Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. vesmírný týden 2011

10. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 10. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 10. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 7. 3. do 13. 3. 2011.

Období jasných dnů i nocí končí, ale ještě stihneme mladý Měsíc a jasný Merkur. Můžeme se rozloučit s Jupiterem a hledat prchavé zvířetníkové světlo. Noci ovládne Saturn a za ranního svítání nás den vítá s Venuší. Končí přelety ISS a možná uvidíme i raketoplán Discovery. Denní obloze vládne Slunce s velkými skvrnami.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. března 2011 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Srpek Měsíce vládne večerní obloze. Velmi dobře viditelný bude i popelavý svit. Kolem Měsíce se v pondělí prosmýkne stanice ISS, někde dokonce projde přímo přes něj (a možná i s raketoplánem poblíž). První čtvrť nastává v sobotu 12. března.

Planety viditelné okem: Merkur (-1,3 mag) je večer stále lépe viditelný. Za soumraku, po 18. hodině, je však zatím jen asi 5° a méně (téměř) nad západním obzorem. Zato je velmi jasný. Pouze za soumraku je viditelný Jupiter (-2,1 mag). Můžeme se rozloučit pohledem na pomalu se zjevující jižní rovníkový pás s opozicí 2010 a těšit se na opozici 2011.
Saturn (0,4 mag) v souhvězdí Panny vychází už po 20. hodině. Bouře na jeho severní polokouli se hodně protáhla. Její počáteční část by mohla být viditelná většími dalekohledy, přibližný čas, kdy pozorovat její začátek (nejjasnější část) najdete na na AF.
Venuše (-4,1 mag) září nízko nad jihovýchodem za svítání před šestou.

Večerní viditelnost zvířetníkového světla končí. Ideální je se po něm dívat při výletu mimo města, nejlépe tak, aby na západě nesvítily světelné kopule jiných měst. Potom tento šikmý kužel podél ekliptiky jen těžko přehlédnete.

Viditelnost ISS a NanoSail-D: pravděpodobnost spatření raketoplánu poblíž stanice je v pondělí večer velmi vysoká! Klikněte si v tabulce na nejbližší město. Pozor, Nanosail možná vůbec neuvidíte, pokud nezablýskne. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS   NanoSail-D
Karlovy Vary Plzeň   Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem   Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor   České Budějovice Tábor
Liberec Kolín   Liberec Kolín
Jihlava Pardubice   Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno   Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc   Prostějov Olomouc
Zlín Opava   Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek   Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika:

  • Raketa Taurus XL selhala po startu a spadla do Tichého oceánu i s družicí Glory určené na výzkum interakce atmosféry a sluneční radiace (a také s třemi mikrodružicemi).
  • Z KSC na Floridě měl 4. března na raketě Atlas 5 startovat bezpilotní miniraketoplán X-37B (2. zkušební let). Start byl pro poryvy větru a nízkou oblačnost přeložen na sobotu 5. března a byl úspěšný.
  • Odpojení raketoplánu Discovery od ISS je naplánováno na pondělní odpoledne. Večer bude ještě raketoplán nedaleko stanice a měl by být viditelný při přeletu večer po 18. hodině společně se stanicí podobně jako 26. 2.. Přistání raketoplánu je plánováno na středu 9. března v 17:58 našeho času na Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, pokud nenastanou komplikace s počasím. Další plánované časy přistání jsou např. ve středu v 19:33 SEČ, nebo ve čtvrtek odpoledne. Pokud by to nebylo na Floridě možné, je v plánu přistání na Edwardsově základně v Kalifornii nebo ve White Sands v Novém Mexiku, ale to by se výrazně prodražilo. Operace kolem ISS, odpojení raketoplánu a jeho přistání můžete sledovat na NASA TV.
  • 11. března má z KSC na Floridě startovat další vojenská družice NROL-27, tentokrát na raketě Delta 4M+.

Výročí:

  • Před 25 lety proletěla kolem jádra Halleyovy komety armáda kosmických sond. O sovětské sondě Vega 1 byla řeč minulý týden. Mezi 8. a 10. březnem se přiblížily další - japonské Suisei a Sakigake a sovětská Vega 2. Ovšem velmi blízký průlet (600 km) vykonala až 14. března evropská Giotto, jejíž detailní záběry jádra komety jsou nejznámější. Giotto však zkoumala také složení jádra (z 80 % vodní led, 10 % led CO2..), zjistila, že jádro je tmavší než uhlí a má malou hustotu (asi 0,5 g/cm3 naznačuje porézní strukturu). Přestože uvolňované částice nedosahovaly velkých rozměrů, tak dvě o odhadované hmotnosti maximálně jeden gram způsobily sondě vážnější potíže. Nárazem jedné začala mírně rotovat a druhá zničila multispektrální kameru (naštěstí až po průletu a pořízení fenomenálních snímků). Giotto je také první sondou, která zvládla dva průlety kolem jader komet (v roce 1992 to bylo 200 km od komety Grigg-Skjellerup). To znamená, že jako první sonda zvládla gravitační manévr pomocí Země a také hibernaci a opětovné probuzení.
  • 10. března slaví sonda Mars Reconnaissance Orbiter 5 let na oběžné dráze Marsu. Díky ní můžeme například na povrchu vidět nové detaily a také přistávací moduly robotických misí.
  • 11. března 1811 (200 let) se narodil francouzský matematik a astronom Urbain Le Verrier. Stejně jako Angličan John Adams dokázal z odchylek pohybu planety Uran vypočítat polohu planety Neptun na obloze. Na rozdíl od Adamse se mu podařilo své výpočty dostat na nějakou observatoř, která byla dobře vybavena k jejímu hledání. Byla jí hvězdárna v Berlíně, kde měli nové mapy oblohy a tak vyhledání Neptunu zabralo jen několik hodin ještě tu noc, co dopis z Francie dorazil.
  • 13. března 1781 (230 let) objevil William Herschel planetu Uran. Byla to první planeta objevená dalekohledem.

Mapa oblohy na březen s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Halleyova kometa, Le Verrier, Vega 2, MRO-Mars Reconnaissance Orbiter, Suisei, Sakigake, Uran


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »