Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Topografická mapa Titanu ukazuje plochý terén

Topografická mapa Titanu ukazuje plochý terén

Topografická mapa Titanu Autor: NASA/JPL-Caltech/ASI/JHUAPL/Cornell/Weizmann
Topografická mapa Titanu
Autor: NASA/JPL-Caltech/ASI/JHUAPL/Cornell/Weizmann
S průměrem 5 150 kilometrů je Titan nejen největším měsícem planety Saturn, ale má i větší průměr než planeta Merkur či Pluto. Naneštěstí atmosféra Titanu je mnohem hustější než atmosféra Země. Obsahuje mj. oranžovou mlhu, která před námi zahaluje celý jeho povrch. Kosmická sonda Cassini, která již od roku 2004 krouží kolem Saturnu, prováděla mj. měření výšky pohoří a hloubek údolí na povrchu Titanu. Na základě těchto měření byla zhotovena první globální topografická mapa tohoto vzdáleného tělesa.

Na publikovaném obrázku je sever nahoře a jih dole. Červená a oranžová barva představuje nejvyšší útvary na povrchu Titanu (hory a pohoří), modrá a zelená naopak ty nejnižší oblasti (údolí a prohlubně). Zatímco nejvyšší hory na Zemi dosahují výšky téměř 9 kilometrů nad úrovní mořské hladiny, výškové rozdíly na Titanu jsou podstatně menší. Nejvyšší „pohoří“ na Titanu dosahují výšky pouhého půl kilometru nad průměrnou hodnotou. Nejhlubší údolí se nacházejí maximálně 1,7 kilometru pod „nulovým“ průměrem. Je to možná proto, že kůra Titanu není dostatečně mocná, aby mohla podpírat vysoká pohoří, nebo proto, že hustá atmosféra produkuje silné deště, při nichž prší metan, čímž dochází k rychlé erozi povrchu měsíce.

Autoři článku na sciencemag.org uvádějí, že pokud by byly na povrchu měsíce Titan vhodné podmínky pro člověka (a nebyl by od nás tak daleko), bylo by možné na něm provozovat zcela nenáročnou turistiku a cykloturistiku. Žádný ráj pro horolezce.

Topografie polárních oblastí Titanu

Topografická mapa Titanu Autor: NASA/JPL-Caltech/ASI/JHUAPL/Cornell/Weizmann
Topografická mapa Titanu
Autor: NASA/JPL-Caltech/ASI/JHUAPL/Cornell/Weizmann
Tyto mapy polárních oblastí Titanu ukazují výsledky prvního komplexního topografického mapování Saturnova měsíce Titan, a to na základě dat, která poskytla sonda NASA s názvem Cassini. K vytvoření těchto map vědci použili radarové snímky povrchu Titanu, do kterých zakreslili křivky výškových profilů. Topografické mapy ve spodní části obrázku ukazují polární oblasti (okolí severního pólu je vlevo, okolí jižního pólu je vpravo) ve stereografické projekci. Horní mapy představují dvojrozměrná data znázorněná zlatou a černou barvou, do kterých byly vloženy výškové profily. Zlatá barva představuje pevný povrch Titanu, černou barvou je znázorněn výskyt jezer a moří zaplněných kapalným metanem a etanem. Spodní obrázky jsou z nové topografické mapy, kde jednotlivé čáry (vrstevnice) představují výškové profily v odstupu 200 metrů.

Radar na palubě sondy Cassini se skládá ze tří částí, kterými jsou radar se syntetickou aperturou (rozlišení 0,35 až 1,7 km), výškoměr (horizontální rozlišení 24 až 27 km, vertikální rozlišení 90 až 150 m) a radiometr (rozlišení 7 až 310 km).

Celková topografická mapa Titanu

Topografická mapa Titanu Autor: NASA/JPL-Caltech/ASI/JHUAPL/Cornell/Weizmann
Topografická mapa Titanu
Autor: NASA/JPL-Caltech/ASI/JHUAPL/Cornell/Weizmann
Na dalším obrázku je topografická mapa obou polokoulí Titanu. Radarové snímky, pořízené palubním radarem sondy Cassini, zachycují více než polovinu povrchu měsíce Titan. Do těchto „zlatých“ oblastí studovaných prostřednictvím radaru jsou zasazeny úzké barevné proužky, které představují oblasti, kde byly získány informace o výškovém profilu terénu. Tato data jsou položena přes modré odstíny celkové mapy, zhotovené na základě mapování v oboru infračerveného záření pomocí přístroje VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer), který je součástí vybavení sondy Cassini.

Na spodním panelu je znázorněna nová topografická mapa s vyznačenými liniemi (vrstevnicemi) vzdálenými výškově v odstupu 200 metrů. Pozoruhodně nápadné jsou prohlubně v okolí jižního pólu a čtvero pohoří. Tmavá oblast mezi 50. až 65. stupněm jižní šířky a 0. až 60. stupněm východní délky odpovídá hlavní depresi na Titanu.

Mapa byla zpracována podle radarových dat a údajů z přístroje VIMS získaných v období let 2004 až 2011.

Zdroj: saturn.jpl.nasa a news.sciencemag.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Topografická mapa, Titan, Sonda Cassini


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »