Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. vesmírný týden 2011

10. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 10. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 10. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 7. 3. do 13. 3. 2011.

Období jasných dnů i nocí končí, ale ještě stihneme mladý Měsíc a jasný Merkur. Můžeme se rozloučit s Jupiterem a hledat prchavé zvířetníkové světlo. Noci ovládne Saturn a za ranního svítání nás den vítá s Venuší. Končí přelety ISS a možná uvidíme i raketoplán Discovery. Denní obloze vládne Slunce s velkými skvrnami.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. března 2011 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Srpek Měsíce vládne večerní obloze. Velmi dobře viditelný bude i popelavý svit. Kolem Měsíce se v pondělí prosmýkne stanice ISS, někde dokonce projde přímo přes něj (a možná i s raketoplánem poblíž). První čtvrť nastává v sobotu 12. března.

Planety viditelné okem: Merkur (-1,3 mag) je večer stále lépe viditelný. Za soumraku, po 18. hodině, je však zatím jen asi 5° a méně (téměř) nad západním obzorem. Zato je velmi jasný. Pouze za soumraku je viditelný Jupiter (-2,1 mag). Můžeme se rozloučit pohledem na pomalu se zjevující jižní rovníkový pás s opozicí 2010 a těšit se na opozici 2011.
Saturn (0,4 mag) v souhvězdí Panny vychází už po 20. hodině. Bouře na jeho severní polokouli se hodně protáhla. Její počáteční část by mohla být viditelná většími dalekohledy, přibližný čas, kdy pozorovat její začátek (nejjasnější část) najdete na na AF.
Venuše (-4,1 mag) září nízko nad jihovýchodem za svítání před šestou.

Večerní viditelnost zvířetníkového světla končí. Ideální je se po něm dívat při výletu mimo města, nejlépe tak, aby na západě nesvítily světelné kopule jiných měst. Potom tento šikmý kužel podél ekliptiky jen těžko přehlédnete.

Viditelnost ISS a NanoSail-D: pravděpodobnost spatření raketoplánu poblíž stanice je v pondělí večer velmi vysoká! Klikněte si v tabulce na nejbližší město. Pozor, Nanosail možná vůbec neuvidíte, pokud nezablýskne. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS   NanoSail-D
Karlovy Vary Plzeň   Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem   Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor   České Budějovice Tábor
Liberec Kolín   Liberec Kolín
Jihlava Pardubice   Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno   Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc   Prostějov Olomouc
Zlín Opava   Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek   Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika:

  • Raketa Taurus XL selhala po startu a spadla do Tichého oceánu i s družicí Glory určené na výzkum interakce atmosféry a sluneční radiace (a také s třemi mikrodružicemi).
  • Z KSC na Floridě měl 4. března na raketě Atlas 5 startovat bezpilotní miniraketoplán X-37B (2. zkušební let). Start byl pro poryvy větru a nízkou oblačnost přeložen na sobotu 5. března a byl úspěšný.
  • Odpojení raketoplánu Discovery od ISS je naplánováno na pondělní odpoledne. Večer bude ještě raketoplán nedaleko stanice a měl by být viditelný při přeletu večer po 18. hodině společně se stanicí podobně jako 26. 2.. Přistání raketoplánu je plánováno na středu 9. března v 17:58 našeho času na Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, pokud nenastanou komplikace s počasím. Další plánované časy přistání jsou např. ve středu v 19:33 SEČ, nebo ve čtvrtek odpoledne. Pokud by to nebylo na Floridě možné, je v plánu přistání na Edwardsově základně v Kalifornii nebo ve White Sands v Novém Mexiku, ale to by se výrazně prodražilo. Operace kolem ISS, odpojení raketoplánu a jeho přistání můžete sledovat na NASA TV.
  • 11. března má z KSC na Floridě startovat další vojenská družice NROL-27, tentokrát na raketě Delta 4M+.

Výročí:

  • Před 25 lety proletěla kolem jádra Halleyovy komety armáda kosmických sond. O sovětské sondě Vega 1 byla řeč minulý týden. Mezi 8. a 10. březnem se přiblížily další - japonské Suisei a Sakigake a sovětská Vega 2. Ovšem velmi blízký průlet (600 km) vykonala až 14. března evropská Giotto, jejíž detailní záběry jádra komety jsou nejznámější. Giotto však zkoumala také složení jádra (z 80 % vodní led, 10 % led CO2..), zjistila, že jádro je tmavší než uhlí a má malou hustotu (asi 0,5 g/cm3 naznačuje porézní strukturu). Přestože uvolňované částice nedosahovaly velkých rozměrů, tak dvě o odhadované hmotnosti maximálně jeden gram způsobily sondě vážnější potíže. Nárazem jedné začala mírně rotovat a druhá zničila multispektrální kameru (naštěstí až po průletu a pořízení fenomenálních snímků). Giotto je také první sondou, která zvládla dva průlety kolem jader komet (v roce 1992 to bylo 200 km od komety Grigg-Skjellerup). To znamená, že jako první sonda zvládla gravitační manévr pomocí Země a také hibernaci a opětovné probuzení.
  • 10. března slaví sonda Mars Reconnaissance Orbiter 5 let na oběžné dráze Marsu. Díky ní můžeme například na povrchu vidět nové detaily a také přistávací moduly robotických misí.
  • 11. března 1811 (200 let) se narodil francouzský matematik a astronom Urbain Le Verrier. Stejně jako Angličan John Adams dokázal z odchylek pohybu planety Uran vypočítat polohu planety Neptun na obloze. Na rozdíl od Adamse se mu podařilo své výpočty dostat na nějakou observatoř, která byla dobře vybavena k jejímu hledání. Byla jí hvězdárna v Berlíně, kde měli nové mapy oblohy a tak vyhledání Neptunu zabralo jen několik hodin ještě tu noc, co dopis z Francie dorazil.
  • 13. března 1781 (230 let) objevil William Herschel planetu Uran. Byla to první planeta objevená dalekohledem.

Mapa oblohy na březen s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Halleyova kometa, Le Verrier, Vega 2, MRO-Mars Reconnaissance Orbiter, Suisei, Sakigake, Uran


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »