Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zákrytová výzva!

Zákrytová výzva!

Tvar dvojplanetky Antiope podle pozorování zákrytu hvězdy 19. 6. 2011

Většina astronomů, profesionálů i amatérů, je nadšená, když ve vesmíru něco nového objeví. Tento článek se vás ale pokouší nalákat mezi nevelkou skupinu těch, kteří projevují podobné nadšení, když ve vesmíru (pravda, většinou jen chvíli) něco zmizí. Podíváme se na to, v čem je pozorování zákrytů tak zajímavé a zábavné a jaký to má význam pro poznání vlastností malých těles Sluneční soustavy.

Na rozdíl například od pozorovatelů meteorů, kteří mohou provádět svá pozorování z jednoho místa ve skupině, je u zákrytů hvězd planetkami naprosto nežádoucí přítomnost více než jednoho pozorovatele na jednom místě. Naopak je nutné rozptýlení do široké sítě, jejíž část má pak šanci zachytit průchod stínu planetky po zemském povrchu. Naše země sice není tak velká, ale při zlepšujících se předpovědích zákrytů, především u menších planetek a tím pádem užších pásech, ze kterých je možno úkaz zachytit, je nutné mít k dispozici co nejhustší síť pozorovatelů.

Rozložení pozorovatelů zákrytu hvězdy planetkou Bertholda v roce 2003
Rozložení pozorovatelů zákrytu hvězdy planetkou Bertholda v roce 2003
Pěkným příkladem, pravděpodobně do budoucna těžko překonatelným, zůstává dodnes pozorování zákrytu hvězdy planetkou Bertholda (rok 2003) ve vrcholící éře vizuálních pozorování. Na připojeném obrázku se můžete podívat na průběh „stínu“ planetky napříč Evropou a rozložení neskutečných 145 stanovišť v několika zemích, z toho 37 na našem území. Určitě k tomu tehdy přispěla „atraktivita“ úkazu – poměrně jasná hvězda, značná délka zákrytu (velká planetka) a na tehdejší dobu velmi přesná předpověď.

Model tvaru planetky Thuringia a pozorované zákryty hvězdy touto planetkou
Model tvaru planetky Thuringia a pozorované zákryty hvězdy touto planetkou
Rozvoj techniky v posledních letech a přechod k objektivním metodám získávání dat způsobil, doufejme, že jen dočasné snížení počtu pozorovatelů. S klesající cenou veškerého potřebného vybavení se ale trend opět pomalu obrací. Navíc Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, která koordinuje pozorování planetkových zákrytů u nás, se snaží podporovat zákrytovou astronomii a začala před deseti lety postupně pořizovat dalekohledy, analogové a později digitální kamery, zdroje časového signálu, notebooky a potřebný software, které dává k dispozici aktivním pozorovatelům, především z řad členů Zákrytové a astrometrické sekce České astronomické společnosti, kteří tak nemusí investovat ne úplně malé prostředky z vlastní kapsy.

Objev dalšího tělesa u planetky (33074) 1997WP21 díky pozorování zákrytu hvězdy mimo předpovězený pás hlavního zákrytu
Objev dalšího tělesa u planetky (33074) 1997WP21 díky pozorování zákrytu hvězdy mimo předpovězený pás hlavního zákrytu

Díky kamerám se tak z poslední doby mohou zákrytáři pochlubit zajímavými výsledky, které by při vizuálním pozorování pravděpodobně nevznikly – například planetkou ve tvaru oříšku (Thuringia), nebo objevem měsíčku u planetky 1997 WP21.

A teď ta výzva!

I Ty můžeš být zákrytářem!
I Ty můžeš být zákrytářem!
Především na sociálních sítích se v současné době objevují výzvy, udělejte to či to, a především dejte sem honem fotku, jak jste dopadli (mnozí hodně špatně, ale to sem nepatří…). My pro vás máme také jednu – pojďte s námi pozorovat zákryty hvězd planetkami! Tato výzva není nijak životu či zdraví nebezpečná a určitě nebudete muset nikam umisťovat svojí fotografii v krkolomné, směšné nebo trapné pozici.

Účastnit se pozorování planetkových zákrytů můžete samozřejmě s vlastním dalekohledem i bez kamery. Se zlepšujícími se předpověďmi se stále zvyšuje šance stoupnout si s dalekohledem ve správný okamžik na správné místo, a i vy můžete být u toho!

Zapojit se můžete i pokud nemáte vhodné vybavení, a to díky výše zmíněné mnohaleté spolupráci sekce s Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni, která je ochotna několika zájemcům vše, či potřebnou část vybavení zapůjčit.

Zákrytáři samozřejmě nežijí jen osaměle venku pod oblohou. ZaRok – za touto podivnou vícesmyslnou zkratkou se skrývá pravidelná akce, na které se členové sekce a další zájemci o zákryty jednou za rok (zpravidla v říjnu) scházejí na hvězdárně v Rokycanech, aby probrali svou činnost a plány do budoucna. Kdy přesně to bude letos, ještě nevíme, ale termín bude včas k dispozici na webu sekce zas.hvr.cz. Pokud přijedete, můžete načerpat spoustu tipů a praktických zkušeností, které se při planetkových zákrytech hodí.




O autorovi

Štítky: Zákryty hvězd


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »