ke srážce s jeho menším průvodcem s názvem Dimorphos. To vše se odehraje 26. 9. 2022, kdy kolizí vyvrcholí tato sebevražedná mise.

V průběhu posledních dvou měsíců sonda DART pořídila prostřednictvím palubní kamery DRACO přibližně 150 000 snímků nejrůznějších hvězd – včetně hvězdy Vegy, mladé hmotné stálice ve vzdálenosti 25 světelných roků, která se nachází v souhvězdí Lyry.

Sonda DART byla vypuštěna 24. 11. 2021 pomocí rakety Falcon 9 společnosti SpaceX ze startovního komplexu Space Launch Complex 4 East na Vandenberg Space Force Base v Kalifornii, USA. Jedná se o vůbec první misi věnovanou výzkumu a ověření jedné metody odchýlení asteroidu prostřednictvím kinetického impaktu.

Cílovým tělesem je dvojplanetka, blízkozemní systém asteroidu Didymos složený z většího objektu o průměru 780 metrů a menšího průvodce o průměru přibližně 160 metrů – měsíčku Dimorphos. Sonda DART je určena k nárazu do měsíčku Dimorphos, což by mělo způsobit změnu jeho dráhy. Tato změna by měla být natolik velká, že bude měřitelná i při pozorování pozemními teleskopy. Vědci tak chtějí ověřit jednu z metod, jak v budoucnu ochránit Zemi před srážkou s nebezpečným asteroidem.

Umělecké ztvárnění sondy DART a dvojitého asteroidu Didymos a Dimorphos Autor: NASA/Johns Hopkins Applied Physics Laboratory
Umělecké ztvárnění sondy DART a dvojitého asteroidu Didymos a Dimorphos
Autor: NASA/Johns Hopkins Applied Physics Laboratory
Kosmická sonda DART nese na své palubě jediný přístroj – a tím je DRACO, kamera s vysokým rozlišením vycházející z obdobné kamery na sondě New Horizons. Kamera DRACO bude nejen pořizovat fotografie těles Didymos a Dimorphos, ale bude také souběžně podporovat autonomní naváděcí systém sondy SMART Nav, který bude navádět sondu DART k uskutečnění kolize s měsíčkem Dimorphos.

Pravidelným pořizováním snímků hvězd v různých částech oblohy poskytuje sonda vědcům data nezbytná pro probíhající testy sondy při přípravě na kinetický impakt v soustavě asteroidu.

Dne 27. května 2022 sonda DART pointovala kameru DRACO na hvězdu Vegu, jednu z nejjasnějších hvězd noční oblohy.

Výslovně jsme chtěli něco jasného, a Vega dostatečně jasná je,“ říká Carolyn Ernstová, vědecká pracovnice pro kameru DRACO a výzkumná pracovnice z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory. „Pořídili jsme série snímků a studovali jsme světlo, které může být rozptylováno uvnitř kamery a dopadnout tam, kam by nemělo. Uskutečnili jsme dlouhé i krátké expozice k získání rozdílných měření toho, jak může být světlo rozptylováno.“

Tyto typy informací přispívají ke kalibraci kamery DRACO a připraví ji pro úspěšné pořizování snímků planetky Didymos a jejího měsíčku Dimorphos ještě před zacílením a nárazem do posledně jmenovaného tělesa rychlostí 22 530 kilometrů za hodinu (tj. 6,3 km/s).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kinetický impakt, Dimorphos, Didymos, Sonda DART


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »