Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda Juno pořídila první detailní snímky měsíce Ganymed

Sonda Juno pořídila první detailní snímky měsíce Ganymed

Detailní snímek části polokoule Ganymedu, která nebyla osvětlena Sluncem – fotografii pořídila navigační kamera Stellar Reference Unit
Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI

První dva snímky pořízené 7. června 2021 sondou NASA s názvem Juno při průletu kolem obřího měsíce planety Jupiter – kolem Ganymedu – byly úspěšně přijaty na Zemi. Pořízené fotografie – jedna pomocí kamery JunoCam na palubě sondy a druhá pomocí navigační kamery Stellar Reference Unit (SRU) – ukazují povrch měsíce v pozoruhodných detailech včetně kráterů, zřetelně odlišného tmavého a světlého terénu a dlouhých strukturálních útvarů pravděpodobně spojených s tektonickými zlomy.

Toto je nejtěsnější průlet jakékoliv sondy kolem tohoto největšího měsíce v historii výzkumu,“ říká Scott Bolton ze Southwest Research Institute in San Antonio, hlavní vědecký pracovník pro sondu Juno.

Při použití zeleného filtru kamera JunoCam na palubě sondy Juno snímkující ve viditelném světle zachytila téměř celou polokouli měsíce pokrytou kůrou z vodního ledu. Později byl stejný snímek pořízen přes červený a modrý filtr; obrazoví experti budou schopni zhotovit barevný portrét měsíce Ganymed. Rozlišení obrázku je zhruba 1 km na obrazový bod (pixel).

Kromě toho navigační kamera SRU na sondě Juno označovaná jako Stellar Reference Unit, která udržuje sondu ve správné poloze (slouží jako sledovač hvězd), poskytla černobílé obrázky části temné strany měsíce Ganymed (strany odvrácené od Slunce) koupající se v kalném rozptýleném světle planety Jupiter. Snímky mají rozlišením 600 až 900 metrů na pixel.

Podmínky, za jakých byly získány snímky temné strany Ganymedu, byly ideální pro kameru schopnou registrovat slabé světlo, jako je Stellar Reference Unit,“ říká Heidi Beckerová z Jet Propulsion Laboratory (JPL). „Toto je odlišná část povrchu, než oblast pozorovaná v přímém slunečním světle kamerou JunoCam. Bude zajímavé vidět, co se dvěma týmům povede spojit dohromady.“

Fotografie Jupiterova měsíce Ganymed pořízená 7. 6. 2021 sondou Juno ze vzdálenosti 1 038 km Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS
Fotografie Jupiterova měsíce Ganymed pořízená 7. 6. 2021 sondou Juno ze vzdálenosti 1 038 km
Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS
Sonda vyšle na Zemi další fotografie z průletu kolem Ganymedu v následujících dnech. Očekává se, že kosmická sonda, které dodávají energii panely slunečních baterií, při setkání s Jupiterovým měsícem poskytne náhled do jeho složení, ionosféry, magnetosféry a ledové kůry. Kromě toho rovněž poskytne měření radiačního prostředí, což bude prospěšné pro budoucí planetární mise k planetě Jupiter.

Astronomové jsou velmi potěšeni, neboť NASA nedávno prodloužila aktivní životnost sondy Juno až do roku 2025. Znovu bychom se tak mohli dočkat blízkých průletů kosmického aparátu kolem tří největších měsíců planety Jupiter včetně Europy. Průlety kolem Jupiterových měsíců budou možné díky postupné změně oběžné dráhy sondy. Jupiter má nesymetrické gravitační pole a tyto anomálie postupně stěhují nejnižší bod dráhy směrem k severu.

Po sérii vzdálených průletů by měla sonda Juno koncem roku 2022 prolétnout pouhých 320 km nad měsícem Europa. Mikrovlnný radiometr na palubě sondy by se dal využít k měření tloušťky ledové krusty měsíce, která pokrývá globální oceán kapalné vody. Uvidíme, kde je led silný a kde naopak tenký. Průzkum Europy pomocí sondy Juno by mohl vědcům nastínit, co mohou očekávat od nové sondy Europa Clipper, která má tento měsíc studovat v dalších letech – její start je naplánován na rok 2024. Europa Clipper ponese kromě jiného i výkonný radar, který během opakovaných průletů zmapuje tloušťku ledové vrstvy satelitu.

Postupné zkracování oběžné periody sondy Juno kolem planety Jupiter Autor: JPL
Postupné zkracování oběžné periody sondy Juno kolem planety Jupiter
Autor: JPL
Sonda Juno absolvovala ke konci února 2021 již 32 průletů v těsné blízkosti planety Jupiter. V červnu 2021, při 34. průletu, sonda prolétla kolem Měsíce Ganymed a oběžná perioda se zkrátí z 53 na 43 dny. V září 2022 se Juno přiblíží k měsíci Europa, oběžná doba sondy se tentokrát zkrátí na 38 dnů. V prosinci 2023 a v únoru 2024, při 57. a 58. přiblížení k Jupiteru, sonda prolétne kolem satelitu Io, oběžná perioda se zredukuje na pouhých 33 dnů. Na září 2025, kdy Juno po 76. prolétne v blízkosti Jupitera, je naplánován konec mise.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] swri.org
[3] jpl.nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Měsíc Ganymed, Sonda JUNO, Planeta Jupiter


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »