Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Stárnoucí Slunce a pozemský život

Stárnoucí Slunce a pozemský život

Budoucí osud Země Autor: Doug L. Hoffman
Budoucí osud Země
Autor: Doug L. Hoffman
Poslední zbytky života na Zemi budou zničeny asi za 2,8 miliardy roků. Země již bude vyprahlá v důsledku působení umírajícího Slunce, které se v poslední fázi svého života zvětší do podoby rudého obra. Přibližně jednu miliardu let před touto událostí budou na Zemi žít pouze jednobuněčné organismy rozšířené v izolovaných jezerech slané horké vody.

Ponurá vyhlídka? Jistě, avšak poskytuje určité vodítko i pro dnešní lovce mimozemského života. Model, který předpovídá vznik izolovaných ostrůvků života v budoucím vývoji Země rovněž vede k závěru, že obyvatelnost planet v okolí jiných hvězd může být mnohem rozmanitější, než se doposud předpokládalo, což dává nové naděje při hledání života v jiných oblastech vesmíru.

Při využití všech znalostí, které máme o naší Zemi a o Slunci, nastínili britští vědci časový harmonogram pro období života na naší planetě, než se ze Slunce stane hvězda typu rudého obra. Dřívější studie modelovaly tento scénář pro Zemi jako celek, avšak Jack O'Malley-James (University of St Andrews) se svými spolupracovníky vzal v úvahu možnost, že by život mohl přežívat například v několika odlehlých lokalitách naší planety.

Slunci podobné hvězdy různé velikosti stárnou různou rychlostí, takže vědecký tým rovněž zjišťoval, jak dlouho se může jednoduchý nebo složitější život rozvíjet na planetě obíhající kolem menší či větší hvězdy.

Slunce ve stadiu rudého obra Autor: Jeff Bryant
Slunce ve stadiu rudého obra
Autor: Jeff Bryant
Tým astronomů zahájil toto modelování předpokládaným zvyšováním teploty na zemském povrchu v rozdílných zeměpisných šířkách v souladu s uvažovanými dlouhodobými změnami oběžných parametrů planety. Jejich model ukázal, že jak Slunce bude stárnout a teplota na Zemi se bude zvyšovat, složitější život bude v ohrožení – rostliny, zvířata, ryby, a nakonec i bezobratlí vyhynou, jakmile teplota stoupne příliš vysoko. Oceány se vypaří, pohyb tektonických desek se bez přítomnosti vody působící jako mazivo zastaví. Posléze zmizí jezera horké slané vody, která budou poskytovat příznivější podmínky ve vyšších zeměpisných šířkách. Následovat je bude voda v chráněných jeskyních či podzemních dutinách. Mikroorganismy žijící v těchto jezerech mohou vládnout Zemi ještě přibližně miliardu let, než definitivně zaniknou.

Použitím tohoto modelu na hvězdy různých velikostí dospěli vědci k závěru, že život by mohl existovat v podobě jednobuněčných organismů na planetách podobných Zemi zhruba první 3 miliardy roků. Složitější život může existovat nesrovnatelně kratší dobu předtím, než hvězda začne „umírat“ a podmínky na planetách znovu začnou být příznivé pouze pro mikroorganismy. Ze statistiky potom vyplývá, že pokud tam někde ve vzdáleném vesmíru existuje cizí život, je mnohem pravděpodobnější, že se bude jednat o mikrobiální život prostě proto, že pro jeho výskyt panují v okolí hvězd příznivé podmínky podstatně delší dobu.

„Spíše než zcela mrtvá tělesa se mohou ve vesmíru vyskytovat planety, které právě pomalu směřují ke konci své obyvatelnosti,“ říká Jack O'Malley-James. „Důkaz existence různých typů života někde jinde ve vesmíru by přesto byl neuvěřitelným úspěchem.“

Zdroj: www.newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Život, Rudý obr, Země, Slunce


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »