Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Světelné znečištění ve vizuálních symfoniích

Světelné znečištění ve vizuálních symfoniích

Limity velkoměta. Foto a kredit: Dominic Bordeauld.
Limity velkoměta. Foto a kredit: Dominic Bordeauld.
Problém světelného znečištění je našim čtenářům již velmi důvěrně znám. Potýkáme se s ním nejen v astronomii, ačkoliv na pozorování a poznání skutečně přírodní noční oblohy se nám negativně podepisuje nejvíce. S rozmachem digitální fotografie a zejména technologie tzv. timelapsů, neboli časosběrných videí, nám Martin Gembec každý měsíc může přinášet krásnější přehled astronomických video-majstrštyků nejen v této podobě. My dnes ale přinášíme pomocí tohoto druhu média pohled na dopad světelného znečištění na náš každodenní život. A nečiníme tak náhodou - za dveřmi je každoroční celosvětový projekt Globe at Night.


Co je timelapse?

Než se pustíme do videoukázek se světelným znečištěním, bylo by vhodné trošku zabřednout do této relativně nové videotechnologie. V principu jde o naskládání několika stovek až tisíců kvalitních fotografií nějaké pomalé činnosti či ud8losti za sebe ve frekvenci odpovídající formátu videa (podle formátu 25-30 snímků za vteřinu, někdy jinak). Největší snaživci pak fotoaparát snímající zvolenou sekvenci posadí na pohyblivou kolejnici, případně i pohyblivé rameno, a nastaví předem určený pohyb těchto zařízení na plánovaný čas. Pohyb je v reálu velmi pomalý, ale při tvorbě videa, které se projeví mnohonásobným zrychlením odvislým právě na frekvenci snímků, má pak člověk zdání života v jiné časové dimenzi. Výsledkem mnohadenní až mnohaměsíční práce je pak doslova vizuální symfonie obrazu, za dobrého hudebního doprovodu i zvuku. V současnu na nejkvalitnější timelapsy můžete narazit na stránce vimeo.com.

Globe at Night za dveřmi

Tímto článkem bychom vás chtěli pomaličku navnadit na blížící se (a vlastně již probíhající) celosvětovou kampaň Globe at Night. Do této kampaně se může zapojit skutečně každý. Stačí podle oblohových mapek změřit kvalitu oblohy odvislou na lokálním světelném znečíštění; konkrétně vybíráním z předvolených mapek tu, na níž počet ještě očima viditelných hvězd nejvíce odpovídá skutečnosti. V minulém roce se do projektu zapojilo 115 zemí a podařilo se nashromáždit přes neuveřitelných 60 tisíc pozorování. Podaří se letos rekord překonat? Podrobnosti včetně aktuláního pozorovacího protokolu připravujeme.

Video: Dominic Bordeauld - Limity velkoměsta

A teď už pojďme k té vizuální symfonii. První video je dílem profesionálního fotografa a tvůrce timelapsů Dominica Bordeaulda. Svým pohledem do mrazivé krásy velkoměsta nás sice obohacuje nesmírným vizuálním zážitkem z prostředí kanadských a amerických měst, avšak v závěru nám jemně ukazuje, o co nás zář nesprávně užitých svítidel připravuje. Ostatně to dle slov autora bylo také cílem. Na videu můžete postupně obdivovat precizní záběry z kanadského Montreálu a Quebecu, rovněž pak severoamerického Chicaga a Manhattanu.



Video: Christoph Malin - Mléčná dráha a svět pod ní

Jen o ždibek méně profesionální, avšak pravdě do očí mnohem více vzhížející videozáznam přináší další z dnes již uznávaných tvůrců timelapsů, Christoph Malin. Jeho video, které zde uvádíme, bylo právem jako ukázka vlivu světelného znečištění a zejména neúčelného nočního svícení použito v článku National Geographic. Máme možnost si vychutnat krásnou Mléčnou dráhu, ovšem zásah do přírody "odspod" je prostě do očí bijící. Přehlídka nás vede Dolomity, Kanárskými ostrovy i rakouskými Tyroly. Máme vůbec v Evropě ještě možnost vidět opravdu krásnou Mléčnou dráhu? Ač je to drsné, pravda je taková - nejmladší generace se do tohoto světa narodily a už jim pohled nad hlavu přijde cizí. Ani totiž netuší, o co byly vlastně připraveni...



Video: Randy Halverson - Bouře a Mléčná dráha

A abychom plynule přecestovali ze záře velkoměsta ke kráse oblohy, třetím výběrem vás rovněž pomaličku navedeme do prvních jarních a oproti současnu určitě teplejších nocí. Ani ne tak my, jako spíš Randy Halverson z projektu Dakotalapse.com. Ten se svým videem volně přeloženým "Bouře a Mléčná dráha" dokonce zvítězil minulý ročník poměrně prestižní filmové soutěže Chronos Film Festival. Video s původní hudbou složenou Simonem Wilkonsonem bylo původně jen pouhou snahou o pěkný snímek bouře a Mléčné dráhy. Nádherné scenérie z Jižní Dakoty nám připomínají, co bychom v létě spatřili na našem nebi, kdyby nebylo tak přesvícené...



Doporučujeme:
[1] Další krásné timelapsy na Vimeo.com
[2] Christophmalin.com (stránky Christopha Malina)
[3] Dominicboudreault.com (stránky Dominica Bordeaulda)
[4] Dakotalapse.com

Související:
[1] Co nového ve světelném znečištění (Jan Kondziolka)
[2] Oficiální stránky projektu Globe At Night
[3] Minulý ročník Globe At Night v ČR (Jan Píšala)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »