Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Angličtí astronomové se postavili proti světelné štafetě

Angličtí astronomové se postavili proti světelné štafetě

Plán oslavit "Rok fyziky" rozsvícením noční oblohy nadzvedl některé astronomy ze židle. Grand optical relay, tedy něco jako Velká světelná štafeta, počítá s tím, že lidé okolo celé zeměkoule 18.dubna příštího roku postupně zapnou co nejvíce světel a vytvoří tak světelnou štafetu. Štafeta by měla začít ve Spojených státech, v Pricetonu, rozsvícením jediného světla při oslavě památky 50. výročí úmrtí Alberta Einsteina.

Stránka českého koordinátora akce to popisuje takto: Cílem tohoto projektu je u příležitosti padesátého výročí úmrtí Alberta Einsteina zvýšit veřejnou povědomost a zájem o fyziku, a to rozsvícením a přenesením světelného signálu okolo naší planety Země během jedné noci. Bylo by to jakési sjednocení všech zemí ve jménu fyziky.....

Astronom Darren Baskill z Leicesteru, který vede kampaň za temné nebe a brojí proti světelnému znečištění, popsal tento plán přinejmenším jako "nezodpovědný". Prohlásil také, že je ironií vědy oslavovat výročí jednoho fyzika ničením astronomů. Podle něj by projekt mohl být signálem, že vytváření světelného znečištění není ničím špatným. Spolu s kolegou se proto již před časem spojili s organizátory akce a vyzvali je, aby znovu uvážili zamýšlenou akci.

Max Lippitsch, z univerzity v Grazu, jeden z hlavních organizátorů akce, řekl BBC, že akcí generované světelné znečištění by bylo jen velmi malé. Popisuje to takto: "Očekáváme asi 100 000 účastníků z celého světa, kteří použijí světlo na méně než jednu minutu. Použitá energie pro tento účel bude asi 1000 kWh, v hodnotě několika tisíc US dolarů. Je tudíž jasné, že toto množství světla je v celosvětovém měřítku zanedbatelné."

Akci charakterizoval jako snahu o spojení tolika lidí po celém světě, kolik jich jen bude možných, aby se ukázalo, že věda, stejně jako sport nebo hudba, spojuje lidi na celém světě bez ohledu na všechny druhy politických nebo ideologických hranic.

To, že si organizátoři vybrali světlo jako symbol akce má svůj zřejmý důvod a to i přes to, že chápou argumenty zastánců temného nebe. Podle nich světlo má pozitivní vedlejší význam na myšlení lidí.

Štafeta sama bude mít za následek jen malý záblesk světla, oproti celkovému světelnému znečištěnému produkovanému trvale naší civilizací. Ovšem, aby uspokojili bojovníky za temné nebe, navrhují organizátoři, že vlastní světelné štafetě by mohl předcházet "záblesk tmy" a tím se posílilo povědomí o problému světelného znečištění.

Tak a teď se zastánci astronomie rozhodněte. Otázka zní "Oslavit, neoslavit nebo ignorovat Einsteina?".

Zdroj: BBC, Fyzikální ústav AV ČR
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »