Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Venuše v prstencích Saturnu ukrytá

Venuše v prstencích Saturnu ukrytá

Planeta Venuše prosvítá skrz Saturnovy prstence Autor: NASA
Planeta Venuše prosvítá skrz Saturnovy prstence
Autor: NASA
Publikovaný snímek pořídila kosmická sonda Cassini. Je na něm zachycena planeta Venuše lesknoucí se ve slunečním světle. Jako jasný maják proniká její záře skrz prstence obklopující planetu Saturn. Fotografie byla pořízena v listopadu 2012, kdy se sonda Cassini nacházela ve stínu planety a „dívala“ se směrem ke Slunci. V protisvětle vyfotografovala noční polokouli Saturnu a rovněž jeho prstence.

Na snímku je zřetelně patrná planeta Venuše (podle velikosti dvojník naší Země), jak nakukuje skrz prstence. Spatříte ji jako světlou tečku vpravo od středu obrázku – v jeho horní polovině.

Tento pohled zachycuje neosvětlenou stranu prstenců při pohledu pod úhlem zhruba 17° pod rovinou Saturnových prstenců. Jasný oblouk v pravé části snímku je osvětlený okraj (limb) Saturnu. Část prstenců je zastíněna před Sluncem planetou Saturn, které samotné jsou slabě ozářeny slunečním světlem rozptýleným na částicích vytvářejících prstence.

Venuše patří společně s Merkurem, Zemí a Marsem mezi kamenné terestrické planety obíhající kolem Slunce ve vnitřní části Sluneční soustavy. Ačkoliv má podobnou velikost, hmotnost a složení jako Země, zdaleka ji nemůžeme označit za „dvojče“ naší planety.

Pod hustou dusivou atmosférou z oxidu uhličitého a oblačností obsahující oxid siřičitý se nachází pevný povrch. Byl zde naměřen atmosférický tlak vzduchu 100krát vyšší než na Zemi. Teplota povrchu Venuše vystupuje téměř na +500 °C – jedná se tedy o nejžhavější planetu ve Sluneční soustavě.

Jsou to především trvale existující oblaka oxidu siřičitého, která odrážejí silné sluneční světlo, a proto Venuše intenzivně září na naší noční obloze. A je proto dobře pozorovatelná i ve vnějších oblastech naší planetární soustavy.

Kosmická sonda Cassini (vyrobená ve spolupráci NASA a ESA, která dodala přistávací modul Huygens) byla vypuštěna směrem k Saturnu 15. 10. 1997. Na oběžnou dráhu kolem planety byla navedena 1. 7. 2004. Stále pokračuje ve výzkumu Saturnu, jeho prstenců, měsíců a okolní magnetosféry. Ukončení činnosti sondy se předpokládá v září 2017.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sonda Cassini, Saturn, Venuše


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »