Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  1. vesmírný týden 2011

1. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 1. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 1. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 3. 1. do 9. 1. 2011.
Země je 3. ledna v perihéliu (nejblíže Slunci). Měsíc je v úterý v novu a nastává částečné zatmění Slunce. Ten samý den nad ránem mají maximum Kvadrantidy. Jupiter je na večerní obloze nad jihozápadem. Ráno můžeme pozorovat planety Venuši, Merkur a Saturn. Večer přelétá oblohu Mezinárodní vesmírná stanice (ISS).

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. ledna 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc: nov nastává 4. ledna a částečně zakrývá Slunce (v ČR téměř z 80 %). Více najdete v samostatném článku. Po celé republice budou k zatmění probíhat pozorovací akce s výkladem, někde ovšem pouze za příznivého počasí.
5. ledna kolem 17. hodiny by mohla být dobrá příležitost na pozorování velmi mladého Měsíce (srpek 30 hodin po novu). V dalších dnech by měl být srpek Měsíce a jeho popelavý svit snadným cílem.

Planety viditelné okem: Večer pokračuje dobrá viditelnost planety Jupiter (-2,3 mag). Je v souhvězdí Ryb a právě míjí těsně Uran (5,9 mag), nyní jen půl stupně od něj. Obě planety se tedy pohodlně směstnají do zorného pole dalekohledu při malém zvětšení.
Pondělní večer 3. ledna nabízí opravdu pěknou podívanou, snad vyjde někde počasí. Přes kotouček totiž putuje stín měsíce Ganyméda (začátek v 17:36 SEČ, konec 20:24) a také měsíček Ió a jeho stín (měsíc zač. 18:51, konec 21:06, stín 20:10 až 22:23). Ve čtvrtek 6. ledna bude přecházet přes disk Jupiteru měsíček Európa (konec 18:11) a její stín (18:00 až 20:41). Velká červená skvrna přechází večer středem kotoučku v úterý 4. 1. (17:26 SEČ), dále 6. 1. (19:05), 8. 1. (20:44) a 9. 1. (16:36).
Ráno nad jihem je v souhvězdí Panny Saturn (0,7 mag). Největší západní elongace dosahuje tento týden Venuše i Merkur (8. a 9. ledna). Venuše (-4,5 mag) je ráno nad jihovýchodem ve Váhách. Merkur najdeme za svítání téměř přesně na jihovýchodě. V sedm hodin je více než 5° nad obzorem, zatímco Slunce stále více než 8° pod horizontem. Jasnost planety je lehce záporná (-0,2 mag ke konci týdne). Měl by být snadno viditelný pouhým okem, podobně jako v říjnu 2008.

ISS v 1. týdnu 2011
ISS v 1. týdnu 2011
Meteorický roj Kvadrantid patří mezi nejhezčí, ale málokdy se jej podaří pozorovat v maximu a za bezměsíčné noci. Letos jsou splněny obě podmínky. Maximum má nastat kolem 2. hodiny ranní v noci z 3. na 4. ledna. Měsíc je samozřejmě ze hry. Více je připraveno v článku o tomto roji.
Mezinárodní stanice (ISS) má výhodné večerní přelety na naší obloze. K předpovědím přeletu lze použít např. internetové aplikace Heavens-Above.com, nebo Calsky.com, ale také programy jako je Orbitron. Tabulka na obrázku se vztahuje k obci Čihošť poblíž geografického středu ČR. Jinde se však časy přeletu příliš neliší.
Kometa 103P/Hartley je už poměrně slabá a úhlově malá. V triedru 10x50 již byla i na solidní horské obloze neviditelná. Zato při použití dalekohledu 254/1200 mm byla snadným cílem, ale vypadala jen jako malá kruhová skvrnka se zjasněním ke středu. Hledá se poměrně snadno vlevo od Síria ve Velkém psu, ale doporučuji mapku.

Kosmonautika:

  • Všechny starty raket proběhly podle plánu a žádný se na tento týden nechystá. Z astrohumoru zaujal maximálně zájem pana Sloty o start do vesmíru, ale pro tyto lidi by možná byla vhodnější jen jednosměrná letenka...

Výročí:

  • 3. ledna 1986 (25 let) byly objeveny měsíčky Uranu, které nesou jména Juliet a Portia. Jejich objevitelem na snímcích z Voyageru 2 byl opět Stephen Synnott, podobně jako u měsíčku Puck, popisovaného v minulém týdnu. Jak je z názvů patrné, dodržují systém jmen, podle postav z Shakespearových her (Romeo a Jupie a Kupec benátský).
  • 9. ledna 1986 (25 let) objevil Stephen P. Synnott čtvrtý měsíček ze snímků Voyageru 2, pojmenovaný později Cressida (podle hry Troilus a Kressida z prostředí trojské války).

Mapa oblohy na leden s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Juliet, Cressida, Portia


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »