Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Angličtí astronomové se postavili proti světelné štafetě

Angličtí astronomové se postavili proti světelné štafetě

Plán oslavit "Rok fyziky" rozsvícením noční oblohy nadzvedl některé astronomy ze židle. Grand optical relay, tedy něco jako Velká světelná štafeta, počítá s tím, že lidé okolo celé zeměkoule 18.dubna příštího roku postupně zapnou co nejvíce světel a vytvoří tak světelnou štafetu. Štafeta by měla začít ve Spojených státech, v Pricetonu, rozsvícením jediného světla při oslavě památky 50. výročí úmrtí Alberta Einsteina.

Stránka českého koordinátora akce to popisuje takto: Cílem tohoto projektu je u příležitosti padesátého výročí úmrtí Alberta Einsteina zvýšit veřejnou povědomost a zájem o fyziku, a to rozsvícením a přenesením světelného signálu okolo naší planety Země během jedné noci. Bylo by to jakési sjednocení všech zemí ve jménu fyziky.....

Astronom Darren Baskill z Leicesteru, který vede kampaň za temné nebe a brojí proti světelnému znečištění, popsal tento plán přinejmenším jako "nezodpovědný". Prohlásil také, že je ironií vědy oslavovat výročí jednoho fyzika ničením astronomů. Podle něj by projekt mohl být signálem, že vytváření světelného znečištění není ničím špatným. Spolu s kolegou se proto již před časem spojili s organizátory akce a vyzvali je, aby znovu uvážili zamýšlenou akci.

Max Lippitsch, z univerzity v Grazu, jeden z hlavních organizátorů akce, řekl BBC, že akcí generované světelné znečištění by bylo jen velmi malé. Popisuje to takto: "Očekáváme asi 100 000 účastníků z celého světa, kteří použijí světlo na méně než jednu minutu. Použitá energie pro tento účel bude asi 1000 kWh, v hodnotě několika tisíc US dolarů. Je tudíž jasné, že toto množství světla je v celosvětovém měřítku zanedbatelné."

Akci charakterizoval jako snahu o spojení tolika lidí po celém světě, kolik jich jen bude možných, aby se ukázalo, že věda, stejně jako sport nebo hudba, spojuje lidi na celém světě bez ohledu na všechny druhy politických nebo ideologických hranic.

To, že si organizátoři vybrali světlo jako symbol akce má svůj zřejmý důvod a to i přes to, že chápou argumenty zastánců temného nebe. Podle nich světlo má pozitivní vedlejší význam na myšlení lidí.

Štafeta sama bude mít za následek jen malý záblesk světla, oproti celkovému světelnému znečištěnému produkovanému trvale naší civilizací. Ovšem, aby uspokojili bojovníky za temné nebe, navrhují organizátoři, že vlastní světelné štafetě by mohl předcházet "záblesk tmy" a tím se posílilo povědomí o problému světelného znečištění.

Tak a teď se zastánci astronomie rozhodněte. Otázka zní "Oslavit, neoslavit nebo ignorovat Einsteina?".

Zdroj: BBC, Fyzikální ústav AV ČR
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »