Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  1. vesmírný týden 2018

1. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 3. ledna 2018 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 1. 1. do 7. 1. 2018. Měsíc bude v (super)úplňku. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem vychází nejprve Mars a Jupiter, které budou v neděli v těsné konjunkci. Za pokročilejšího svítání lze vidět i Merkur. Z objektů noční oblohy tentokráte doporučíme mlhovinu Opičí hlava. Družice Angosat, která se po vypuštění odmlčela, se nakonec šťastně ozvala, asi po dobití baterií. Úspěšný start zaznamenali i v Číně. SpaceX vyvezla a poprvé vztyčila raketu Falcon Heavy. V týdnu ale čekáme nejprve start Falconu 9 s misí Zuma a pak snad i statický zážeh Falconu Heavy. Tak šťastný rok 2018 nejen ve SpaceX, ale vám všem.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 2. 1. ve 3:24 SEČ. Protože o několik hodin před tím, 1. ledna ve 22:56 SEČ projde bodem k Zemi nejbližším, dá se v klidu ohodnotit i jako tzv. superúplněk. 4. ledna přibližně mezi 21. a 22. hodinou zakryje Měsíc hvězdu psí Leonis (5,3 mag).

Planety: Večer jsou vidět planety Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) ve východní části Ryb.
Před svítáním se k sobě nad jihovýchodem přibližují planety Mars (1,7 mag) a Jupiter (–1,7 mag). K velmi těsné konjunkci dojde již tento týden v neděli 7. ledna. Obě planety od sebe budou jen 12 úhlových minut. Za pokročilého svítání lze pozorovat také Merkur (–0,3 mag). Nebude sice úplně vysoko, ale přeci jenom by s triedrem mohl jít snadno vyhledat. Pouze počasí nepřeje.
Venuše se nachází v těsné blízkosti Slunce, takže je můžeme vidět na snímcích korónografu LASCO C3 nebo LASCO C2 observatoře SOHO. Venuše je nepřehlédnutelný objekt s čárami. Její jas je tak velký, že signál přetéká do sousedních pixelů a vytváří typické vodorovné čárky, které se v korónografu SOHO objevují u všech velmi jasných objektů.

Aktivita Slunce je velmi nízká a opět je zcela beze skvrn. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

NGC 2174 Autor: Libor Richter
NGC 2174
Autor: Libor Richter
NGC 2174, Opičí hlava
Tato mlhovina patří mezi méně známé objekty zimní oblohy. Nachází se v souhvězdí Oriona, ale vzhledem k poloze hned vedle Blíženců ji lze nejsnáze hledat odtud. Začít můžeme u jasné otevřené hvězdokupy M 35. Poblíž hvězdokupy jsou dvě jasné hvězdy mí a éta Geminorum (obě cca 3 mag). A právě v jejich prodloužené spojnici s nimi tvoří rovnoramenný trojúhelník mlhovina Opičí hlava. K jejímu spatření je třeba tmavá obloha nebo mlhovinový filtr, ale stojí za vidění. Navíc je nádherná na fotografiích. Jedná se o podobnou „porodnici hvězd“, jako je i známá mlhovina M 42 v Orionu. Mlhovinu najdeme v horní části širokoúhlé fotografie „od Rosetty k M 35“ a je jí věnován 315. díl pořadu Noční obloha.

Kosmonautika

  • Raketa Zenit vynesla z Bajkonuru družici Angosat, tedy angolskou družici s ruskou účastí. A po startu to s ní nevypadalo dobře. Ale jak se říká konec dobrý, všechno dobré, a tak se družice nakonec ozvala poté, co rozvinula své solární panely a dobila baterie.
  • 25. prosince startovala raketa CZ-2C, tentokrát se skupinou družic Yaogan-30. Tato síť družic odposlouchává elektromagnetické signály nad cizím územím.
  • Fanoušci kosmonautiky se po letech dočkali, když na rampu LC-39A byla vyvezena a poté i vztyčena raketa Falcon Heavy. Šlo jen o test, jak vše funguje. Další test, kdy by mělo být i čerpáno palivo, lze očekávat v lednu. Podle termínu startu mise Zuma by to mohlo být 6. ledna. Tajná mise Zuma má totiž startovat na Falconu 9 už 4. ledna 2017, zřejmě již bez dalšího statického zážehu, protože ten už raketa prodělala v listopadu. Doufejme, že start bude úspěšný a že testu obří rakety Falcon Heavy se dočkáme už tento týden.

Výročí

  • 4. ledna 1958 (60 let) zanikla v zemské atmosféře první umělá družice Země, Sputnik 1. Na oběžné dráze pobýval od 4. října 1957, vydržel tedy 3 měsíce. I to stačilo, aby změnil svět.
  • 4. ledna 1643 (375 let) se narodil britský matematik, fyzik a astronom Isaac Newton. Byl to prostě všeuměl. Jeho přínos pro fyziku a astronomii je nezměrný, především díky odvození zákonu gravitace mezi tělesy a pohybovým zákonům. Tím bylo možné fyzikálně popsat pohyb planet i komet a počítat například jejich dráhy do budoucnosti. Byl to právě Halley, kdo tlačil Newtona, aby své poznatky publikoval a kdo mu také pomohl vydat jeho zásadní dílo Principia. A tak se dnes také první kometa, u které Halley předpověděl návrat, jmenuje jeho jménem. A vděčit za to mohl i Newtonovi. Jméno Newton ale běžně používáme i tehdy, když mluvíme o konstrukci zrcadlového dalekohledu. Významné objevy zaznamenal také v optice a v matematice zase položil základy diferenciálního a integrálního počtu.
  • 7. ledna 1968 (50 let) odstartovala poslední sonda programu zkoumajícího povrch Měsíce před programem Apollo, Surveyor 7. Povedlo se jí měkce přistát, pořídit desetitisíce fotografií a provést chemický rozbor tří vzorků z povrchu.
  • 7. ledna 1998 (20 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Lunar Prospector. Od konce programu Apollo to byla první sonda, vyslaná čistě za účelem výzkumu Měsíce. Hlavním úkolem bylo zjistit, zda se na povrchu Měsíce v oblastech jižního a severního pólu nachází vodní led. Ukončení mise bylo naplánované nezvykle, ale zároveň efektně, totiž jako řízený dopad sondy na povrch Měsíce (podobně, jako v r. 2013 dvojice GRAIL). Energie při dopadu měla pomoci uvolnit plyny, jejichž rozbor měl prokázat přítomnost vody. Zajímavostí mise byla urna s popelem astronoma Eugena Shoemakera, objevitele komety Shoemaker-Levy 9. Tu sonda dopravila (a při nárazu rozprášila) na měsíčním povrchu.

Výhled na příští týden

  • Měsíc s ranními planetami
  • Výročí: Frank W. Dyson
  • Výročí: Luna 21 (Lunochod 2)
  • Výročí: Sojuz 27
  • Výročí: Pavel Kotrč
  • Výročí: ICESat a CHIPSat (Explorer 82)
  • Výročí: astronautka Shannon Lucid
  • Výročí: MESSENGER, poprvé kolem Merkuru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Lunar prospector, Surveyor 7, Isaac Newton, Sputnik 1, NGC 2174, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »