Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Upravený plán návratu vzorků z Marsu: s Perseverance a dvěma helikoptérami

Upravený plán návratu vzorků z Marsu: s Perseverance a dvěma helikoptérami

Raketa NASA na obrázku, tzv. Mars Ascent Vehicle (MAV), má vynést vzorky z povrchu na oběžnou dráhu Rudé planety, kde je převezme evropská sonda Earth Return Orbiter a dopraví na Zemi.
Autor: NASA

Ve středu 27. července zástupci NASA a ESA uspořádali společnou telekonferenci, kde veřejnost informovali o aktualitách kolem jednoho z nejambicióznějších projektů v historii – misi Mars Sample Return (MSR), jejímž úkolem je přivézt první vzorky z Marsu na Zemi. Navíc vzorky vědecky cenné, jelikož budou velmi dobře předvybrané vozítkem Perseverance. Celý projekt se skládá z několika komplexních misí a aktuální telekonference přinesla řadu zásadních upřesnění a také změn.

Zásadní novinkou je, že mise prošla fází SSR (přezkum systémových požadavků), a to úspěšně. Může tak dojít k dokončení vývoje technologií a stavbě prototypů. Návrat vzorků zpět na Zemi by tak dle současných plánů měl proběhnout už v roce 2033! Z celé architektury zmizelo jedno vozítko, ale zase se objevily dvě helikoptéry. Pojďme ale popořadě.

Návrat vzorků odebraných na Marsu zpět na Zemi je nečekaně komplexní problém. Původní architektura mise Mars Sample Return (MSR) počítala s několika fázemi. První je vozítko Perseverance, které pracuje na Marsu, provádí odběry vzorků a postupně je ukládá do kapslí, které by měly být jednou vyzvednuty další misí.

Mezitím se mělo na Zemi postavit speciální vozítko, které po přistání na Marsu mělo sbírat vozítkem Perseverance odložené kapsle se vzorky a svážet je k nedaleko stojícímu landeru. Toto vozítko měla dodat ESA. Součástí landeru by pak byla robotická ruka pro přebírání vzorků od vozítka i návratová raketa, která měla zajistit dopravu vzorků z landeru na oběžnou dráhu.

Na oběžné dráze se pak kontejner se vzorky měl setkat se sondou čekající na oběžné dráze Marsu. Kontejner by byl naložen, sonda by zažehla své motory a odlétla zpět k Zemi. U Země by pak byl vypuštěn kontejner mezitím uzavřený v návratovém pouzdře a bezpečně přistát na povrchu. Jak sami vidíte, jedná se o skutečně komplexní misi, která už díky práci vozítka Perseverance nějakou dobu běží.

Na této kresbě vidíme koncept mise návratu vzorků z Marsu (Mars Sample Return) po revizi v roce 2022. K platformě s návratovou raketou má vzorky dopravit přímo Perseverance a pomoci jí mohou i dvě helikoptéry. Na oběžné dráze na vzorky počká návratová družice. Autor: NASA/JPL-Caltech
Na této kresbě vidíme koncept mise návratu vzorků z Marsu (Mars Sample Return) po revizi v roce 2022. K platformě s návratovou raketou má vzorky dopravit přímo Perseverance a pomoci jí mohou i dvě helikoptéry. Na oběžné dráze na vzorky počká návratová družice.
Autor: NASA/JPL-Caltech

Ve středeční konferenci však bylo oznámeno, že došlo k několika změnám. Ačkoli se může zdát, že změny znamenají nějaké problémy, tak je to spíše naopak. Projekt prošel podrobným přezkumem celé své architektury a byly definitivně upřesněny všechny kroky. Některá upřesnění jsou drobná, jiná přináší zásadní novinky.

Ve fázi koncepčního návrhu se pod drobnohled dostává každý aspekt plánu mise,“ řekl Thomas Zurbuchen, zástupce administrátora pro vědu v ústředí NASA ve Washingtonu. „V plánu došlo k několika významným a výhodným změnám, které lze přímo přičíst nedávným úspěchům vozítka Perseverance v kráteru Jezero a úžasnému výkonu naší marsovské helikoptéry.“

Jednu ze změn přinesla aktualizace stavu a plánované výdrže vozítka Perseverance, která vychází pro jeho další práci optimisticky. Z Perseverance se tak stalo primární vozítko, které vzorky nejen sesbírá a rozhází po povrchu Marsu, ale následně je uschová a doveze k landeru. Díky tomu by se k návratu mohlo dostat až 30 kapslí. Tato operace je plánovaná na rok 2030 a je tu výrazný předpoklad, že samotné vozítko bude ještě v dobrém stavu. Ostatně jeho předchůdce – vozítko Curiosity – přistálo na Marsu v roce 2012 a stále úspěšně pracuje. Z architektury celé mise tak mizí plánované vozítko dodané ESA, které mělo jezdit po dně kráteru Jezero a sbírat odložené vzorky od Perseverance. Mise se tak zjednoduší.

Přistávací modul by měl ideálně přistát někde v kráteru Jezero a vozítko Perseverance k němu dojede. V případě obtíží je možné dostat lander do blízkosti několika desítek metrů od vozítka.

A co se stane, když bude mít Perseverance poruchu či nebude schopné k landeru dojet? Součástí zmíněného landeru Sample Retrieval Lander budou dva vrtulníky pro vyzvedávání vzorků. Budou založené na konstrukci a zkušenostech z provozu vrtulníku Ingenuity, který na Marsu uskutečnil již 29 letů a přežil o více než rok svou původně plánovanou životnost. Vrtulníky budou sloužit jako záloha pro případné problémy s vozítkem Perseverance. Do celé mise se tak integrují nejnovější zkušenosti z provozu aktuálních misí. Dle členů týmu mise se nyní může pracovat s možnostmi, které ještě před rokem nebyly k dispozici. Zrušení vozítka znamená zjednodušení celého procesu přepravy vzorků, ale také dílčí finanční úspory. Na tento dotaz došlo i na konferenci. Odpověď byla, že primárním cílem nebylo ušetřit, ale prostě se pracuje s novými možnostmi a spojilo se užitečné s ještě užitečnějším.

Dalším důležitým prvkem celé mise je sonda Earth Return Orbiter (ERO), která bude postavena Evropskou kosmickou agenturou a která ponese zařízení pro zachycení a uložení vzorků. To naopak dodá NASA, a to včetně návratového pouzdra, jehož úkolem bude ochránit vzorky během návratu skrz zemskou atmosféru.

Pokud jde o termíny, vypadají příjemně optimisticky. Sonda ERO odstartuje na podzim 2027 a lander s vrtulníky a návratovou raketou Mars Ascent Vehicle v létě 2028. Přistání na povrchu proběhne v roce 2030 a návrat na Zemi se předpokládá v roce 2033. Vzhledem k tomu, že architektura programu byla v této fázi koncepčního návrhu zpřesněna, očekává se, že letos v říjnu přejde projekt do fáze předběžného návrhu. V této fázi, která by měla trvat přibližně 12 měsíců, se dokončí vývoj technologií a vytvoří technické prototypy hlavních součástí mise. Tento upřesněný koncept kampaně pro návrat vzorků z Marsu byl již v květnu představen delegátům 22 států evropského programu kosmického výzkumu Terrae Novae. Na svém příštím zasedání letos v září tyto státy zváží přerušení vývoje vozítka Sample Fetch Rover, které se původně mělo starat o svážení kapslí. „ESA pokračuje v plném tempu ve vývoji jak sondy ERO, která vykoná historickou cestu ze Země na Mars a zpět, tak ramene pro přenos vzorků, jehož úkolem bude umístit zkumavky se vzorky na palubu orbitálního kontejneru před jeho vypuštěním z povrchu rudé planety,“ uvedl David Parker, ředitel ESA pro výzkum.

V komentáři zmíněná robotická ruka je další z důležitých příspěvků ESA. Bude součástí přistávacího landeru a má od vozítka Perseverance – popřípadě od vrtulníčků – přebírat vzorky, které uloží do přepravního kontejneru, který pak odstartuje na Mars Ascent Vehicle na oběžnou dráhu Marsu.

Během telekonference byl prostor také na dotazy a samozřejmě padl dotaz i ohledně evropského vozítka Rosalind Franklin, které po přerušení spolupráce s ruskou stranou nemá v současnosti nosič a lander pro přistání na Marsu. O jeho možnostech jeho startu se prý stále jedná.

Přivezení vzorků z Marsu na Zemi by umožnilo vědcům z celého světa zkoumat horniny a atmosféru Marsu pomocí sofistikovaných přístrojů na Zemi, které jsou příliš velké a složité na to, aby je bylo možné poslat na Mars. Uložení vzorků na Zemi by také umožnilo vědecké komunitě testovat nové teorie a modely, které se vyvíjejí, podobně jako to již po desetiletí dělají se vzorky Apolla z Měsíce.

Pro zajímavost doporučujeme také starší články, kde se dočtete o aktuálně testovaných zařízeních pro tuto misi, popřípadě o detailech rakety, která jako první v historii odstartuje z povrchu Marsu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva NASA

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Lukáš Houška

Lukáš Houška

Narodil se v roce 1989 v Plzni. Vystudoval střední průmyslovou školu a následně nastoupil na Západočeskou univerzitu, kde studoval České dějiny, přičemž se zaměřil na dějiny Československé kosmonautiky, které se staly i tématem jeho bakalářské práce. Dlouhodobě se věnuje popularizaci kosmonautiky a to zejména jako správce sociálních sítí portálu kosmonautix.cz. Zde píše třeba i každotýdenní souhrny událostí z oblasti kosmonautky v kosmotýdeníku. Od roku 2014 pracuje v plzeňském planetáriu, kde se taktéž věnuje převážně popularizaci kosmonautiky. Krom toho je aktivní v oblasti kultury a od roku 2011 je předsedou plzeňského občanského sdružení PCFU.

Štítky: Mars Sample Return, Perseverance


33. vesmírný týden 2022

33. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 8. do 21. 8. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti a v konjunkcích s planetami a Plejádami. Planety Jupiter a Saturn můžeme pozorovat již kolem půlnoci, Mars a Venuši nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká. Startovaly dva Falcony 9 se Starlinky a počet vypuštěných družic přesáhl 3 000 kusů. Probíhaly testy SuperHeavy a Starship a k vývozu se chystá superraketa SLS. Před 45 lety se na dlouhou pouť za velkými planetami a dál vydala sonda Voyager 2.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ISS a Slnko

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2022 získal snímek „ISS a Slnko“, jehož autory jsou Miroslav Grnja a Zdeněk Bardon     První malé, druhé obrovské. I když pro nás i to první je obrovské. Jako fotbalový stadion. A to druhé? Celá Země by se do něho vešla na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara na Slovensku 17.8.2022

Polárna žiara na Slovensku 17.8.2022

Další informace »