Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. vesmírný týden 2023

10. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 8. března 2023 v 19:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 3. do 12. 3. 2023. Měsíc bude v úplňku. Na večerní obloze už je Venuše výše než Jupiter. Nejvýše zůstává Mars. Slunce je aktivní a dočkali jsme se slabých polárních září. Kometa C/2022 E3 (ZTF) už je v Eridanu. Na ISS se mění posádky Crew-5 za Crew-6. Na svou premiéru čekají hned dvě rakety – americká Terran 1 a japonská H3. Připomínáme výročí dvou českých astronomů – 100 let narození Milana Neubauera a 90 let Jaroslava Dykasta.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 7. března ve 13:40 SEČ. Na obloze jej vidíme téměř celou noc, ale večery budou již od čtvrtka 9. 3. bezměsíčné.

Planety
Nejvýraznějším objektem je večer Venuše (−3,9 mag) a vzdaluje se od ní níže ležící Jupiter (−2,1 mag). Mimořádně hezké konjunkci přálo počasí, děkujeme za snímky ve čtenářské galerii. Mars (0,6 mag) je večer vysoko nad jihozápadem a prochází mezi hvězdami v rozích Býka. Uran (5,8 mag) je mezi Marsem a Venuší v souhvězdí Berana. Merkur je nyní viditlený jako velmi jasný objekt na snímcích koronografu SOHO (LASCO C3).

Aktivita Slunce je stále zvýšená. 3. března se s námi rozloučila velmi aktivní oblast AR3234 erupcí X2,1 a nyní převzala štafetu na východní části Slunce ležící AR3242, která se uvedla 4. března erupcí M5,2. Také skvrn je v aktivních oblastech poměrně dost. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO. V uplynulém týdnu jsme mohli jen spekulovat o možnosti viditelnosti polárních září, ale nakonec se ukázalo, že erupce vyvrhly dostatek částic, a především v noci z neděle na pondělí 26. 2. byly záře opravdu pěkné. Z našich končin často zakryté oblačností a slabé, spíše detekovatelné jen fotograficky.

Polární záře nad Valašskem. Autor: Jiří Dostál
Polární záře nad Valašskem.
Autor: Jiří Dostál

Polární záře u Hazmburku Autor: Jan Drahokoupil
Polární záře u Hazmburku
Autor: Jan Drahokoupil

Polární záře u Klobuk Autor: Jan Drahokoupil
Polární záře u Klobuk
Autor: Jan Drahokoupil

Kometa C/2022 E3 (ZTF) se nachází v Eridanu, výškově již zhruba na úrovni Rigelu v Orionu. 10. 3. prochází poblíž spirální galaxie NGC 1637. Vyhledávací mapka na czsky.cz.

Kosmonautika

Start rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon na misi Crew-6 k ISS byl nakonec odložen na čtvrtek (v pondělním startovním okně se vyskytl problém na startovní rampě). Posádku stanice tedy doplnili čtyři noví členové a nyní dojde k odletu stávající čtveřice mise Crew-5. Odlet je zatím v plánu 9. března a rozhodne počasí v místě přistání.

7. března by měl proběhnout odložený první start rakety H3. Nový japonský nosič má vynést družici ALOS-3 (Advanced Land Observing Satellite „DAICHI-3“).

8. března má z Floridy odstartovat první raketa Terran 1 společnosti Relativity Space s družicí GLHF (#GoodLuckHaveFun). Motory Aeon-1 na jejím prvním stupni spalují kapalný kyslík a kapalný zemní plyn (jak s oblibou uvádí sama společnost, protože jinak bychom asi uvedli spíše metan). Půjde o první úspěšný orbitální let rakety s motory na metan na prvním stupni? Každopádně se blíží start revoluční rakety, jejíž části vznikly z velké části metodou 3D tisku.

Výročí

7. března 1958 (65 let) se narodil americký astronom Alan Hale. Jako profesionální astronom se zaměřuje na hvězdy podobné Slunci a na hledání extrasolárních planetárních systémů. Nejvíce je však znám jako pozorovatel komet. V roce 1995 objevil spolu s Thomasem Boppem známou jasnou kometu (nejlépe viditelnou na jaře 1997) C/1995 O1 (Hale-Bopp).

7. března 1693 (330 let) se narodil anglický astronom James Bradley. Objevil aberaci světla (důkaz pohybu Země kolem Slunce), nutaci pohybu zemské osy a od 1742 byl královským astronomem v Greenwichi.

9. března 1923 (100 let) se narodil český astronom a meteorolog Milan Neubauer. Pozorováním a výzkumy Slunce se zabýval na hvězdárně ve Valašském Meziříčí.

9. března 1933 (90 let) se narodil český astronom Jaroslav Dykast. Za své zásluhy o rozvoj astronomie na severu Čech v Mostě získal v roce 2010 ocenění Čestný člen České astronomické společnosti.

ATV Jules Verne se přibližuje ke stanici ISS.
ATV Jules Verne se přibližuje ke stanici ISS.
9. března 2008 (15 let) byla raketou Ariane 5 vynesena k ISS první zásobovací loď ATV-1 nazvaná Jules Verne. ATV, neboli Automated Transfer Vehicle (dříve Ariane Transfer Vehicle) byla velká zásobovací loď vyvinutá Evropskou vesmírnou agenturou, provozovaná v letech 2008 až 2015. Lodě nesly jména lidí kolem kosmonautiky a astronomie. Kromě známého francouzského spisovatele Verna to byli Johannes Kepler, Edoardo Amaldi, Albert Einstein, and Georges Lemaître.

12. března 1923 (100 let) se narodil americký astronaut Wally Schirra. Jedná se o jednoho z původní sedmičky Mercury, ale účastnil se i pozdějších programů. Jako jediný tak letěl jak v lodi Mercury (pátý Američan v kosmu, třetí z nich na oběžné dráze), tak Gemini (skupinový let Gemini 6A a Gemini 7) a v lodi Apollo 7 (první pilotovaný let, test na oběžné dráze Země).

Výhled na příští týden 

  • výročí: Frank Borman
  • výročí: Nicolas Louis de Lacaille
  • výročí: dalekohledy Keck
  • výročí: Vanguard 1
  • výročí: TESS, exoplanety

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Alan Hale, James Bradley, Jaroslav Dykast, Milan Neubauer, ATV-1, Wally Schirra, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »