Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. vesmírný týden 2024

10. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 6. března 2024 v 19:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 3. do 10. 3. 2024. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce se mírně snížila. Pozorujeme zvířetníkové světlo a stále jasnější kometu 12P/Pons-Brooks. Očekáváme start rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon k ISS s posádkou mise Crew-8. Před 45 lety proletěl Voyager 1 nejblíže Jupiteru. Před 460 lety se narodil David Fabricius, objevitel první proměnné hvězdy.

Obloha

Měsíc bude v novu v neděli 10. března v 10:00 SEČ.

Planety
Jupiter (−2,2 mag) je večer nad jihozápadem a o něco výše směrem k Plejádám je ještě slabý Uran (5,8 mag). Ostatní planety jsou zatím blízko Slunce nepozorovatelné. Merkur i Saturn můžeme zatím stále pozorovat na snímcích sluneční observatoře SOHO v koronografu LASCO C3. Merkur je tam vlevo od zakrytého kotouče Slunce jako jasný objekt s většími vodorovnými čárkami, Saturn slabší vpravo. Čím delší čárky, tím více signál přetéká do sousedních pixelů, a tedy tím jasnější objekt je.

Zvířetníkové světlo 3. března 2021 z Ještědky (parkoviště pod vrcholem Ještědu). Panorama tří snímků nad sebou 35mm objektivem Sigma a Canonem 6Dmod. Autor: Martin Gembec
Zvířetníkové světlo 3. března 2021 z Ještědky (parkoviště pod vrcholem Ještědu). Panorama tří snímků nad sebou 35mm objektivem Sigma a Canonem 6Dmod.
Autor: Martin Gembec
Aktivita Slunce se nyní trochu snížila. Čekáme na větší skvrny, protože ta největší je nyní na odvrácené polokouli Slunce a může ji monitorovat třeba rover Perseverance na Marsu. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Na večerní oblohu se nyní bude promítat nevýrazný kužel zvířetníkového světla. O povaze jevu se ještě v 19. století pouze diskutovalo, ale postupně převládl správný názor, že jde o rozptyl slunečního světla na jemných prachových částicích rozprostřených především podél roviny drah planet. Díky tomu je svit nejjasnější po západu Slunce, kdy vypadá jako šikmý bělavý kužel světla. K jeho pozorování je dnes potřeba výhled z míst bez světelného znečištění, především směrem k západu.

Kometa 12P/Pons-Brooks nyní opět trochu zjasnila, skokově sice jen o 0,7 mag dne 29. února, ale už i tak je velice hezká na fotografiích a vizuálně je vidět alespoň její výrazná hlava. K jejímu spatření stačí triedr a co nejtmavší obloha hned na konci večerního soumraku nízko nad severozápadem. Kometa je zdánlivě pod galaxií M31 v Andromedě jen několik stupňů nad hvězdou Alpheratz, která je v rohu Pegasova čtverce tam, kde začíná Andromeda. Mapka na CzSkY.cz.

Mapka k vyhledání komety 12P v 10. týdnu 2024 Autor: Czsky.cz/V. Dvořák
Mapka k vyhledání komety 12P v 10. týdnu 2024
Autor: Czsky.cz/V. Dvořák

Kosmonautika a sondy

Sonda Nova-C Odysseus soukromé společnosti Intuitive Machines vysílala z Měsíce, i když dosedla na boku. Při přistání se totiž ve výšce 100 metrů systém domníval, že už je při povrchu a sonda dosedla rychleji. Při tom se jí ulomila jedna noha, která pohltila největší část sil při dosednutí. Modul před odmlčením se odeslal snímek Slunce a srpku Země a nyní se bude čekat 14 dní, až uplyne měsíční noc, zda se opět probudí.

Raketa Falcon 9 měla o víkendu startovat s kosmickou lodí Crew Dragon k ISS. Start mise Crew-8 se prozatím odkládá na noc na pondělí, ale další odklad ještě může způsobit nepřízeň počasí v oblasti startu pro případ selhání mise a záchrany posádky.

Výročí

4. března 1904 (120 let) se narodil americký (původem ukrajinský) fyzik George Gamow. Známý je jako popularizátor moderní fyziky a jeden z autorů výroku „velký třesk“. Jeho knihu nazvanou „Pan Tompkins v říši divů“ vydalo v češtině v roce 1986 nakladatelství Mladá fronta a doplněné a přepracované vydání „Stále v říši divů“ vyšlo v roce 1999.

5. března 1979 (45 let) proletěla sonda Voyager 1 kolem Jupiteru. Planetu sledovala od prosince 1978 do dubna 1979. Pořídila stovky fotografií s rozlišením až 6 km, a to včetně Velké červené skvrny a (objevu) prstenců kolem největší planety naší Sluneční soustavy. Další fotografie pořizovala u měsíců Io, Ganymed, Callisto a Europa. U Io pořídila ze vzdálenosti 20 000 km fotografie sopek, na Callisto objevila množství kráterů.

5. března 1979 (45 let) objevil Stephen Synott na snímcích Voyageru 1 měsíček Jupiteru Thebe. Jedná se o druhý největší z tzv. vnitřních měsíčků, kam patří ještě největší Amalthea a dále Metis a Adrastea.

7. března 2009 (15 let) odstartoval lovec exoplanet, vesmírný dalekohled Kepler. Zpočátku své mise se zaměřil na výsek oblohy mezi Labutí a Lyrou, později mise probíhala až do vyčerpání paliva v roce 2018. Díky pozorováním přechodů exoplanet před svými hvězdami objevil za celou dobu činnosti tisíce nových planet u jiných hvězd, včetně mnoha podobných Zemi.

8. března 1804 (220 let) se narodil americký konstruktér dalekohledů Alvan Clark. Z dílny Alvan Clark & Synové pochází mnohé z největších refraktorů světa (například 91cm dalekohled Lickovy observatoře a 102 cm refraktor Yerkesovy observatoře. Také 8palcový refraktor v Ondřejově, nyní využívaný pro pozorování Slunce, je z jejich dílny.

9. března 1564 (460 let) se narodil německý průkopník astronomie David Fabricius. Podařilo se mu pozorovat změny jasnosti dlouhoperiodické proměnné hvězdy Mira Ceti a objevil tak první proměnnou hvězdu. Na sklonku života v roce 1611 publikoval jeho nejstarší syn Johannes jeho pozorování slunečních skvrn metodou dírkové komory, ovšem tato pozorování zůstala v zapomnění, a tak objev rotace Slunce bývá přičítán až Galileovi a Scheinerovi.

9. března 1934 (90 let) se narodil první kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Jeho osudům se podrobně věnoval seriál na webu Kosmonautix.cz.

Výhled na příští týden 

  • Večerní zvířetníkové světlo a Merkur
  • Výročí: Sluneční erupce 1989, výpadek v Québecu
  • Výročí: Albert Einstein
  • Výročí: Gene Cernan
  • Výročí: Phoebe, objev Pickeringem

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Dalekohled Kepler, Thebe, David Fabricius, Alvan Clark, Jurij Gagarin, Voyager 1, Gamow, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »