Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Stárnoucí Slunce a pozemský život

Stárnoucí Slunce a pozemský život

Budoucí osud Země Autor: Doug L. Hoffman
Budoucí osud Země
Autor: Doug L. Hoffman
Poslední zbytky života na Zemi budou zničeny asi za 2,8 miliardy roků. Země již bude vyprahlá v důsledku působení umírajícího Slunce, které se v poslední fázi svého života zvětší do podoby rudého obra. Přibližně jednu miliardu let před touto událostí budou na Zemi žít pouze jednobuněčné organismy rozšířené v izolovaných jezerech slané horké vody.

Ponurá vyhlídka? Jistě, avšak poskytuje určité vodítko i pro dnešní lovce mimozemského života. Model, který předpovídá vznik izolovaných ostrůvků života v budoucím vývoji Země rovněž vede k závěru, že obyvatelnost planet v okolí jiných hvězd může být mnohem rozmanitější, než se doposud předpokládalo, což dává nové naděje při hledání života v jiných oblastech vesmíru.

Při využití všech znalostí, které máme o naší Zemi a o Slunci, nastínili britští vědci časový harmonogram pro období života na naší planetě, než se ze Slunce stane hvězda typu rudého obra. Dřívější studie modelovaly tento scénář pro Zemi jako celek, avšak Jack O'Malley-James (University of St Andrews) se svými spolupracovníky vzal v úvahu možnost, že by život mohl přežívat například v několika odlehlých lokalitách naší planety.

Slunci podobné hvězdy různé velikosti stárnou různou rychlostí, takže vědecký tým rovněž zjišťoval, jak dlouho se může jednoduchý nebo složitější život rozvíjet na planetě obíhající kolem menší či větší hvězdy.

Slunce ve stadiu rudého obra Autor: Jeff Bryant
Slunce ve stadiu rudého obra
Autor: Jeff Bryant
Tým astronomů zahájil toto modelování předpokládaným zvyšováním teploty na zemském povrchu v rozdílných zeměpisných šířkách v souladu s uvažovanými dlouhodobými změnami oběžných parametrů planety. Jejich model ukázal, že jak Slunce bude stárnout a teplota na Zemi se bude zvyšovat, složitější život bude v ohrožení – rostliny, zvířata, ryby, a nakonec i bezobratlí vyhynou, jakmile teplota stoupne příliš vysoko. Oceány se vypaří, pohyb tektonických desek se bez přítomnosti vody působící jako mazivo zastaví. Posléze zmizí jezera horké slané vody, která budou poskytovat příznivější podmínky ve vyšších zeměpisných šířkách. Následovat je bude voda v chráněných jeskyních či podzemních dutinách. Mikroorganismy žijící v těchto jezerech mohou vládnout Zemi ještě přibližně miliardu let, než definitivně zaniknou.

Použitím tohoto modelu na hvězdy různých velikostí dospěli vědci k závěru, že život by mohl existovat v podobě jednobuněčných organismů na planetách podobných Zemi zhruba první 3 miliardy roků. Složitější život může existovat nesrovnatelně kratší dobu předtím, než hvězda začne „umírat“ a podmínky na planetách znovu začnou být příznivé pouze pro mikroorganismy. Ze statistiky potom vyplývá, že pokud tam někde ve vzdáleném vesmíru existuje cizí život, je mnohem pravděpodobnější, že se bude jednat o mikrobiální život prostě proto, že pro jeho výskyt panují v okolí hvězd příznivé podmínky podstatně delší dobu.

„Spíše než zcela mrtvá tělesa se mohou ve vesmíru vyskytovat planety, které právě pomalu směřují ke konci své obyvatelnosti,“ říká Jack O'Malley-James. „Důkaz existence různých typů života někde jinde ve vesmíru by přesto byl neuvěřitelným úspěchem.“

Zdroj: www.newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Život, Rudý obr, Země, Slunce


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS).

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Měřítko 22 obloukových vteřin na pixel, sever je nahoře, východ vlevo.

Další informace »