Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Angličtí astronomové se postavili proti světelné štafetě

Angličtí astronomové se postavili proti světelné štafetě

Plán oslavit "Rok fyziky" rozsvícením noční oblohy nadzvedl některé astronomy ze židle. Grand optical relay, tedy něco jako Velká světelná štafeta, počítá s tím, že lidé okolo celé zeměkoule 18.dubna příštího roku postupně zapnou co nejvíce světel a vytvoří tak světelnou štafetu. Štafeta by měla začít ve Spojených státech, v Pricetonu, rozsvícením jediného světla při oslavě památky 50. výročí úmrtí Alberta Einsteina.

Stránka českého koordinátora akce to popisuje takto: Cílem tohoto projektu je u příležitosti padesátého výročí úmrtí Alberta Einsteina zvýšit veřejnou povědomost a zájem o fyziku, a to rozsvícením a přenesením světelného signálu okolo naší planety Země během jedné noci. Bylo by to jakési sjednocení všech zemí ve jménu fyziky.....

Astronom Darren Baskill z Leicesteru, který vede kampaň za temné nebe a brojí proti světelnému znečištění, popsal tento plán přinejmenším jako "nezodpovědný". Prohlásil také, že je ironií vědy oslavovat výročí jednoho fyzika ničením astronomů. Podle něj by projekt mohl být signálem, že vytváření světelného znečištění není ničím špatným. Spolu s kolegou se proto již před časem spojili s organizátory akce a vyzvali je, aby znovu uvážili zamýšlenou akci.

Max Lippitsch, z univerzity v Grazu, jeden z hlavních organizátorů akce, řekl BBC, že akcí generované světelné znečištění by bylo jen velmi malé. Popisuje to takto: "Očekáváme asi 100 000 účastníků z celého světa, kteří použijí světlo na méně než jednu minutu. Použitá energie pro tento účel bude asi 1000 kWh, v hodnotě několika tisíc US dolarů. Je tudíž jasné, že toto množství světla je v celosvětovém měřítku zanedbatelné."

Akci charakterizoval jako snahu o spojení tolika lidí po celém světě, kolik jich jen bude možných, aby se ukázalo, že věda, stejně jako sport nebo hudba, spojuje lidi na celém světě bez ohledu na všechny druhy politických nebo ideologických hranic.

To, že si organizátoři vybrali světlo jako symbol akce má svůj zřejmý důvod a to i přes to, že chápou argumenty zastánců temného nebe. Podle nich světlo má pozitivní vedlejší význam na myšlení lidí.

Štafeta sama bude mít za následek jen malý záblesk světla, oproti celkovému světelnému znečištěnému produkovanému trvale naší civilizací. Ovšem, aby uspokojili bojovníky za temné nebe, navrhují organizátoři, že vlastní světelné štafetě by mohl předcházet "záblesk tmy" a tím se posílilo povědomí o problému světelného znečištění.

Tak a teď se zastánci astronomie rozhodněte. Otázka zní "Oslavit, neoslavit nebo ignorovat Einsteina?".

Zdroj: BBC, Fyzikální ústav AV ČR
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »