1. vesmírný týden 2013
Přehled událostí na obloze od 30. 12. do 6. 1.
Měsíc po úplňku umožní nerušené večerní pozorování. Silvestr může přinést nečekané meteory, jistý je spíše roj Kvadrantid začátkem ledna. Skvělou viditelnost má Jupiter od večerních hodin, 3. ledna navíc opět s dvojpřechodem měsíců. Ráno je vidět Saturn a za svítání se loučíme s Venuší.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. ledna v 18:00 SEČ.
Obloha:
Měsíc bude v sobotu 5. ledna v poslední čtvrti. Vychází tedy stále později a koncem týdne až po půlnoci. O víkendu prochází Měsíc souhvězdím Panny nedaleko hvězdy Spiky a přiblíží se k Saturnu.Planety:
Jupiter (-2,7 mag) je ideálně viditelný v první polovině noci, zapadá po páté ráno.
Předpovědi času přechodu Velké červené skvrny (GRS) a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce.
3. ledna máme opět dvojpřechod Ganymédu a Ió, tak snad vyjde počasí. Pro zobrazení aktuální situace je vhodný např.
program Galiléo.
Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
---|---|---|---|---|
1.1. | 1:30 | 31.12. | Europa přechod 19:09-21:32, stín 20:34-22:58 | |
1.1. | 21:20 | 2.1. | Io přechod zač. 0:15, stín zač. 0:59 | |
2.1. | 17:15 | 2.1. | Europa zatmění konec 17:10 | |
3.1. | 23:00 | 2.1. | Io zákryt zač. 21:34, zatmění konec (0:30) | |
4.1. | 18:50 | 3.1. | Ganymed přechod 16:35-18:37, stín 19:38-21:50 | |
6.1. | 0:40 | 3.1. | Io přechod 18:42-20:52, stín 19:28-21:39 | |
6.1. | 20:30 | 4.1. | Io zákryt zač. 16:01, zatmění konec 18:59 | |
Časy jsou v SEČ. |
Ráno už je dobře vidět Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Vah. Nad ránem už je nad jižním obzorem,
ale nevystupuje ani 30° vysoko. Za dobrých podmínek však můžeme pozorovat rozevřený prstenec, několik
měsíčků v čele s Titanem a možná také stín planety na prstenci.
Venuše (-3,9 mag) je ještě stále viditelná, ale jen nízko nad jihovýchodem za svítání.
K vyhledání stačí hledat po sedmé hodině velmi nízko nad obzorem. Je jasná, takže by to neměl být
problém.
Slunce je stále málo aktivní. Podobně nízká aktivita byla k vidění i v době minima před dvěma, třemi roky. Rozdíl je snad jen v počtu skvrn, viditelných na slunečním disku a také v tom, že situace se nyní přeci jenom může rapidně změnit. Pokud se nepodíváte přímo s pomocí filtrů a dalekohledu, odkazujeme jako obvykle aktuální snímek z SDO.
Meteorický roj Kvadrantid má očekávané maximum 3. ledna v odpoledních hodinách našeho času. To není ideální, protože
u tohoto roje padá nejvíce meteorů v řádu hodin kolem maxima, narozdíl například od Geminid nebo Perseid. Vzhledem k tomu, že meteory
vyletují z bývalého souhvězdí Zedního kvadrantu, který je mezi současným Pastýřem a ojem Velkého vozu, je ideální čas k pozorování
až druhá polovina noci. To už ale svítí Měsíc a budeme dále od maxima. Pokusil bych se pozorovat alespoň kolem 23. hodiny.
Silvestrovská sprška φ Cassiopeiid - o té pojednává
článek na webu kommet.cz
On vlastně nikdo neví, co můžeme čekat. Faktem je, že pokud by se v roce 1969 uvolnily z komety 266P
nějaké částice, potom Země by se s nimi měla setkat 31. 12. v 17:10 SEČ. Tehdy potkáme okraj
hypotetického vypočteného oblaku. V optimistickém případě by tak mohl nastat neočekávaný meteorický roj.
Problém je, že panuje mnoho nejistot. Bude-li hezky, koukněte se, byla by asi škoda sedět doma, i
kdyby se nakonec nic nedělo. Případnou spršku, byť krajně nepravděpodobnou by bylo vidět.
Později napsal Jakub Koukal
další podrobnosti.
Kosmonautika:
- Prototyp rakety soukromé společnosti SpaceX
Grasshopper
uskutečnil velmi zajímavý zkušební let. Raketu se podařilo zvednout do výšky asi 40 metrů, zde chvíli "visela"
a poté opět klesla na startovací rampu, kde měkce přistála. Společnost SpaceX známe jako úspěšného
dopravce lodí Dragon na ISS a nyní chystá první plně opakovaně použitelnou raketu Grasshopper.
Zajímavé na celém pokusu je, že SpaceX si představuje poněkud jiný způsob návratu prvního i druhého
stupně rakety a sice motorickým sestupem. To se zdá nepravděpodobné, ale necháme se tedy překvapit.
Výročí:
- 3. ledna 1958 (55 let) zanikl v zemské atmosféře první satelit
Sputnik 1.
Na oběžné dráze pobýval od 4. října 1957, vydržel tedy 3 měsíce. I to stačilo, aby změnil svět.
- 4. ledna 1643 (370 let) se narodil britský matematik, fyzik nebo také astronom
Isaac Newton. Byl to prostě všeuměl.
Jeho přínos pro fyziku a astronomii je nezměrný, především díky odvození gravitace mezi tělesy
a pohybovým zákonům. Tím bylo možné fyzikálně popsat pohyb planet i komet a počítat například
jejich dráhy do budoucnosti. Byl to právě Halley, kdo tlačil Newtona, aby své poznatky publikoval
a kdo mu také pomohl vydat jeho zásadní dílo Principia. A tak se dnes také první kometa, u které
Halley předpověděl návrat, jmenuje jeho jménem. A vděčit za to mohl i Newtonovi. Jméno Newton ale
běžně používáme, když mluvíme o konstrukci zrcadlového dalekohledu. Významné objevy zaznamenal také
v optice a v matematice zase položil základy diferenciálního a integrálního počtu.
Země je nejblíže ke Slunci. 2. ledna v 5:37 SEČ je v přísluní, o 2 % blíže než je průměrná vzdálenost, známá jako astronomická jednotka (1 AU = 149,6 miliónů km). Moc tepla nám to sice nepřinese, ale za to může sklon zemské osy. Nezbývá, než počkat na jaro.
Výhled na příští týden:
- ranní Měsíc a Venuše
- Výročí: Lunar Prospector
- Výročí: Surveyor 7
- Výročí: Luna 21
Mapa oblohy v lednu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.