Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zvýšená sluneční aktivita

Zvýšená sluneční aktivita

Slunce 7.7.2012. Autor: Pavel Prokop
Slunce 7.7.2012.
Autor: Pavel Prokop
Poslední týden byl ve znamení zvyšující se sluneční aktivity. Postarala se o to především aktivní oblast č. 1515 s mnoha skvrnami. Vše prozatím vyvrcholilo v noci na sobotu silnou erupcí a vynořila se i další velká aktivní oblast.

Slunce blížící se do maxima aktivity je nyní poměrně pravidelně pokryto skvrnami. Ty se nachází v aktivních oblastech s komplikovaným magnetickým polem, které brání výstupným teplým proudům hmoty dostat se na povrch. Ten se poněkud ochladí a my pozorujeme skvrny. Od začátku července se na viditelné části slunečního disku vyskytovala výrazná aktivní oblast, které NOAA dala číslo 1515. Ta neustále měnila svůj vzhled i velikost a docházelo zde k silným erupcím třídy M. Ta vůbec nejsilnější, X 1,1 nastala v noci na sobotu. Z předchozích erupcí nebylo k Zemi vyvrženo příliš velké množství plasmy, takže se neočekávají silné geomagnetické bouře. Ani poslední erupce neznamená pro Zemi vážnější riziko, protože oblast se skvrnami už je poblíž západního okraje slunečního disku.

Vývoj na Slunci nabral obrátek o víkendu, kdy s tím, jak se jedna významná aktivní oblast nachýlila k západu, na východním okraji se vynořila další. Ta zatím nemá tak komplikované magnetické pole a silné erupce tedy očekávat nemůžeme, ale bude se alespoň na co dívat a uvedený stav se může rychle změnit. Pokud to nebude změna k horšímu, potom se vyplatí v následujících dnech sledovat Slunce všemi dostupnými prostředky.

Bezpečné metody pozorování Slunce zahrnují například projekci na papír pomocí čočkového dalekohledu nebo i triedru. Často využívaná je také speciální fólie na pozorování Slunce, kterou seženete v obchodech s astronomickými dalekohledy. Ideálním vybavením pro refraktor je Herschelův hranol. Dobrou zábavu pak poskytne také speciální dalekohled na pozorování aktivních jevů na Slunci jako jsou protuberance nebo erupce v přímém přenosu. Tyto dalekohledy mají filtry, které nejen odstíní většinu slunečního světla a tepla, ale také propustí světlo jen v úzkém okolí čáry h-alfa, což umožní sledovat zmíněné aktivní jevy.

Zajímavé odkazy:

Spaceweather.com
Skvrny v oblasti 1515
Aktuální snímek z SDO: 1024px, 4096 px




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sluneční skvrny, Erupce, Sluneční aktivita, Slunce


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »