Uslyšíme ještě Philae z povrchu komety?

Po nepříliš úspěšném přistání na kometě 67P v listopadu 2014 a několika desítkách hodin vědecké práce upadl přistávací modul Philae kvůli nedostatku světla na solárních panelech do hibernace. Už tehdy jej mnozí v duchu odepsali. Jenže když se kometa začala v červnu a červenci loňského roku přibližovat ke Slunci, osvětlení v rokli, kam modul doskočil, vzrostlo a zařízení začalo skrze sondu Rosetta opět posílat data řídícímu týmu v Německu. Zopakovat základní sekvenci vědeckých měření Philae v létě podle všeho nezvládnul, pouze informoval svět o svém technickém stavu. Naposledy jsme o Philae slyšeli zmíněného 9. července, roli zde sehrál bohužel i fakt, že poté se kvůli vlastním úkolům musela mateřská sonda Rosetta přesunout do jiné manévrovací pozice vůči kometě a nemohla nadále pracovat jako rádiová přenoska pro spojení s landerem dole na povrchu.

Od té doby Philae stále mlčí … V noci z 21. na 22. prosince Rosetta zachytila nějaký signál, pozdější analýzy bohužel ukázaly, že jeho původcem nebyl Philae. Kometa 67P obletí Slunce jednou za 6 a půl roku, periheliem prošla v polovině srpna 2015, nyní letí dále, do mrazivých hlubin kosmu. Evropská kosmická agentura (ESA) přitom odhaduje, že na konci ledna, kdy bude vlasatice již přes 300 milionů kilometrů od Slunce, klesne teplota na jejím povrchu pod – 50 °C, klesat samozřejmě bude i míra osvětlení solárních panelů malého modulu a Philae už zřejmě nebude schopen se zapnout.

ESA se však nevzdává: 10. ledna letěl na povrch komety přes antény Rosetty příkaz aktivovat gyroskop na palubě Philae, který během sestupu na kometární povrch zajišťoval stabilitu landeru. Vědci doufají, že impuls by mohl změnit polohu modulu, případně setřást z jeho solárních panelů prach a „chytit“ Slunce. Rádiový kontakt s Philae se podle všeho zatím nezdařil, Rosetta však bude nyní svými kamerami pátrat po oblaku prachu, uvolněném při pohybech modulu na povrchu komety.

Objevil se dokonce i názor, že výtrysky hmoty z kometárního jádra během průchodu periheliem mohly vzhledem k mizivé místní gravitaci „odpálit“ Philae kamsi do hlubin kosmu, ESA tomuto scénáři však příliš nevěří, byť jej striktně nevylučuje.

Šance plánu se zapnutím gyroskopu na úspěch je velmi malá, vědci ale chtějí vyzkoušet všechny možnosti, než silné mrazy na vzdalující se kometě Philae definitivně zničí. Na palubě tohoto 100kilogramového modulu jsou dva páry vysílač-přijímač a dle dat, získaných v létě, bohužel již jeden pár již nepracuje a druhý nefunguje úplně bez potíží.

Jak jsme si řekli, čas pro Philae se krátí a vědci jsou odhodláni vyzkoušet všechno, Rosetta nadále poslouchá možné signály z povrchu komety a poslouchat bude. Bohužel rostoucí vzdálenost komety od Slunce v tomto roce zpečetí osud i slavné Rosettě.

Sonda má obrovské solární panely s rozpětím asi 30 metrů, nicméně kometa 67P se na své pouti přiblíží ke dráze Jupiteru a světla ze Slunce už bude tak málo, že Rosetta by musela být přepnuta do dalšího módu hibernace, který by už ovšem nemusela přežít vzhledem k nízkým teplotám a stárnutí hardwaru, letícího vesmírem již 12 let. Prvního října se navíc kometa z našeho pohledu schová za sluneční disk a na nějakou dobu skončí možnost s Rosettou komunikovat. Mise končí a není co ztratit, ESA se proto chystá posadit na povrch komety i mateřskou sondu Rosetta.

Rosetta v současné době manévruje asi 70 kilometrů od kometárního jádra, které má samo kolem 4 kilometrů v průměru. Na poslední dva měsíce své mise má být Rosetta navedena na fantastickou eliptickou oběžnou dráhu, jejíž nejnižší bod bude ležet ani ne kilometr nad povrchem komety. Nemusíme snad rozvádět, jaká to bude příležitost pro vědecké aparatury a kamery sondy.

Finále přijde 30. září 2016, kdy Rosetta naposled zapálí své trysky a dosedne na povrch komety. Čtenáři by jistě čekali, že tím teprve začne to pravé ořechové, ovšem chyba lávky – ESA neočekává jakoukoliv komunikaci s Rosettou po dosažení povrchu komety, tím mise prostě skončí.

Důvodů je více – jednak Rosetta není na rozdíl od Philae projektovaná na přistávací manévry a řízený pád jednoduše nemusí přežít její kritické systémy jako třeba solární panely. Když už o nich mluvíme, kometa bude v brzkém podzimu již hodně daleko od Slunce a její 12hodinový rotační cyklus bude házet další klacky pod pomyslné nohy dodávek životodárné elektřiny ze solárních panelů. Třetím aspektem je orientace antény na Rosettě. Pokud družice dosedne na kometu a její anténa bude mířit třeba jen půl stupně pryč od Země, bude v éteru už jen ticho. Prostor pro korekce nebude žádný.

V každém případě je tato kometární mise mílovým krokem vpřed. Předchozí sondy kometu vždy jen minuly, kdežto Rosetta sleduje objekt 67P z jeho sousedství už rok a půl. A Philae? Jeho přistávací manévr pravda ne tak úplně klapnul, v každém případě než se na scéně tento modul objevil, nikdo nikdy nepřistál na kometě ani z jejího povrchu nezískal žádná data.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA/Rosetta-blog 8. ledna 2016 (Philae status report)
[2] ESA/Rosetta-blog 12. listopadu 2015 (plán přistání Rosetty)
[3] Video-report řídícího střediska o Philae 12. ledna 2016