Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda Juno vyfotografovala Jupiterovy měsíce Io a Ganymed

Sonda Juno vyfotografovala Jupiterovy měsíce Io a Ganymed

Jižní polokoule planety Jupiter vyfotografovaná sondou Juno 12. 1. 2022
Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS, Image processing by Andrea Luck

Kosmická sonda NASA s názvem Juno (start 5. 8. 2011) zachytila tento pohled na jižní polokouli Jupitera během 39. blízkého průletu kolem planety 12. ledna 2022. Pokud si zvětšíme pravou část tohoto snímku (viz obrázek níže), odhalíme na stejné fotografii ještě dva další světy: Jupiterův úchvatný měsíc Io (vlevo), známý svou hrou barev danou sopečnou činností, a měsíc Europa (vpravo), který prozkoumají budoucí mise, protože je na něm pod ledovou krustou podpovrchový oceán.

Měsíc Io je nejaktivnějším vulkanickým tělesem ve Sluneční soustavě, zatímco ledový povrch Europy ukrývá globální oceán kapalné vody. Sonda Juno bude mít příležitost studovat povrch Europy v mnohem větších detailech – při použití několika vědeckých přístrojů – v září 2022, kdy uskuteční další těsný průlet kolem tohoto záhadného satelitu planety Jupiter. Mise sondy bude dále pokračovat blízkými průlety kolem vulkanického satelitu Io ke konci roku 2023 a počátkem roku 2024.

Detailní pohled na planetu Jupiter – vpravo jsou vidět měsíce Io a Europa Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS, Image processing by Andrea Luck
Detailní pohled na planetu Jupiter – vpravo jsou vidět měsíce Io a Europa
Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS, Image processing by Andrea Luck
V době pořízení tohoto snímku byla sonda Juno vzdálena zhruba 61 000 kilometrů od horní vrstvy oblačnosti planety Jupiter a prolétala v oblasti 52 stupňů jižní planetární šířky. Vědecká pracovnice Andrea Luck upravila tento surový snímek pořízený kamerou JunoCam do podoby, jakou zde můžete vidět.

Nedlouho předtím pořídila sonda Juno další úžasný snímek – tentokrát Jupiterova měsíce Ganymed, největšího a nejhmotnějšího satelitu ve Sluneční soustavě.

Fotografii, který zachycuje složitý povrch Jupiterova měsíce Ganymed, pořídila sonda Juno v průběhu blízkého průletu kolem tohoto obřího měsíce v červnu 2021. V době největšího přiblížení prolétala sonda ve vzdálenosti 1 050 kilometrů nad povrchem Ganymeda.

Většina kráterů na měsíci Ganymed je obklopena jasnými paprsky vycházejícími z jizev po impaktech, avšak asi 1 % kráterů má tmavé paprsky. Publikovaný snímek pořízený kamerou JunoCam v průběhu těsného průletu kolem Ganymeda zachycuje jeden z kráterů s tmavými paprsky v okolí (na snímku nahoře uprostřed).

Detailní snímek povrchu měsíce Ganymed pořízený sondou Juno 7. 6. 2021 ze vzdálenosti 1 050 km Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS, Image processing by Thomas Thomopoulos
Detailní snímek povrchu měsíce Ganymed pořízený sondou Juno 7. 6. 2021 ze vzdálenosti 1 050 km
Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS, Image processing by Thomas Thomopoulos
Kráter pojmenovaný Kittu má průměr zhruba 15 kilometrů a je obklopen tmavým materiálem vyvrženým v průběhu impaktu, který vedl ke vzniku kráteru. Astronomové se domnívají, že právě kontaminace materiálem z impaktoru vytvořila tyto tmavé paprsky v okolí kráteru. Jak čas plynul, paprsky zůstávaly tmavé, protože jsou trochu teplejší než okolní terén, takže led je nucen kondenzovat na vedlejším studeném a jasném povrchu.

Ganymed je největším měsícem ve Sluneční soustavě. Je dokonce větší než planeta Merkur. Je jediným známým měsícem s vlastním magnetickým polem, které způsobuje vznik polárních září obklopujících měsíční póly. Důkazy rovněž vedou k závěru, že Ganymed může ukrývat oceán kapalné vody pod ledovým povrchem.

Tento detailní snímek povrchu měsíce Ganymed se zvýrazněnými barvami vytvořil vědecký pracovník Thomas Thomopoulos na základě dat ze sondy Juno a její kamery JunoCam. Originální snímek byl pořízen 7. 6. 2021.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Jupiter, Ganymed, Jupiterovy měsíce, Junocam, Juno


32. vesmírný týden 2022

32. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 8. do 14. 8. 2022. Měsíc bude v úplňku. Planety Jupiter, Saturn a Mars jsou vidět již o půlnoci, ale stále je ideální je pozorovat až v druhé půlce noci a ráno. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid, ale ruší je svit Měsíce v úplňku. Zažili jsme šest startů raket během 20 hodin. Čtyři mise mířily na oběžnou dráhu, jeden let byl suborbitální a jedna raketa vynesla sondu na cestu k Měsíci. Před 60 lety se uskutečnil simultánní let kosmických lodí Vostok 3 a Vostok 4. Před 145 lety byl objeven měsíc Marsu nazvaný Deimos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6543 (PK 096+29.1)  Kočičí oko - Cat's Eye

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2022 získal snímek „Kočičí oko“, jehož autorem je Roman Hujer Astronomie je poetická věda. Objektům na obloze, které nesou většinou místo názvu písmenné a číselné kódy označující pořadové číslo v tom kterém astronomickém katalogu, astronomové často

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pelikán, IC 5070

Pelikán alebo IC 5067/70 je emisná hmlovina v súhvezdí Labuť, ktorá dostala názov podľa svojho tvaru. 288x150 sec. Lights ISO1600, master bias, 80 flats

Další informace »