Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zásoby vody ve středních šířkách Marsu

Zásoby vody ve středních šířkách Marsu

Polární oblasti Marsu jsou obklopeny dobře známými polárními čepičkami. Avšak Mars vlastní rovněž pásy ledovců ve středních šířkách planety – v oblasti modrých linií jak na severní, tak i na jižní polokouli.
Autor: Mars Digital Image Model, NASA/Nanna Karlsson

Mars má již dlouho známé výrazné ledové polární čepičky. Kromě toho je také obklopen pásy ledovců ve středních šířkách severní a jižní polokoule. Tlusté vrstvy prachu zde pokrývají ledovce, takže povrch vypadá jako hornina, avšak měření pomocí radaru ukázala, že pod vrstvou prachu se nacházejí ledovce tvořené zmrzlou vodou.

Na základě nových studií byl vypočítán rozsah ledovců, a tedy i zásob uložené vody. Jedná se o takové množství vody, která by celou planetu Mars pokryla vrstvou o něco větší než jeden metr. Výsledky byly publikovány ve vědecké časopise Geophysical Research Letters.

Na základě satelitních snímků pořízených několika družicemi Marsu byli astronomové schopni pozorovat tvary ledovců, i když jsou zaneseny prachem. Dlouhou dobu astronomové nevěděli, zda led tvoří zmrzlá voda nebo oxid uhličitý, či zda se jedná o zmrzlé bláto.

Na základě měření pomocí radaru na sondě NASA s názvem Mars Reconnaissance Orbiter byli vědci schopni určit, že se jedná o vodní led. Otázkou bylo, jak tlustá je tato vrstva ledu a zda je podobná ledovcům na Zemi? Vědecký tým na Niels Bohr Institute to nyní vypočítal na základě radarových pozorování kombinovaných s modelováním pohybu ledovců.

Na základě radarových měření kosmické sondy NASA s názvem Mars Reconnaissance Orbiter byli vědci schopni identifikovat na Marsu tisíce útvarů podobných ledovcům. Na radarovém obrázku můžete spatřit tlustou vrstvu ledu. Autor: SHARAD, NASA/Karlsson et.al.
Na základě radarových měření kosmické sondy NASA s názvem Mars Reconnaissance Orbiter byli vědci schopni identifikovat na Marsu tisíce útvarů podobných ledovcům. Na radarovém obrázku můžete spatřit tlustou vrstvu ledu.
Autor: SHARAD, NASA/Karlsson et.al.
„Prohlédli jsme si data z radarových měření za posledních deset let, abychom zjistili, o jak tlustou vrstvu ledu se jedná a jak se chová. Ledovec je především velký kus ledu, který pomalu teče a mění svůj tvar, což nám poskytuje určité informace o tom, jak je poddajný. Údaje jsme pak porovnávali s tím, jak se chovají ledovce na Zemi a na základě toho jsme byli schopni vytvořit modely tečení ledu na Marsu,“ vysvětluje Nanna Bjørnholt Karlsson, pracovnice Centra pro led a klima na Niels Bohr Institute University of Copenhagen (Kodaň, Dánsko).

Nanna Bjørnholt Karlsson vysvětluje, že již dřívější výzkumy identifikovaly tisíce útvarů podobných ledovcům na rudé planetě. Ledovce se rozkládají ve dvou pásech kolem Marsu v oblasti planetárních šířek 30 až 50 stupňů. Byly objeveny na obou polokoulích planety.

Z některých oblastí Marsu byla získána detailní data s vysokým rozlišením, zatímco z jiných míst máme pouze omezené údaje. Avšak na základě doplnění o informace o pohybu a vzniku ledovců z velmi dobře prozkoumaných oblastí byli astronomové schopni vypočítat, jaká je tloušťka a objem vodního ledu napříč obou pásů ledovců.

Snímek pořízený kamerou HRSC (High Resolution Stereo Camera) na palubě evropské sondy Mars Express ukazuje, že tlustá vrstva prachu pokrývá ledovce, které jsou ukryty pod povrchem. Autor: ESA/DLR/FU Berlin
Snímek pořízený kamerou HRSC (High Resolution Stereo Camera) na palubě evropské sondy Mars Express ukazuje, že tlustá vrstva prachu pokrývá ledovce, které jsou ukryty pod povrchem.
Autor: ESA/DLR/FU Berlin
„Vypočítali jsme, že množství ledu v ledovcích Marsu odpovídá více než 150 biliónům metrů krychlových ledu – což je takové množství ledu, které by pokrylo celou planetu vrstvou o tloušťce 1,1 metru. Led ve středních šířkách je tudíž důležitou součásti vodního rezervoáru Marsu,“ vysvětluje Nanna Bjørnholt Karlsson.

Atmosférický tlak na Marsu je tak nízký, že vodní led se přímo vypařuje a přechází ve vodní páru. To, že se led nevypařuje do kosmického prostoru, může ve skutečnosti znamenat, že tlustá vrstva prachu je dostatečnou ochranou ledu. Ledovce jsou dobře ukryty pod silnou vrstvou prachu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planeta Mars, Voda na Marsu


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »