Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vulkanická činnost na Jupiterově měsíci Io

Vulkanická činnost na Jupiterově měsíci Io

Na vysvětlivkami opatřeném snímku je zvýrazněna kroužkem s označením „hot spot“ poloha nového zdroje tepla v blízkosti jižního pólu měsíce Io. Měřítko v pravé části obrázku vyobrazuje rozsah teplot na snímku pořízeném v oboru infračerveného záření. Nejvyšší naměřené teploty jsou znázorněny velmi světlými barvami, nižší teploty naopak tmavšími barvami.
Autor: NASA/JPL-Caltech/SwRI/ASI/INAF/JIRAM

Data shromážděná sondou NASA s názvem Juno, která byla pořízena pomocí přístroje JIRAM (Jovian InfraRed Auroral Mapper) na její palubě ukázala nový zdroj tepla v blízkosti jižního pólu Jupiterova měsíce Io. Napovídá to na existenci doposud nepozorovaného vulkánu na povrchu tohoto malého měsíce obří planety. Nová data v oboru infračerveného záření byla získána 16. prosince 2017, kdy se sonda Juno nacházela ve vzdálenosti 470 000 km od měsíce Io.

Nová horká skvrna na měsíci Io zaznamenaná přístrojem JIRAM se nachází asi 300 kilometrů od nejbližšího již dříve objeveného vulkánu,“ říká Alessandro Mura, spolupracující vědecký pracovník z National Institute for Astrophysics v Římě. „Nemůžeme vyloučit ani posun polohy či změnu dříve objevené horké skvrny, avšak je obtížné si představit, že by se mohla přemístit na takovou vzdálenost a stále vykazovat stejný vzhled.“

Vědecký tým kolem sondy Juno bude pokračovat ve vyhodnocování dat získaných během průletu kolem Jupitera 16. 12. 2017, právě tak jako dat z přístroje JIRAM, která budou získána při budoucích průletech (a možná ještě těsnějších) kolem měsíce Io. Dřívější vědecké mise NASA, které navštívily Jupiterův systém (Voyager 1 a 2, Galileo, Cassini a New Horizons), společně s pozemními výzkumy, lokalizovaly doposud více než 150 aktivních vulkánů na měsíci Io. Nicméně astronomové odhadují, že můžeme očekávat objev dalších zhruba 250 činných sopek.

Kosmická sonda Juno byla vypuštěna 5. 8. 2011 z kosmodromu Cape Canaveral na Floridě. Na oběžnou dráhu kolem obří plynné planety byla navedena 4. 7. 2016. Dne 16. července 2018 uskutečnila již 13. vědecký průlet v blízkosti zkoumané planety.

V průběhu výzkumné mise prolétává nízko nad horní vrstvou oblačnosti planety – ve vzdálenosti přibližně 3 400 kilometrů. Během těchto blízkých průletů sonda Juno pomocí svých přístrojů zkoumá oblasti pod oblačnou pokrývkou planety Jupiter, studuje polární záře k lepšímu pochopení jejich původu, zaměřuje se na výzkum původu planety, její struktury, atmosféry, oblačnosti a magnetosféry.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sonda JUNO, Sopky, Jupiterův měsíc Io


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »