Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Společná kampaň se sondou Solar Orbiter – vhodná i pro amatéry

Společná kampaň se sondou Solar Orbiter – vhodná i pro amatéry

Solar Orbiter
Autor: ESA/NASA

Sonda Solar Orbiter bude v následujícím měsíci velmi blízko Slunci a bude pozorovat ve směru, který je viditelný ze Země. Protože úzkopásmový filtr H-alfa v kosmickém prostoru degraduje, potřebují vědci data ze Země. Počasí je vrtkavé a nad velkými dalekohledy může být zataženo. Proto žádají amatéry o pomoc. Pojďte pozorovat Slunce ve společné kampani se sondou Solar Orbiter.

Připomeňme, že cílem kosmické sondy Solar Orbiter je komplexní studium Slunce a vnitřní heliosféry z bezprostřední vzdálenosti, a tedy s vysokým rozlišením. Ke Slunci se má každého půl roku přibližovat až na vzdálenost asi 60 slunečních poloměrů (0,28 astronomické jednotky), tedy blíže než planeta Merkur. Pomocí opakovaných průletů kolem Země a planety Venuše se bude sklon oběžné dráhy sondy postupně zvětšovat až na velikost 30 stupňů k ekliptice. Solar Orbiter tak získá světové prvenství unikátním pozorováním oblastí kolem obou slunečních pólů se současným měřením vlastností prostředí, kterým bude prolétat. V okamžicích největšího přiblížení bude sonda nucena odolávat 13× většímu toku záření ve srovnání s tokem dopadajícím na Zemi.

Logo mise Solar Orbiter Autor: ESA/NASA
Logo mise Solar Orbiter
Autor: ESA/NASA
Studium sluneční aktivity si v ideálním případě žádá trojrozměrný pohled na aktivní oblasti. Pozemní pozorování Slunce je omezeno pouze na jeden směr ke Slunci, i proto byly vyslány sondy STEREO A a B, abychom viděli oblasti z více úhlů. Sonda Solar Orbiter se dostane v období od 8. října až 7. listopadu do velice příznivé polohy pro společné pozemní pozorování (viz obrázek). Díky této poloze sondy můžeme sledovat „z boku“ to, co ona pozoruje „shora“. Ačkoli má družice SDO mnoho předností, bohužel nemá úzkopásmový H-alfa filtr, který v kosmickém prostoru velice rychle degraduje. Proto se kromě speciálních přístrojů (spektrometr SPICE, fotometrický a helioseismický imager PHI…) počítá i s pozemními přístroji. Do kampaně se připojí velké přístroje jako THEMIS na Kanárských ostrovech, BBSO v Kalifornii a DKIST na Havaji. Pozemní pozorování je, jak jistě víte, vždy zatížené denní dobou a počasím, proto se vyhlašuje kampaň i pro amatérské pozorovatele. Pojďte pozorovat Slunce společně se sondou Solar Orbiter.

Kdy pozorovat?

V tomto roce ve dnech 8. října až 7. listopadu bude probíhat na sondě druhá sada pozorovacích oken dálkového průzkumu (3 okna po 10 dnech). Během této doby se pozorování sondy Solar Orbiter zaměří na jednu nebo několik aktivních oblastí. O konkrétních cílech ještě nebylo jednoznačně rozhodnuto z důvodu dynamické povahy Slunce. Vzhledem k blízké vzdálenosti kosmické sondy ke Slunci (~0,3 au) poskytne pozorování první a jedinečný pohled na specifickou oblast Slunce, která bude sledována po delší dobu, než je obvyklé ze Země (sonda bude korotovat se Sluncem).

Hlavní pozorovací okno pro pozemní pozorování bude v termínu od 16. října do 27. října, a poté znovu 1., 2., 3. a 6. listopadu. Znovu zdůrazňujeme, že je to poprvé, co budeme schopni sledovat aktivní oblasti po tak dlouhou dobu v koordinaci s prostředky Země. Vyzýváme proto amatérské astronomy, aby se připojili k těmto koordinovaným pozorováním a doplnili soubor dat o svá pozorování.

Dráha sondy Solar Orbiter od 8. října 2022 do 7. listopadu 2022. Sonda míří směrem k Zemi.
Dráha sondy Solar Orbiter od 8. října 2022 do 7. listopadu 2022. Sonda míří směrem k Zemi.
Klíčovým aspektem zapojení komunity amatérských astronomů je zajistit co nejkontinuálnější monitorování. Měsíc říjen není na severní polokouli příliš příznivý, proto počítáme s geografickým rozložením pozorovatelů, abychom měli co nejlepší časové pokrytí. Tato operace je výjimečnou příležitostí zúčastnit se bezprecedentní spolupráce mezi profesionály a amatéry během vesmírné mise.

Stránka kampaně: https://spice.ias.u-psud.fr/operations/proam

Sluneční patrola se kampaně zúčastní jako profesionální člen. Velmi rádi vám poradíme a zodpovíme Vaše otázky, můžete nás kontaktovat na: pavelkova@asu.cas.cz

Jak se zúčastnit?

1) Zúčastnit se může kdokoliv, pro lepší přehled v databázi se však prosím zaregistrujte. Registrací je myšleno zapsání dvou písmen se specifickým ID.

Tabulka pro registraci

První sloupec obsahuje jedinečné 5místné číslo. Tam, kde je ve druhém sloupci prázdné pole, můžete vložit dvě písmena podle vlastního výběru. Pokud pole ve druhém sloupci není prázdné, znamená to, že odpovídající ID již někdo převzal. Pokračujte prosím na další prázdný řádek.

Kombinace obou číslic a 2 písmen bude vaším anonymním identifikátorem. Pokud například první prázdný řádek odpovídá 12345 a jako první dvě písmena zvolíte AB, vyplňte prosím druhý sloupec „AB“. Váš identifikátor 12345AB.

 2) Poskytněte své informace jako textový soubor

V dalším kroku je třeba nahrát vaše data. Do odkazu nejprve nahrajte jednoduchý soubor .txt ve formátu identifikátor.txt (v našem příkladu to bude 12345AB.txt). Do tohoto souboru napište:

1. vaše jméno (pokud chcete zůstat v anonymitě, nemusíte toto uvádět)
2. e-mailovou adresu, na které vás můžeme kontaktovat (rádi s vámi probereme vaše postřehy),
3. vaše poloha (přibližná poloha je v pořádku, potřebujeme pouze zaznamenat geografické pokrytí amatérských pozorování, která budeme shromažďovat),
4. jakékoli další informace, které byste chtěli sdílet (např. webové stránky nebo nástroje, které obecně používáte).

3) Nahrajte svůj příspěvek včas

Od 16. října bude tato stránka (převezmeme z původní stránky) pravidelně aktualizována, aby vás informovala o stavu Slunce a cílové aktivní oblasti, o které rozhodl tým Solar Orbiter. Držíme palce na krásné počasí!

Chcete-li nahrát svůj příspěvek, postupujte podle níže uvedeného protokolu:

  • Budou přijímány obrazové formáty JPEG, PNG, TIFF, ale ideální je zdvojnásobit upload s daty ve formátu FITS.
  • U dat ve formátu FITS požadujeme zapsání vašeho anonymního identifikačního čísla a data pozorování vYYYY:MM:DD:hh:mm:ss kde YYYY= rok, MM = měsíc, DD = den , hh = hodina, mm = minuty, ss = sekundy.

Všechny soubory obrázků by měly být pojmenovány jako:

„RRRRMMDDhhmmss_ID_*.přípona“,

kde:

  • RRRRMMDDhhmmss je datum pozorování,
  • ID je váš identifikátor,
  • * může označovat typ pozorování, např. Halfa, Ca atd. (toto není povinné),
  • .přípona souboru – např. .jpeg, .png ... .fit .

 

 

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] www.vesmirprolidstvo.cz

Převzato: Stránky Sluneční Patroly Astronomického ústavu AV ČR



O autorovi

Martina Pavelková

Narodila se v roce 1990 v Chodově. Už od útlého věku se významným způsobem zasazovala do dění za Hvězdárně v Karlových Varech, kde později působila i jako vedoucí astronomických táborů. Od roku 2013 do roku 2017 byla zaměstnankyní Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, kde působila jako astronomka, popularizároka astronomie a jako odborná pracovnice. Od roku 2017 se věnuje především systematickému pozorování slunečních protuberancí a erupcí v Astronomickém ústavu AV v Ondřejově.

Štítky: Pozorování Slunce, Kampaň, Solar Orbiter


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »