Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Velké množství vody uvnitř Marsu?

Velké množství vody uvnitř Marsu?

Planeta Mars
Planeta Mars
Až dosud byla Země jedinou známou planetou, která má velké zásoby vody také ve svém nitru. Nyní vědci analyzovali obsah vody ve dvou meteoritech pocházejících z Marsu - z podpovrchových vrstev planety. Zjistili, že v těchto oblastech pláště rudé planety je mnohonásobně více vody, než bylo doposud odhadováno, a to zhruba v podobném množství jako na Zemi.

Tyto závěry mohou ovlivnit nejen naše znalosti o geologické historii Marsu, ale také mají zásadní vliv na to, kolik vody je soustředěno v povrchových vrstvách planety Mars. Tyto informace zvyšují pravděpodobnost, že na Marsu mohl existovat život.

Na výzkumu pracoval vědecký tým, jehož vedoucím byl Francis McCubbin, University of New Mexico. Analýzu provedl Erik Hauri se svým týmem (Carnegie Institution) a výsledky byly publikovány v časopise Geology.

Meteorit z planety Mars
Meteorit z planety Mars
Výzkumníci analyzovali složení meteoritů označovaných jako shergottity. Jedná se o velmi mladé meteority, které vznikly v částečně nataveném plášti planety Mars - ve vrstvě nacházející se pod kůrou - a krystalizovaly ne příliš hluboko pod povrchem a na povrchu planety. Na Zemi se dostaly v důsledku impaktu na Marsu, k němuž došlo před 2,5 milióny roků, přičemž byly vyvrženy směrem k Zemi úlomky marťanské horniny. Chemické složení meteoritů může říci vědcům mnoho o geologických procesech, kterým byla planeta Mars vystavena.

"Analyzovali jsme dva meteority, které byly poznamenány velmi odlišnými procesy," vysvětluje Erik Hauri. "Jeden byl v průběhu svého vzniku obohacen o další chemické prvky, zatímco druhý nikoliv. Analyzovali jsme vodu obsaženou v minerálu nazvaném apatit a zjistili jsme, že mezi nimi byly malé rozdíly, přestože chemické složení stopových prvků bylo výrazně odlišné. Výsledky naznačují, že voda se do nich dostala během vzniku Marsu a že planeta byla schopna uchovat vodu ve svém nitru v průběhu procesu diferenciace."

Na základě obsahu vody v minerálech vědci odhadli, že plášť planety Mars, z něhož meteority pocházejí, obsahuje 70 až 300 ppm (parts per million - částic v jednom miliónu) vody. Pro srovnání: svrchní plášť Země obsahuje přibližně 50 až 300 ppm vody. Erik Hauri se svými spolupracovníky byli schopni určit tuto hodnotu pomocí nové techniky a nových postupů, které vyvinuli za účelem určení množství vody v apatitu využitím technologie nazvané sekundární iontová hmotová spektrometrie (secondary ion mass spectrometry, SIMS).

"Tímto způsobem byly získány závažné důkazy přítomnosti kapalné vody na povrchu Marsu po určitou dobu," říká Erik Hauri. "Takto byla vysvětlena záhada, proč dřívější odhady udávaly, že podpovrchové oblasti Marsu jsou příliš suché. Nové výzkumy naznačují, že prvotním zdrojem vody na povrchu Marsu mohly být sopky, které ji vynesly z nitra planety."

Francis McCubbin uzavírá: "Ne jenom že tato studie vysvětluje, jak Mars získal vodu, ale nachází také mechanismy pro uchování vodíku na všech terestrických planetách z doby jejich vzniku."

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mars


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »