10. vesmírný týden 2019
Přehled událostí na obloze od 4. 3. do 10. 3. 2019. Měsíc bude v novu. Večer končí viditelnost Merkuru, ale zůstávají výše položené planety Mars a Uran. Ráno je nejvýše Jupiter, potom Saturn a Venuše je sice nejjasnější, ale už jen velice nízko nad obzorem. Kometa Iwamoto prochází souhvězdím Vozky. SpaceX úspěšně vypustila pomocí rakety Falcon 9 svoji kosmickou loď Crew Dragon, zatím bez posádky a ta se v neděli kolem poledne úspěšně připojila k ISS. Před 15 lety odstartovala úspěšná mise Rosetta ke kometě, před 40 lety minul Voyager 1 Jupiter. Před 50 lety testovalo Apollo 9 lunární přistávací modul a před 60 lety proletěl Pioneer 4 kolem Měsíce jako druhý po sondě Luna 1.
Obloha
Měsíc bude v novu ve středu 6. března v 17:04 SEČ. Jeho srpek se vynoří zhruba od 8. března na večerní obloze.
Planety:
Merkur (kolem 1 až 2 mag) je večer nízko nad (téměř západním) obzorem a bude vidět stále hůře. Mars (1,2 mag) a Uran (5,9 mag) jsou večer v Beranovi nad jihozápadem. Ráno je vidět nad jihovýchodem Jupiter (−2,1 mag), který je nejvýše. Nízko je pak Saturn (0,6 mag) a nejníže jasná Venuše (−4,1 mag), která už bude vidět čím dál hůře.
Aktivita Slunce je velmi nízká. Server Spaceweather.com připomněl, že Slunce bylo v únoru zcela beze skvrn. Jak to vypadá na povrchu Slunce nám ukazuje aktuální snímek SDO.
Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto) se nachází ve Vozkovi. Průlet kolem hvězdokup a mlhovin ve Vozkovi byl vděčným námětem pro fotografy. Pěkný širokoúhlý snímek Vozky pořídil 22. února Pavel Růžička. Mezi hvězdokupami M36 a M38 ji zachytil např. František Kumorovitz nebo Kamil Karlovský.
Kosmonautika
Událostí konce 9. týdne byl start a dokování kosmické lodi Crew Dragon u ISS. Raketa Falcon vynesla tuto loď, zatím bez posádky, v sobotu ráno našeho času. Ta se pak úspěšně spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí v neděli 3. února v 11:52 SEČ. Opravdu zdařilý 15 minut dlouhý sestřih z přistávacího manévru nabízí kanál SciNews. Mise bude nyní pokračovat několikadenním pobytem Crew Dragonu u ISS a poté by měla přistát v Atlantském oceánu (plán hovoří o přistání 8. března). Věřme, že i zbytek mise bude úspěšný a bude znamenat, že v červenci by mohla letět kosmická loď už s dvoučlennou posádkou.
Projekt OneWeb, který si klade za cíl vytvořit internetovou síť pomocí družic, odstartoval pomocí rakety Sojuz 2-1b z Francouzské Guayány, když tato raketa vynesla první dvě družice této sítě.
Izraelská mise Beresheet k Měsíci měla problém s počítačem, ale další ze zážehů byl nakonec úspěšný a vše zatím jede podle plánu.
Z plánovaných startů raket můžeme uvést Falcon 9 s družicemi Radarsat (C1-C3), který má startovat z Kalifornie 9. března a čínskou raketu CZ-3B s družicí Zhongxing-6C, jejíž start by měl proběhnout také 9. března.
Výročí
1. března 2009 (10 let) dopadla sonda Chang'e 1 na povrch Měsíce. Sonda byla vypuštěna 24. 10. 2007 a 5. 11. se dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce ve výšce 200 km. Sonda prováděla měření výšky, spektra, vyzařování povrchu a poslala mnoho fotografií.
2. března 2004 (15 let) odstartovala sonda Rosetta na svoji dlouhou pouť ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Její průzkum komety spolu s přistávacím modulem Philae je velkým úspěchem evropské vědy a přinesl nám tolik poznatků o kometě, že o ní budeme slýchat ještě dlouho.
3. března 1959 (60 let) odstartovala měsíční sonda Pioneer 4. Ke startu posloužila vylepšená vojenská raketa Juno II týmu kolem Wernhera von Brauna. Let k Měsíci nebyl úplně bez komplikací a nakonec proletěla dál, než se čekalo. Poté se jako druhá sonda po sovětské Luně 1 dostala na heliocentrickou dráhu.
3. března 1969 (50 let) odstartovala mise Apollo 9. Hlavním úkolem bylo poprvé otestovat lunární modul v samostatném letu. Vše se odehrálo na nízké oběžné dráze kolem Země. Dva úspěšné testovací lety lunárního modulu se uskutečnily 7. března 1969.
4. března 1904 (115 let) se narodil americký (původem ukrajinský) fyzik George Gamow. Známý je jako popularizátor moderní fyziky a jeden z autorů výroku „velký třesk“. Jeho knihu nazvanou „Pan Tompkins v říši divů“ vydalo v češtině v roce 1986 nakladatelství Mladá fronta a doplněné a přepracované vydání „Stále v říši divů“ vyšlo v roce 1999.
5. března 1979 (40 let) proletěla sonda Voyager 1 kolem Jupiteru. Planetu sledovala od prosince 1978 do dubna 1979. Pořídila stovky fotografií s rozlišením až 6 km a to včetně Velké červené skvrny a (objevu) prstenců kolem největší planety naší Sluneční soustavy. Další fotografie pořizovala u měsíců Io, Ganymed, Callisto a Europa. U Io pořídila ze vzdálenosti 20 000 km fotografie sopek, na Callisto objevila množství kráterů.
5. března 1979 (40 let) objevil Stephen Synott na snímcích Voyageru 1 měsíček Jupiteru Thebe. Jedná se o druhý největší z tzv. vnitřních měsíčků, kam patří ještě největší Amalthea a dále Metis a Adrastea.
7. března 2009 (10 let) odstartoval lovec exoplanet, vesmírný dalekohled Kepler. Zpočátku své mise se zaměřil na výsek oblohy mezi Labutí a Lyrou, později mise probíhala až do vyčerpání paliva v roce 2018. Díky pozorováním přechodů exoplanet před svými hvězdami objevil za celou dobu činnosti tisíce nových planet u jiných hvězd, včetně mnoha podobných Zemi.
9. března 1934 (85 let) se narodil první kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Jeho osudům se podrobně věnoval seriál na webu Kosmonautix.cz.
Výhled na příští týden
- Měsíc na večerní obloze
- Výročí: Albert Einstein
- Výročí: Gene Cernan
- Výročí: Phoebe, objev Pickeringem
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
