Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zkamenělé duny a jiné bizarní výtvory očima Curiosity

Zkamenělé duny a jiné bizarní výtvory očima Curiosity

Kopce na úpatí hory Aeolis Mons v kráteru Gale
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Curiosity se nyní plynule posouvá dál na jihovýchod podél tmavých dun, které lemují úpatí kopce Aeolis Mons, známého také jako Mt. Sharp. Než se robot dostane mezi vysoké skalní srázy v úbočí hory, musí překonat dunové pole tmavého písku. To bylo zatím řešeno tak, že se Curiosity posouvá jižněji, kde postupně duny končí. Na posledních snímcích, které nám robot přináší, se objevily natolik bizarní útvary, že se nejde na ně nepodívat.

K nahlédnutí tak bude lžička, brusle nebo protáhlý útvar připomínající propisku. Nic z toho tam nezanechali Marťani, to nás jen příroda opět přesvědčila, co lze vymodelovat působením mrazu a větru. Kromě těchto kamenných útvarů k nám dorazil také snímek zkamenělých dun z dávné minulosti.

Sol 1087 zkamenělé duny Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Sol 1087 zkamenělé duny
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Nejprve se podíváme zpět na snímky pořízené během solu 1087 (soly, dny na Marsu, počítané od přistání 6. 8. 2012). Na obrázku můžeme pozorovat zajímavě zvlněné vrstevnaté výchozy hornin. Vědci se domnívají, že tmavší materiál byly původně duny, které zde zkameněly. Pod nimi se pak nachází světlejší horniny tvořené dávným bahnem.

Curiosity v této oblasti vyfotografovala neuvěřitelné skalní výchozy, se kterými si pohrála eroze způsobem doposud pozorovaným jen ojediněle. Zde se na jednom místě sešlo hned několik obnažených kamenných útvarů, jak už bylo zmíněno v úvodu článku. K solu 1087 se vztahují také záběry úzkých jehlic trčících do prostoru.

Sol 1087 kamenné jehlice Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Sol 1087 kamenné jehlice
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Posléze bylo pořízeno kompletní panorama dalších útvarů. Vlevo je například vidět levitující lžička, uprostřed dole pak jakési kamenné brusle a nad nimi kamenný levitující plát. Vpravo nechybí něco jako propiska, kterou tam příroda zanechala snad už před milióny let. Světlá skvrna vlevo nahoře je materiál navrtaný robotem a vysypaný zde na hromádku.

Sol 1090 bizarní útvary Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Sol 1090 bizarní útvary
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Curiosity fotografovala také velmi široké panorama, jehož část je nahoře v úvodním obrázku. Níže je vidět celé. Jedná se o krásný pohled na vysokou horu vlevo, tmavé duny dole uprostřed a vpravo a pochopitelně nádherné vrstevnaté kopce a srázy v úbočích hory Aeolis Mons. Kompletní verze panoramatu je na Flickru.

Sol 1100 panorama Aeolis Mons Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Sol 1100 panorama Aeolis Mons
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Další plány už začínají mít konkrétní obrysy, protože se blíží konec souvislých dunových polí. Na mapě uvedené níže vidíme celou trasu, kterou urazila Curiosity od svého přistání. Nyní už má za sebou bezmála 11 km a čeká ji průzkum zajímavé oblasti Murray Buttes. Za ní bude třeba se prosmýknout mezi tmavými dunami, a pak už se dočkáme vjezdu mezi strmé kopce a svahy Aeolis Mons. Stane se tak možná za několik měsíců, možná za rok, ale rozhodně je se na co těšit.

Sol 1107, 19. 9. 2015, trasa Curiosity za celé tři roky Autor: Emily Lakdawalla
Sol 1107, 19. 9. 2015, trasa Curiosity za celé tři roky
Autor: Emily Lakdawalla

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] www.jpl.nasa.gov
[2] www.planetary.org
[3] www.unmannedspaceflight.com

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars, Msl, Curiosity, NASA


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »