Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Ztráta noční oblohy kvůli desetitisícům družic

Ztráta noční oblohy kvůli desetitisícům družic

Časosběrný snímek zachycuje dráhy družic projektu Starlink. Na pozadí jsou dráhy hvězd.
Autor: Global Meteor Network

Když vzhlédneme k nebi, tak se nám většinou naskytne stejný pohled, jaký fascinoval a inspiroval naše předky. Souhvězdí, Mléčná dráha, meteory a noční obloha vůbec se proplétají v předivu naší společnosti, kultury a náboženství. Přijdeme o tento pohled?

Jen krok nás dělí od ztráty noční oblohy

Jak už jsme psali v dřívějším článku, společnost SpaceX a další právě nyní plánují vypouštění desetitisíců družic na oběžnou dráhu kolem Země [refs 1,2,3]. SpaceX již 120 družic vypustila a každý druhý týden bude vypouštět 60 družic. Pokud bude toto pokračovat, tak dobře známé souhvězdí budou křižovat družice [refs 0,9], které překonají počet hvězd viditelných pouhým okem. Je otázkou pouze několika málo let, než obloha jak ji známe, a jak ji po tisíciletí znali naši předkové, bude nenávratně ztracena.

Pohled na noční oblohu je jeden z nejvíce inspirujících pohledů, který může naše planeta nabídnout.  Rozjímání o rozlehlosti vesmíru dává inspiraci dětem, umělcům, vědcům a náboženským myslitelům. Noční obloha je také integrální součástí přírody. Například, migrující ptáci navigují pomocí hvězd [5], což může být znemožněno právě těmito jasnými družicemi, které se budou rojit na obloze [0,6]. Družice navíc již nyní způsobují velmi vážné škody pozemské astronomii [6,8].

Světelné stopy satelitů Starlink Autor: Egon Filter
Světelné stopy satelitů Starlink
Autor: Egon Filter
Schopnost SpaceX vypouštět takové množství družic představuje technologický průlom. Cíl poskytování služeb Internetu miliardám lidí může mít své opodstatnění a  Elon Musk je vlivným  leaderem a podporovatelem vědy a technologie. Ale potenciál sítě družic Starlink společnosti SpaceX degradovat noční oblohu se zdá být ve slepé skvrně Muskova zorného pole. Musk chce, aby lidstvo mohlo cestovat na Mars, což je ambiciózní a inspirativní cíl. Chtějí ale lidé na Zemi platit za toto dobrodružství zkažením své noční oblohy? 

Možnost vynášet tak mnoho levných družic spočívá na právní mezeře. Neexistuje žádné zevrubné kosmické právo, které by zakazovalo nebo regulovalo světelné znečištění [7] z vesmíru. Nebe by nemělo být na prodej. Svět přírody, planeta Země a obloha nad námi nejsou běžné komodity, které je možné označit brandem a obchodovat mezi elitami. Jsou za našimi definicemi monetárních hodnot a tvoří fundamentální součást toho, kdo jsme. Oblohu nesmíme ztratit.

JE TŘEBA NĚCO UDĚLAT

Podpisem petice nám prosím pomozte říci americké federální komunikační komisi FCC (Federal Communications Commission), aby neposkytovala povolení (nebo takové povolení stáhla) společnosti SpaceX a dalším pro vypouštění dalších družic, které potenciálně ohrozí náš pohled na noční oblohu. Pojďme poslat společnosti SpaceX zprávu, že takové nekoordinované vypouštění družic musí být okamžitě zastaveno. Družice, jejich vizuální vzhled, počty nebo oběžné dráhy se musí změnit po konzultaci s astronomy a dalšími strážci oblohy. Nechť tato petice také poslouží jako základ pro ustanovení mezinárodního kosmického práva pro dohled na degradaci našeho pohledu na noční oblohu.

Gaspar Bakos

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Starlink nás připraví o nebe, jak jej známe
[2] space.com
[3] popsci.com
[4] wikipedia.org
[5] allaboutbirds.org
[6] newscientist.com
[7] darksky.org
[8] speculoos.uliege.be
[9] spaceweather.com
[10] nytimes.com

Převzato: astro.princeton.edu



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Starlink


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »