Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Angličtí astronomové se postavili proti světelné štafetě

Angličtí astronomové se postavili proti světelné štafetě

Plán oslavit "Rok fyziky" rozsvícením noční oblohy nadzvedl některé astronomy ze židle. Grand optical relay, tedy něco jako Velká světelná štafeta, počítá s tím, že lidé okolo celé zeměkoule 18.dubna příštího roku postupně zapnou co nejvíce světel a vytvoří tak světelnou štafetu. Štafeta by měla začít ve Spojených státech, v Pricetonu, rozsvícením jediného světla při oslavě památky 50. výročí úmrtí Alberta Einsteina.

Stránka českého koordinátora akce to popisuje takto: Cílem tohoto projektu je u příležitosti padesátého výročí úmrtí Alberta Einsteina zvýšit veřejnou povědomost a zájem o fyziku, a to rozsvícením a přenesením světelného signálu okolo naší planety Země během jedné noci. Bylo by to jakési sjednocení všech zemí ve jménu fyziky.....

Astronom Darren Baskill z Leicesteru, který vede kampaň za temné nebe a brojí proti světelnému znečištění, popsal tento plán přinejmenším jako "nezodpovědný". Prohlásil také, že je ironií vědy oslavovat výročí jednoho fyzika ničením astronomů. Podle něj by projekt mohl být signálem, že vytváření světelného znečištění není ničím špatným. Spolu s kolegou se proto již před časem spojili s organizátory akce a vyzvali je, aby znovu uvážili zamýšlenou akci.

Max Lippitsch, z univerzity v Grazu, jeden z hlavních organizátorů akce, řekl BBC, že akcí generované světelné znečištění by bylo jen velmi malé. Popisuje to takto: "Očekáváme asi 100 000 účastníků z celého světa, kteří použijí světlo na méně než jednu minutu. Použitá energie pro tento účel bude asi 1000 kWh, v hodnotě několika tisíc US dolarů. Je tudíž jasné, že toto množství světla je v celosvětovém měřítku zanedbatelné."

Akci charakterizoval jako snahu o spojení tolika lidí po celém světě, kolik jich jen bude možných, aby se ukázalo, že věda, stejně jako sport nebo hudba, spojuje lidi na celém světě bez ohledu na všechny druhy politických nebo ideologických hranic.

To, že si organizátoři vybrali světlo jako symbol akce má svůj zřejmý důvod a to i přes to, že chápou argumenty zastánců temného nebe. Podle nich světlo má pozitivní vedlejší význam na myšlení lidí.

Štafeta sama bude mít za následek jen malý záblesk světla, oproti celkovému světelnému znečištěnému produkovanému trvale naší civilizací. Ovšem, aby uspokojili bojovníky za temné nebe, navrhují organizátoři, že vlastní světelné štafetě by mohl předcházet "záblesk tmy" a tím se posílilo povědomí o problému světelného znečištění.

Tak a teď se zastánci astronomie rozhodněte. Otázka zní "Oslavit, neoslavit nebo ignorovat Einsteina?".

Zdroj: BBC, Fyzikální ústav AV ČR
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »