Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vzorky odebrané Perseverance vypráví o historii Marsu

Vzorky odebrané Perseverance vypráví o historii Marsu

Kámen Rochette na Marsu 7. 9. 2021 s dvěma otvory po vrtání vozítkem Perseverance

Americké vozítko Perseverance úspěšně odebralo první dva vzorky marsovských hornin a vědci již začínají získávat cenný pohled na celou oblast. Poté, co se 6. září podařilo odebrat první vzorek pojmenovaný Montdenier, se 8. září podařil druhý odběr ze stejného kamene – tento vzorek dostal označení Montagnac. U obou vzorků proběhla analýza a společně se znalostmi získanými u prvního neúspěšného odběru může vědecký tým začít skládat časovou osu historie této oblasti, která byla ovlivněna vulkanickou činností, ale také v ní najdeme období trvalé přítomnosti vody.

„Zdá se, že první analyzované kameny odhalují potenciál dlouhodobě obyvatelného prostředí,“ říká Ken Farley z Caltechu, který se podílí na této misi řízené z JPL v Kalifornii a dodává: „To, že tam byla voda tak dlouho, je velká věc.“ Kámen, který poskytl první jádrové vzorky má čedičovité složení a může se jednat o produkt tekoucí lávy. Přítomností krystalických minerálů ve vulkanických horninách je mimořádně užitečná v radiometrickém datování. Vulkanický původ kamene by mohl pomoci vědcům přesně určit dobu jeho vzniku. Každý vzorek zde bez přehánění představuje další část skládačky – stačí je poskládat ve správném pořadí a vědci získají časovou osu nejdůležitějších událostí v historii celého kráteru. Některé z těchto událostí zahrnují i samotný vznik kráteru Jezero, objevení a ztracení tamního jezera, nebo změny klimatu planety v dávné historii.

Ještě zajímavější je, že ve vzorcích byly zaznamenány stopy solí. Ty mohly vzniknout v době, kdy podpovrchová voda protékala podložím a měnila původní minerály – přesněji řečeno, když se vypařila, zanechala po sobě soli, které v ní byly rozpuštěné. Není vyloučeno, že slané minerály v prvních dvou odebraných vzorcích mohou ukrývat zachycené drobné bublinky dávné marsovské vody. Pokud by tomu tak bylo, jednalo by se o mikroskopické časové schránky, které by mohly přinést odpovědi na mnoho otázek o dávném klimatu a obyvatelnosti Marsu. Solné minerály jsou navíc ze Země dobře známy pro svou schopnost zachovávat stopy dávného života.

Kámen Rochette na Marsu 7. září 2021 po druhém navrtání vozítkem Perseverance
Kámen Rochette na Marsu 7. září 2021 po druhém navrtání vozítkem Perseverance

Vědecký tým kolem roveru Perseverance už dříve věděl, že kráter Jezero byl kdysi dávno vyplněn jezerem, ovšem nevědělo se, po jak dlouhou dobu zde toto jezero bylo. Nedala se vyloučit ani možnost, že jezero v kráteru Jezero bylo jen velmi dočasným jevem. Kupříkladu mohlo dojít k tomu, že se impaktní kráter zaplnil vodou během povodní a do 50 let zase vyschnul. Ovšem úroveň změn, které vědci zaznamenali v kameni, který poskytl dva vzorky (i v kameni, kde proběhl první pokus o odběr), naznačuje, že podzemní voda tu byla přítomna po dlouhou dobu. Zmíněná podzemní voda mohla souviset s jezerem, které se kdysi nacházelo v kráteru, ale také se sem mohla dostat skrz kameny až dlouho poté, co jezero vyschlo. Vědci sice stále nemohou říct, zda voda, která proměňovala tyto kameny, byla přítomna desítky tisíc či miliony let, ale vědecký tým si je nyní mnohem jistější, že zde voda byla dost dlouho na to, aby byla tato oblast příhodnější pro dávný mikroskopický život. „Tyto vzorky mají vysokou hodnotu pro budoucí analýzu v pozemských laboratořích,“ říká Mitch Schulte z ředitelství NASA, který je také jedním z vědců zapojených do mise a dodává: „Jednoho dne možná budeme schopni určit postupný vývoj na časové ose podmínek prostředí, které představují minerály v těchto horninách. To následně pomůže přinést odpověď na velkou vědeckou otázku spojenou s historií a výdrží kapalné vody na Marsu.“

Neletový exemplář trubičky pro dopravu vzorků z Marsu je rozměrově identický s letovým kusem Autor: NASA TV
Neletový exemplář trubičky pro dopravu vzorků z Marsu je rozměrově identický s letovým kusem
Autor: NASA TV

Rover Perseverance momentálně prozkoumává dno kráteru a hledá vzorky, které by mohly být jednou dopraveny na Zemi, aby přinesly odpovědi o historii Marsu. Nadějné vzorky budou uloženy do titanových trubiček, které s sebou rover veze. Ty budou následně odloženy na povrch, kde je vyzvedne příští mise. Je pravděpodobné, že Perseverance vytvoří v průběhu mise několik hromádek těchto pouzder. Zvyšuje se tím totiž pravděpodobnost, že ty nejcennější vzorky budou přístupné pro dopravu na Zemi.

Trubičky na vzorky z Marsu jsou svými rozměry srovnatelné s laboratorními zkumavkami Autor: Museum of Applied Arts and Sciences
Trubičky na vzorky z Marsu jsou svými rozměry srovnatelné s laboratorními zkumavkami
Autor: Museum of Applied Arts and Sciences
Další vzorek bude pravděpodobně odebrán ve vzdálenosti cca 200 metrů v lokalitě South Séítah, což je soustava kamenných výběžků pokrytých písečnými dunami, balvany a skalními úlomky, které Farley připodobnil k „rozbitým talířům“. Nedávno odvrtaný vzorek pravděpodobně představuje jednu z nejmladších vrstev hornin, které se dají na dně kráteru Jezero najít. Oblast South Séítah je naopak pravděpodobně starší. Měla by tedy poskytnout vědeckému týmu lepší přehled o časové ose pro pochopení událostí, které formovaly nejen dno kráteru, ale i jezero v něm. Začátkem října bude provoz veškerých marsovských sond dočasně přerušen. Po dobu několika týdnů totiž nebude možnost zajistit obousměrný přenos dat kvůli jevu, kterému se říká sluneční konjunkce. Lidově řečeno se Mars z pohledu od Země schová za Slunce. Je pravděpodobné, že zmíněný vrt roveru Perseverance v oblasti South Séítah proběhne až po tomto období.

Mozaika snímků vyfocená roverem Perseverance ukazuje kamennou formaci v oblasti zvané Citadelle na dně kráteru Jezero Autor: NASA/JPL-Caltech/ASU/MSSS
Mozaika snímků vyfocená roverem Perseverance ukazuje kamennou formaci v oblasti zvané Citadelle na dně kráteru Jezero
Autor: NASA/JPL-Caltech/ASU/MSSS

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA/Mars Exploration Program
[2] NASA/JPL-Caltech/PIA24840
[3] NASA/JPL-Caltech/PIA24833

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Odběrová trubička, Kameny Mars, Kráter Jezero, Perseverance, Mars


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »