Topografická mapa Titanu ukazuje plochý terén

Na publikovaném obrázku je sever nahoře a jih dole. Červená a oranžová barva představuje nejvyšší útvary na povrchu Titanu (hory a pohoří), modrá a zelená naopak ty nejnižší oblasti (údolí a prohlubně). Zatímco nejvyšší hory na Zemi dosahují výšky téměř 9 kilometrů nad úrovní mořské hladiny, výškové rozdíly na Titanu jsou podstatně menší. Nejvyšší „pohoří“ na Titanu dosahují výšky pouhého půl kilometru nad průměrnou hodnotou. Nejhlubší údolí se nacházejí maximálně 1,7 kilometru pod „nulovým“ průměrem. Je to možná proto, že kůra Titanu není dostatečně mocná, aby mohla podpírat vysoká pohoří, nebo proto, že hustá atmosféra produkuje silné deště, při nichž prší metan, čímž dochází k rychlé erozi povrchu měsíce.

Autoři článku na sciencemag.org uvádějí, že pokud by byly na povrchu měsíce Titan vhodné podmínky pro člověka (a nebyl by od nás tak daleko), bylo by možné na něm provozovat zcela nenáročnou turistiku a cykloturistiku. Žádný ráj pro horolezce.

Topografie polárních oblastí Titanu

Tyto mapy polárních oblastí Titanu ukazují výsledky prvního komplexního topografického mapování Saturnova měsíce Titan, a to na základě dat, která poskytla sonda NASA s názvem Cassini. K vytvoření těchto map vědci použili radarové snímky povrchu Titanu, do kterých zakreslili křivky výškových profilů. Topografické mapy ve spodní části obrázku ukazují polární oblasti (okolí severního pólu je vlevo, okolí jižního pólu je vpravo) ve stereografické projekci. Horní mapy představují dvojrozměrná data znázorněná zlatou a černou barvou, do kterých byly vloženy výškové profily. Zlatá barva představuje pevný povrch Titanu, černou barvou je znázorněn výskyt jezer a moří zaplněných kapalným metanem a etanem. Spodní obrázky jsou z nové topografické mapy, kde jednotlivé čáry (vrstevnice) představují výškové profily v odstupu 200 metrů.

Radar na palubě sondy Cassini se skládá ze tří částí, kterými jsou radar se syntetickou aperturou (rozlišení 0,35 až 1,7 km), výškoměr (horizontální rozlišení 24 až 27 km, vertikální rozlišení 90 až 150 m) a radiometr (rozlišení 7 až 310 km).

Celková topografická mapa Titanu

Na dalším obrázku je topografická mapa obou polokoulí Titanu. Radarové snímky, pořízené palubním radarem sondy Cassini, zachycují více než polovinu povrchu měsíce Titan. Do těchto „zlatých“ oblastí studovaných prostřednictvím radaru jsou zasazeny úzké barevné proužky, které představují oblasti, kde byly získány informace o výškovém profilu terénu. Tato data jsou položena přes modré odstíny celkové mapy, zhotovené na základě mapování v oboru infračerveného záření pomocí přístroje VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer), který je součástí vybavení sondy Cassini.

Na spodním panelu je znázorněna nová topografická mapa s vyznačenými liniemi (vrstevnicemi) vzdálenými výškově v odstupu 200 metrů. Pozoruhodně nápadné jsou prohlubně v okolí jižního pólu a čtvero pohoří. Tmavá oblast mezi 50. až 65. stupněm jižní šířky a 0. až 60. stupněm východní délky odpovídá hlavní depresi na Titanu.

Mapa byla zpracována podle radarových dat a údajů z přístroje VIMS získaných v období let 2004 až 2011.

Zdroj: saturn.jpl.nasa a news.sciencemag.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí