Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Jasný signál k ochraně noční oblohy

Jasný signál k ochraně noční oblohy

Poster konference
Poster konference
Polské město Bialsko-Biala hostilo ve dnech 13. až 15. září 2012 účastníky již 12. Evropského sympozia na ochranu noční oblohy, kteří přijeli z Evropy, ale také například z USA a Japonska. Polsko má od roku 2009 vyhlášenu spolu s Českou republikou Jizerskou oblast tmavé oblohy, která je první přeshraniční oblastí tohoto typu na světě. Na podzim tohoto roku se připravuje vyhlášení Parku hvězdné oblohy v polském Národním parku Bieszczady, kde je jedno z nejtmavších míst Evropy s téměř přírodním nočním životním prostředím. Na sympoziu byla přijata zásadní deklarace, se kterou se nyní můžete seznámit.

Text byl navržen Dr. Janem Hollanem a spolu s jeho hlasem k přijetí pomohly další dva české hlasy. Celoevropsky se připravuje možnost, aby se k tomuto prohlášení mohla přidat i veřejnost, na astro.cz o tom budeme informovat.


My, účastníci Sympozia na ochranu noční oblohy:

Vyzýváme Mezinárodní asociaci pro tmavou oblohu (IDA) a všechny příslušné instituce, aby přijaly pravdivou (tj. vědeckou) definici světelného znečištění. Světlo uměle přidané do venkovního prostředí v noci je vážnou škodlivinou.

Vyzýváme všechny zákonodárné orgány, aby nepovolovaly vyzařování světla, které pochází z venkovního osvětlení, vodorovně nebo nahoru. Bylo už dávno vědecky prokázáno, že jakékoliv argumenty proti tomuto jsou nesprávné a také potvrzeno vynikajícími zkušenostmi ze zemí s těmito předpisy: Slovinsko a většina italských provincií.

Doporučujeme vypínat světla nebo alespoň je ztlumit 3x nebo více, když je nikdo nebo téměř nikdo nepoužívá. Zdůrazňujeme, že jakékoli plochy s jasy 10x a více silnějšími než je jas silnice, jestliže jsou v zorném poli, popírají účel venkovního osvětlení, jsou nepříjemné pro lidi a nebezpečné pro provoz. To se mimo jiné týká reklam a osvětlení budov.

Domníváme se, že mít umělé osvětlení oken zvenku v noci nižší než 0.2 lx je základním lidským právem.


Na sympoziu byly předneseny některé zajímavé příspěvky a novinky. Na nejjižnějším chorvatském ostrovu Lastovo byla vyměněna všechna svítidla na plně cloněná, která nevyzařují nad hladinu obzoru. Tento krok zde byl více než nutný, protože Lastovo je jedním z mála míst v Evropě, kde se dá obloha považovat za přírodní. Protože k jasu oblohy nad pozorovatelem přispívá nejvíce světlo, které přichází z dálky pod malým úhlem (tudíž prochází silnější vrstvou atmosféry a má větší šanci se rozptýlit), ostrov Lastovo tak paradoxně přispěl k snížení světelného znečištění u "sousedů", kteří naopak Lastovu oblohu projasňují. Z Lastova je naopak vidět světelné znečištění způsobené italským městem Bari ve vzdálenosti 180 km!

Byla představena metoda měření světelného znečištění pomocí pozorování komet. Metoda sice není dokonalá a pro určité případy se s přístroji rozchází až o magnitudu, což je pravděpodobně dáno tím, že komety se zpravidla nenacházejí v zenitu, kam naopak míří přístroje, ale má výhodu, že je použitelná retrospektivně pomocí historických pozorování.

Na sympoziu byla také poprvé světu představena připravovaná česko - slovenská Beskydská oblast tmavé oblohy. Ta spatří tmu světa 4. 3. 2013!

O sympoziu také v reportáži místní polské televize ZDE.

Pokud byste se chtěli jakkoliv zapojit i Vy, máte možnost. Můžete se k prohlášení podepsat na stránce web77.eu/ida (vyplňte kolonky úplně dole).




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Jizerská oblast tmavé oblohy


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »