Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zrníčka prachu z asteroidu Ryugu jsou starší než Sluneční soustava

Zrníčka prachu z asteroidu Ryugu jsou starší než Sluneční soustava

Asteroid Ryugu na snímku ze sondy Hayabusa 2
Autor: JAXA

Mezinárodní tým vědců studoval vzorky prachu získané sondou Hayabusa 2. Zjistil, že některá prachová zrníčka jsou starší než Sluneční soustava. Ve svém článku publikovaném v časopise Astrophysical Journal Letters vědci popsali své analýzy prachu z asteroidu Ryugu a také, co přitom všechno zjistili.

Kosmická sonda Hayabusa 2 zahájila svoji misi v roce 2014 startem z japonského kosmodromu Tanegašima pomocí rakety H-IIA 202. S blízkozemním asteroidem 162173 Ryugu se setkala o čtyři roky později. Po následném kroužení kolem planetky po dobu dvou roků sestoupila na povrch asteroidu a odebrala vzorky prachu. Potom odstartovala zpět na cestu k Zemi.

Planetka Ryugu se nachází v průměrné vzdálenosti 300 miliónů kilometrů od Země a jeden oběh kolem Slunce vykoná za 16 měsíců. Asteroid je charakterizován jako „něco více než jen nakupení štěrku“ a je zřejmě vytvořen z úlomků několika jiných planetek. Další výzkumy ukázaly, že se pravděpodobně zformoval ve vnější oblasti Sluneční soustavy a od té doby pomalu putoval směrem ke Slunci.

Od roku 2020, kdy se vzorky prachu odebrané sondou vrátily na Zemi, byla část z nich předána vědeckým pracovištím po celém světě, aby vzorky prozkoumaly různými metodami. Při tomto novém úsilí výzkumníci zjišťovali jejich stáří a všimli si, že rozdílné druhy zrníček z asteroidů včetně Ryugu pochází z různých typů hvězd a různých hvězdných procesů. Stáří zrníček prachu může být datováno na základě jejich izotopických charakteristik.

Některá zrníčka prachu, nalezená ve vzorku horniny z asteroidu Ryugu, jsou starší než Sluneční soustava Autor: The Astrophysical Journal Letters (2022). DOI: 10.3847/2041-8213/ac83bd
Některá zrníčka prachu, nalezená ve vzorku horniny z asteroidu Ryugu, jsou starší než Sluneční soustava
Autor: The Astrophysical Journal Letters (2022). DOI: 10.3847/2041-8213/ac83bd
Při studiu vzorků prachu z asteroidu Ryugu je výzkumníci srovnávali se zrníčky v uhlíkatých chondritech, které byly nalezeny na Zemi. Zjistili, že zhruba 5 % takových meteoritů obsahovalo zrníčka, která vznikla ještě před vznikem našeho planetárního systému – většina z nich byla datována do doby před 7 miliardami roků (stáří Sluneční soustavy je asi 4,6 miliardy roků). Astronomové zjistili, že vzorek prachu obsahoval zrníčka shodná s těmi, které byly objeveny v meteoritech, což ukazuje, že i tento vzorek je starší než Sluneční soustava.

Ryugu je velmi podobný skupině meteoritů známých jako uhlíkaté chondrity typu Ivuna (CI chondrity). Ty představují velmi vzácný typ uhlíkatých chondritů, což jsou asteroidy, jejichž chemické složení se nejvíce podobá složení Slunce a obsahují také významné množství vody.

Vědce také překvapilo, že minimálně jedno zrno bylo tvořeno křemičitany. Ty jsou totiž velmi citlivé na kontakt s vodou, která se v CI chondritech také běžně vyskytuje.

Vědci dostali do rukou velmi cenný materiál, který jim může posloužit jako okno do minulosti vesmíru. Právě z těchto částic totiž vědci můžou zjistit chemické složení pradávných hvězd a také poodhalit jednotlivé vývojové fáze těles starších než naše Slunce.

Podle prohlášení Japonské agentury pro výzkum vesmíru JAXA, která dohlíží na misi Hayabusa 2, byly při tomto výzkumu objeveny sloučeniny, které nevydrží teploty vyšší než 30 stupňů Celsia, což v kombinaci s dalšími zjištěními naznačuje, že planetka Ryugu vznikla ve vnější oblasti Sluneční soustavy a postupně migrovala dovnitř.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] space.com
[3] sciencealert.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planetka Ryugu


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »